Václav Koc z Dobrše
| Václav svobodný pán Koc z Dobrše | |
|---|---|
| Nejvyšší hofmistr arcivévody Bedřicha | |
| Ve funkci: 1898 – 1903 | |
| Předchůdce | Oswald Wolkenstein-Trostburg |
| Nástupce | Anatol Bigot de Saint-Quentin |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1903 – 1908 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana ústavověrného velkostatku |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | polní podmaršál (1897), generálmajor (1893) |
| Narození | 28. dubna 1842 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. června 1912 (ve věku 70 let) Újezd Svatého Kříže Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | hřbitov Újezd Svatého kříže |
| Choť | Marie z Lützowa (od 1870) |
| Rodiče | Kristián Koc z Dobrše a Aglaja z Auerspergu |
| Děti | Jindřich Koc z Dobrše (1880–1956) |
| Příbuzní | bratr: Vilém Koc z Dobrše (1839–1906) bratr: Karel Koc z Dobrše (1844–1901) děd: Karel Vilém II. z Auerspergu (1782–1827) |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav svobodný pán Koc z Dobrše (Wenzel Freiherr Kotz von Dobrz/Dobrsch) (28. dubna 1842 Praha – 11. června 1912 Újezd Svatého Kříže[1]) byl český šlechtic, politik, rakouský generál a dvořan. V armádě dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršálka a byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Bedřicha. Byl též poslancem českého zemského sněmu a nakonec členem panské sněmovny. V západních Čechách vlastnil velkostatky Újezd Svatého Kříže a Bělá nad Radbuzou.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze starobylého českého rodu Koců z Dobrše, narodil se jako prostřední ze tří synů vysokého státního úředníka Kristiána Koce z Dobrše (1806–1883) a jeho manželky Aglaji, rozené princezny Auerspergové (1812–1899), po matce byl synovcem dvou rakouských ministerských předsedů Karla Auersperga a Adolfa Auersperga. V roce 1858 vstoupil do armády jako kadet a rychle postupoval v hodnostech, nakonec byl jmenován generálmajorem (1893) a polním podmaršálem (1897). Byl též c.k. tajným radou a komořím a od roku 1898 nejvyšším hofmistrem arcivévody Bedřicha. V roce 1899 převzal po matce správu rodového majetku, velkostatek Újezd Svatého Kříže, k němuž patřila také Bělá nad Radbuzou. Velkostatek měl rozlohu bezmála 4 000 hektarů půdy a jeho hodnota byla vyčíslena na 825 000 zlatých[2]. V doplňovacích volbách byl v roce 1903 zvolen poslancem českého zemského sněmu, téhož roku byl penzionován v armádě. Krátce před smrtí byl jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny (únor 1912).
Řády a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Během vojenské služby získal několik ocenění, později díky službě u dvora arcivévody Bedřicha, který byl bratrem španělské královny Marie Kristýny, obdržel mimo jiné vysoká vyznamenání ve Španělsku.[3]
Rakousko-Uhersko
[editovat | editovat zdroj]
Řád železné koruny I. třídy (1903)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Řád železné koruny III. třídy (1891)
Válečná medaile (1879)
Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]
velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko)
velkokříž Vojenského záslužného kříže (Španělsko)
Řád lva a slunce I. třídy (Persie)
velkokříž Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko)
velkokříž Řádu Takova (Srbsko)
Řád červené orlice II. třídy (Německo)
Řád pruské koruny II. třídy (Německo)
komandér Řádu Leopolda (Belgie)
Řád svaté Anny III. třídy (Rusko)
rytíř Řádu čestné legie (Francie)
_pasador.svg){kind=small}
_-_ribbon_bar.png){kind=small}
.svg){kind=small}
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1870 se v Salcburku oženil s hraběnkou Marií Lützowovou (1847–1880), sestřenicí významného bohemisty Františka Lützowa. Z jejich manželství se až po deseti letech narodil jediný syn Jindřich (1880–1956), při jehož porodu Marie zemřela. Po ovdovění se Václav Koc oženil podruhé v roce 1882 s hraběnkou Jindřiškou Krakovskou z Kolovrat (1859–1908), dcerou českého poslance Jindřicha Krakovského z Kolovrat. Toto manželství zůstalo bezdětné.
Zemřel ve věku 70 let na dnes již neexistujícím zámku v Újezdě Svatého Kříže, kde byl také pohřben.
Jeho bratři Vilém Koc z Dobrše (1839–1906) a Karel Koc z Dobrše (1844–1901) byli poslanci českého zemského sněmu a říšské rady.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Újezd Svatého Kříže
- ↑ PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 305–306 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Václava Koce z Dobrše in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 46 dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rodokmen Koců z Dobrše dostupné online
- Služební postup Václava Koce z Dobrše v armádě in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Oesterreichisches Staatsarchiv, Wien, 2007; s. 92 dostupné online
- Václav Koc z Dobrše na webu rakouského parlamentu dostupné online
- Kocové z Dobrše
- Čeští šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Čeští tajní radové
- Císařští komoří
- Rakousko-uherští generálové
- Poslanci českého zemského sněmu
- Členové Panské sněmovny
- Nositelé Řádu železné koruny
- Rytíři velkokříže Řádu Isabely Katolické
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Španělsko)
- Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu koruny (Prusko)
- Nositelé Řádu Leopolda (Belgie)
- Nositelé Řádu slunce a lva
- Nositelé Řádu Takova
- Rytíři Řádu čestné legie
- Narození 28. dubna
- Narození v roce 1842
- Narození v Praze
- Úmrtí 11. června
- Úmrtí v roce 1912
- Úmrtí v okrese Domažlice