Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB – Technická univerzita Ostrava)
Vysoká škola báňská v Ostravě
Logo
Rektorát VŠB-TUO
Zkratka	VŠB–TUO
Rok založení	1849
Typ školy	veřejná
Vedení
Rektor	prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.
Prorektorka pro studium	Ing. Zdeňka Chmelíková, Ph.D.
Prorektorka pro vědu a výzkum	prof. Mgr. Jana Kukutschová, Ph.D.
Prorektor pro strategii a spolupráci	doc. Ing. Igor Ivan, Ph.D.
Prorektor pro kvalitu a investiční výstavbu	prof. Ing. Radim Čajka, CSc.
Kvestorka	Ing. Gabriela Mechelová
Kancléřka	Ing. Daniela Vedrová
Předsedkyně AS	doc. Mgr. Petr Kovář, Ph.D.
Počty akademiků (k roku 2020)
Bakalářských studentů	6749
Magisterských studentů	3263
Doktorandů	1075
Akademických pracovníků	956
Vědeckých pracovníků	517
Další informace
Počet fakult	7
Sídlo	Ostrava
Adresa	17. listopadu 2172/15, Ostrava, 708 00, Česko
Zeměpisné souřadnice	49°49′59,88″ s. š., 18°9′50,4″ v. d.
https://www.vsb.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB–TUO) navazuje na činnost Báňské akademie (pozdější Vysoké školy báňské) v Příbrami, která byla v roce 1945 přesunuta z Příbrami do Ostravy. VŠB-TUO propojuje technické, ekonomické, přírodovědné a umělecké obory v moderních studijních programech, reagujících na skutečné problémy současnosti. Rektorem je od 1. září 2017 prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.

Historie

Související informace naleznete také v článku Vysoká škola báňská (Příbram).

Báňská akademie v Příbrami

Vznik školy spadá do poloviny 19. století, kdy vyvrcholily dlouholeté snahy o zřízení učiliště, které by sloužilo k výchově báňských odborníků. Montánní učiliště v Příbrami (Montan-Lehranstalt in Příbram) bylo zřízeno na základě císařského dekretu z 23. ledna 1849 a první studijní ročník byl slavnostně zahájen 10. listopadu téhož roku. Od doby založení bylo možné na škole studovat dva kurzy, a to hornický nebo hutnický. V roce 1865 přijala škola název Báňská akademie v Příbrami (Bergakademie in Příbram). Přestože soukromé horní závody vysokoškolské vzdělání v báňských oborech podceňovaly, jeho význam se v důsledku stále častějších důlních katastrof zdůrazňoval.

Rozhodnutím z 27. prosince 1894 byla báňská akademie postavena na roveň vysokým školám. Podle statutu z roku 1895 za vedení akademie, stejně jako na ostatních vysokých školách, odpovídal rektor volený členy profesorského sboru. Profesoři příbramské báňské akademie tak byli zrovnoprávněni s profesory vysokých škol technických, avšak k jejímu dobudování jako plnoprávné vysoké školy došlo až na základě nového statutu vydaného v roce 1904, který byl společný pro báňské akademie v Leobenu a Příbrami. Nově vydaná legislativa změnila také název Báňské akademie v Příbrami na Vysoká škola báňská v Příbrami (Montanistische Hochschule in Příbram).

Mezi světovými válkami

Významným mezníkem pro další vývoj školy bylo vyhlášení samostatného Československa v roce 1918 a zavedení českého vyučovacího jazyka o rok později. Mezi nejzávažnějšími otázkami, kterými se již od 20. let 20. století zabývali všichni rektoři, bylo prosazení požadavku na přeložení VŠB z Příbrami jako samostatné vysoké školy do Prahy, k čemuž ovšem během celého prvorepublikového období nedošlo. Přesto VŠB v Příbrami získala v tomto období v systému vysokoškolského technického vzdělávání významné postavení a podstatným způsobem přispěla k rozvoji vědeckého poznání nejen v tradičních báňských oborech, ale také v oblastech strojnictví, elektrotechniky a přírodních věd. Uzavřením českých vysokých škol v listopadu 1939 skončila etapa VŠB v jejím příbramském období, a to právě v době, kdy se připravovala na oslavy 90. výročí svého vzniku.

Přeložení do Ostravy, vývoj do roku 1989

Kruhové posluchárny (autor Milena Vitoulová), v pozadí rektorát VŠB-TUO (2006)

Po osvobození Československa v roce 1945 obnovila VŠB v Příbrami svou činnost hned v květnu, ale na základě dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše z 8. září 1945 byla přeložena z Příbrami do Ostravy. Výuka zimního semestru studijního roku 1945/1946 byla v Ostravě zahájena v listopadu 1945. Další vývoj VŠB v Ostravě, stejně jako celého československého vysokého školství, byl ovlivněn vydáním nového zákona o vysokých školách v roce 1950. Nový zákon představoval zásadní změnu dosavadní struktury vysokoškolského vzdělávacího systému. Ve svém důsledku podřídil vysoké školy státnímu dohledu a fakticky zrušil akademické svobody. Nová zákonná úprava z roku 1950 změnila zásadním způsobem také vnitřní strukturu VŠB v Ostravě. Od studijního roku 1951/1952 byly zřízeny fakulty hornická a hutnická. Přičleněním Vysoké školy strojní v Brušperku vznikla na VŠB Fakulta báňského strojnictví (od roku 1968 Fakulta strojní). V roce 1953 byly zřízeny ještě další dvě fakulty, a to Fakulta ekonomicko-inženýrská (zrušena v roce 1959) a Fakulta geologická (roku 1959 sloučena s Fakultou hornickou). Od padesátých let 20. století postupně docházelo ke vzniku nových studijních oborů a specializací, v reakci na požadavky průmyslové praxe vyvolané výrazným rozvojem nejen v tradičních báňských disciplínách, ale rovněž v oblasti strojních oborů a elektrotechniky. Významným momentem ve vývoji školy bylo zahájení její činnosti v nově vybudovaném areálu v Ostravě-Porubě v roce 1973. VŠB v Ostravě se postupně přeměnila z klasické montánní školy na vysokou školu polytechnického charakteru, k čemuž napomáhal rozvoj disciplín a oborů, které ve stále vyšší míře využívaly výpočetní techniku. Rozvoj ekonomických oborů na VŠB v Ostravě vyústil v roce 1977 ve zřízení ekonomické fakulty. Téhož roku došlo současně k přejmenování Fakulty strojní na Fakultu strojní a elektrotechnickou.

Po roce 1989

Celospolečenské události v listopadu 1989 a následný politický vývoj znamenaly pro československé vysoké školství opětovný návrat k autonomii a akademickým svobodám. V první polovině devadesátých let 20. století prošla VŠB v Ostravě rozsáhlou transformací. Změna studijních oborů byla vyvolána restrukturalizací hutních odvětví a útlumovým programem v hornictví. Při zachování tradičních oborů, v nichž si VŠB v Ostravě po desetiletí udržovala výhradní postavení, bylo nutné zaměření na další obory využívající nové technologie a materiály. Fakulty tak v náplni jednotlivých studijních programů musely reagovat na aktuální potřeby pracovního trhu. Otevření hranic umožnilo navázání kontaktů a uzavření smluv se zahraničními univerzitami a výzkumnými pracovišti a zapojení školy do mezinárodních vědecko-výzkumných programů.

Nová aula VŠB-TUO (2007)

Změna tradičního názvu Hutnické fakulty na Fakultu metalurgie a materiálového inženýrství v roce 1991 souvisela s její novou koncepcí a zaměřením vědecko-pedagogické činnosti do oblasti materiálových věd. Ve stejném roce došlo k rozdělení Fakulty strojní a elektrotechnické na samostatnou fakultu strojní a elektrotechnickou (od roku 1993 Fakulta elektrotechniky a informatiky). V roce 1994 byl tradiční historický název školy doplněn na VŠB – Technická univerzita Ostrava. Dlouholetá tradice výuky oborů v oblasti stavitelství a geotechniky se stala základem pro zřízení samostatné Fakulty stavební v roce 1997. Více než třicetiletý rozvoj oboru technika požární ochrany a bezpečnost v průmyslu spolu s požadavky praxe na přípravu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v oblasti bezpečnostního inženýrství zapříčinil vznik Fakulty bezpečnostního inženýrství v roce 2002.

V roce 2006 byla otevřena Nová aula, čímž škola získala vlastní reprezentativní prostory pro pořádání slavnostních shromáždění, promocí, odborných konferencí a kulturních akcí.

Fakulty elektrotechniky a informatiky (2020)

Vzrůstající zájem ze strany studentů o moderní technologie v oblasti informačních a telekomunikačních technologií společně s nedostatkem prostor pro kvalitní rozvoj výuky bezprostředně spojené s výzkumem vedl k výstavbě nové budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky, jež byla otevřena v roce 2013. Od roku 2013 je zaměstnancům a studentům univerzity k dispozici univerzitní mateřská škola s kapacitou 60 dětí, která se nachází v samém srdci kampusu.

Se vznikem dalších odborných pracovišť bylo v rámci univerzitního kampusu v Ostravě-Porubě vybudováno kvalitní zázemí odpovídající jejich potřebám. Svou úspěšnou vědeckou činnost zde vyvíjí specializovaná pracoviště Výzkumné energetické centrum, Centrum nanotechnologií, Centrum ENET (Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie) a Institut environmentálních technologií, které dohromady tvoří vysokoškolský ústav Centrum energetických a environmentálních technologií. Na základě dlouholetých vědecko-výzkumných aktivit v oblasti informačních technologií vzniklo v roce 2015 Národní superpočítačové centrum IT4Innovations. Škola provozuje dva superpočítače: Barboru (zprovozněný na podzim 2019) a Karolinu (2021, tehdy nejvýkonnější superpočítač v ČR, v roce 2024 112. nejvýkonnější superpočítač na světě), a také specializovaný systém pro výpočty umělé inteligence NVIDIA DGX-2 (spuštěn na jaře 2019).

V roce 2021 byla v kampusu VŠB-TUO zahájena výstavba nové budovy Ekonomické fakulty a dále objektu Centra energetických a environmentálních technologií. V září 2024 byla budova otevřena a byl v ní zahájen nový akademický rok. Stará budova byla ve špatném technickém stavu a bude určena k prodeji v aukci.

Vývoj názvu

• 1849 – Montánní učiliště v Příbrami
• 1865 – Báňská akademie v Příbrami
• 1904 – Vysoká škola báňská v Příbrami
• 1945 – Vysoká škola báňská v Ostravě
• 1995 – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Současný název:

• Oficiální název: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
• Zkratka: VŠB – Technická univerzita Ostrava, VŠB-TUO

Zaměření školy

VŠB-TUO směřuje mezi přední české a evropské univerzity nabízející technické, přírodovědné a ekonomické vzdělání, produkující aplikovaný i základní výzkum a zajišťující potřebný odborný poradenský, konzultační a expertizní servis průmyslu, bankovnímu i podnikatelskému sektoru včetně nabídky celoživotního vzdělání. Absolventi univerzity si najdou práci často již během studií, školu každý rok úspěšně absolvuje kolem 3000 studentů. Univerzita podporuje studentské aktivity – vlastní podnikání, studium v zahraničí či studentské organizace. VŠB – Technická univerzita Ostrava spolupracuje s řadou českých a zahraničních univerzit a také s firmami.

Fakulty

Pavilon velkých poslucháren Fakulty stavební (2009)

VŠB-TUO poskytuje vzdělání v rámci sedmi fakult (seřazeno podle roku založení):

• Hornicko-geologická fakulta (HGF): 1716
• Fakulta materiálově-technologická (FMT): 1849
• Fakulta strojní (FS): 1950
• Ekonomická fakulta (EKF): 1977
• Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI): 1991
• Fakulta stavební (FAST): 1997
• Fakulta bezpečnostního inženýrství (FBI): 2002

Výzkum a vývoj

VŠB-TUO patří mezi přední vědecko-výzkumná pracoviště v České republice s výrazným dopadem na rozvoj a inovace v oblastech IT, energetiky, nových materiálů a environmentálního inženýrství. VŠB-TUO je důležitou součástí rozvoje a inovačních aktivit Moravskoslezského kraje i České republiky. Výsledky a hodnocení univerzity svědčí o kvalitě a síle odborného lidského kapitálu.

Strategické oblasti výzkumu

• Informační technologie
• Energetika
• Materiálové vědy
• Environmentální inženýrství

Dílčí vědecko-výzkumné směry

• Inženýrství a technologie: elektrotechnika, strojní inženýrství, materiálové vědy a inženýrství, stavební inženýrství, bezpečnostní inženýrství, biomechanické a biomedicínské inženýrství, ochrana životního prostředí a brownfield management, chemické inženýrství, geologické inženýrství, geodézie a geoinformatika, automobilové a dopravní inženýrství, akustické inženýrství, nanotechnologie, aditivní technologie.
• Počítačové vědy a kyberneticko-fyzikální systémy: umělá inteligence, strojové učení, počítačové vidění a zpracování obrazu, softwarové a procesní inženýrství, vysoce výkonné počítání, vysoce výkonná analýza dat, výpočetní a aplikovaná matematika, průmysl 4.0, robotika.
• Energetika a suroviny: energie z obnovitelných zdrojů, akumulace energie, vysokokapacitní systémy pro ukládání energie, řízení energie s využitím metod umělé inteligence, energetická diagnostika, elektromobilita, zpracování energetických surovin.
• Ekonomické a finanční procesy: ekonomika, finance, manažerská věda, obchodní správa.

Základní i aplikovaný výzkum na špičkové úrovni se provádí na sedmi fakultách a ve dvou výzkumných centrech:

• IT4Innovations národní superpočítačové centrum
• Centrum energetických a environmentálních technologií

Ta se zabývají nejen realizací výzkumných a vývojových aktivit v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, ale také následnou komercializací jejich výsledků. VŠB – Technická univerzita Ostrava podporuje vznik nových technologií a inovačních strategií.

Osobnosti a rektoři

Seznam rektorů
Do roku 1945 Vysoká škola báňská v Příbrami

Jméno (narození – úmrtí)	Nástup do úřadu	Opuštění úřadu
prof. Dr. mont. Ing. František Čechura, DrSc. (1887–1974)	1945	1949
prof. RNDr. Rudolf Rost (1912–1999)	1949 (pověřen vedením)	1950
prof. Dr. techn. Ing. Vladimír Mydlarčík (1911–1974)	1950	1955
prof. Ing. Bohumil Kaňkovský (1904–1959)	1955	1959
prof. RNDr. Teofil Chlebovský (1917–1973)	1959	1963
prof. RNDr. Bohuslav Růžička, CSc. (1921–1978)	1963	1969
prof. RNDr. Oldřich Hajkr, DrSc., dr.h.c. (1919–1991)	1969	1985
prof. Ing. Vladimír Mynář, DrSc. (* 1929)	1985	1990
prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc., dr.h.c. (* 1943)	1990 2003	1997 2010
prof. Ing. Václav Roubíček, CSc., dr.h.c. (1944–2010)	1997	2003
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (* 1959)	2010	2017
prof. RNDr. Václav Snášel, CSc. (* 1957)	2017	dosud

Významní absolventi

• Karel Heyrowský (1802–1863), profesor těžby, těžních zařízení a důlního měření 1849–1863
• Josef Theurer (1862–1928), profesor matematiky a fyziky 1895–1926, rektor Vysoké školy báňské v Příbrami
• František Mařík (1884–1966), profesor větracích zařízení
• Bohuslav Stočes (1890–1969), profesor geologie, rektor ve 30. letech, známý v Česku i zahraničí
• František Čechura (1887–1974), profesor důlního měření, rektor v letech 1945–1950
• Alois Říman (1896–1966), zakladatel důlního plánování
• Richard Doležal (1921–2005), profesor důlního procesního inženýrství
• Karel Mazanec (1925–2009), vysokoškolský pedagog, odborník v oboru nauky o kovech
• Petr Šnapka (* 1943), profesor ekonomie a managementu
• Jan Světlík (* 1958), podnikatel, mecenáš, vlastník společnosti Cylinders Holding
• Daniel Beneš (* 1970), manažer, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ
• Michaela Žvaková (* 1979), manažerka, generální ředitelka a předsedkyně představenstva WITKOWITZ
• Evžen Tošenovský (* 1956), europoslanec, bývalý primátor Ostravy a hejtman Moravskoslezského kraje

Další významné osobnosti

• Radomil Kittrich (1921–1993)
• František Pošepný (1836–1895)
• Radovan Krejčíř (* 1968)
• Zdeněk Chlopčík (* 1957)

Další informace

• Art & Science – unikátní festival (spojení vědy a techniky) každoročně pořádaný univerzitou.
• Nová aula

Odkazy

Související články

• Seznam vysokých škol v Česku
• Planetárium Ostrava
• Univerzitní muzeum VŠB-TUO – kolekce uměleckých děl
• Geologický pavilon prof. F. Pošepného
• Geologický park
• Park ke 100. výročí vzniku Československa – založen VŠB-TUO
• Technika Run (VŠB – Technická univerzita Ostrava) – charitativní běh a závod, který každoročně organizuje VŠB
• Prométheus – měděný externí a interní reliéf
• Sochy Pedagogové a studenti – bronzové sousoší
• Zrození železa – pískovcový reliéf

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava na Wikimedia Commons
• Oficiální portál univerzity
• Oficiální Facebook profil univerzity
• Oficiální YouTube kanál univerzity
• Oficiální LinkedIn profil univerzity

Autoritní data	Biblio: e6cf932d-7085-402b-8697-0dc9adcc4c0e, 3cfd564f-b313-4188-8c8a-b9b82737e3fa NKC: kn20010709483, kn20010709158 ISNI: 0000 0000 9643 2828 LCCN: no2004070713 NLI: 987011257392605171 SUDOC: 178368245 VIAF: 142385917, 124688771

Portály: Ostrava