Vyšehorky
| Vyšehorky | |
|---|---|
 kostel Všech svatých | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Líšnice |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′8″ s. š., 16°52′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 168 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vyšehorky (2,55 km²) |
| PSČ | 789 85 |
| Počet domů | 39 (2011)[2] |
  Vyšehorky | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 85120 |
| Kód k. ú. | 685127 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vyšehorky (německy Allerheiligen[3]) jsou část obce Líšnice na Šumpersku. Leží nedaleko Mohelnice na svazích Mírovské vrchoviny v nadmořské výšce 375 metrů. Na katastru o výměře 255 ha žije necelá stovka obyvatel.
Obec si zachovala na Moravě poměrně vzácný půdorys původní slovanské osady – okrouhlice, kdy domy jsou uspořádány kolem kruhové návsi.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jak ukazují nejstarší doklady, vesnice se původně jmenovala Vyšehoř, její jméno bylo odvozeno od osobního jména Vyšehoř a znamenalo "Vyšehořův majetek". Podoba Vyšehoří poprvé doložena z počátku 15. století. Německé jméno Allerheiligen ("Všech svatých") bylo dáno podle zasvěcení místního kostela.[4] V roce 1949 bylo nařízeno přejmenování na Vyšehorky s odůvodněním, že často dochází k záměnám s obcí Vyšehoří u Bludova.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V nejstarší době svého trvání patřily Vyšehorky držitelům Líšnického statku, pánům z Kunštátu a Líšnice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369 (Wysschehors).[5] V zemských deskách je zmíněno několik odkazů pánů z Kunštátu, sídlem na Líšnici, vyšehorskému kostelu v průběhu dalších let. V té době patřily Vyšehorky k nejbohatším farnostem na severní Moravě. V roce 1494 se majiteli stali Haugvitzové z Biskupic. V následujících letech se vystřídalo několik majitelů. Ve druhé polovině 16. století přechází Vyšehoří jako biskupské léno do majetku Kobylků z Kobylí, kteří podporovali protestantské učení. Po porážce stavovského povstání přišli o majetek a majitelem se stal olomoucký biskup František z Dietrichštejna a připojil je k panství Mírov. Zpočátku česká obec se vylidnila, zpustla a postupně ji osidlovali němečtí obyvatelé z okolí. V té době obec dostala název Allerheiligen podle zasvěcení kostela Všem svatým. Během rekatolizačního období byla farnost v roce 1636 předána pod správu Mohelnice. Vyšehorská římskokatolická farnost byla obnovena v roce 1663. V květnu 1842 téměř celá obec vyhořela při velkém požáru. Zůstalo jen několik domů a kostel.[6] Od roku 1960 se Vyšehorky staly administrativní součástí obce Líšnice. [7]
Kulturní památky
[editovat | editovat zdroj]V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky[8]:
- kostel Všech svatých - pozdně románský nebo raně gotický kostel ze 2. třetiny 13. století s renesanční kaplí z roku 1529, upravený v roce 1712 a kolem roku 1800, v interiéru nástěnné malby ze 14. století; k areálu patří dále:
- brána a ohradní zeď hřbitova
- kříž - klasicistní kamenická práce z roku 1807 s doznívajícími rokokovými prvky
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Lízna (1941–2021), jezuita, signatář Charty 77, administrátor místní farmosti
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Tak např. v mapě z roku 1897 (v této dvojjazyčné mapě jsou uvedeny jen německy): Církevní mapa arcibiskupství Olomouckého. In: Virtualní mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz [online]. Zdiby: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. [cit. 2024-05-03]. Dostupné z: http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/84917.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 762.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 680.
- ↑ BŘEZINA, Jan. Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963.
- ↑ Historie - Oficiální stránky obce Líšnice. www.obec-lisnice.cz [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-22.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyšehorky na Wikimedia Commons - Vyšehorky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- https://www.obec-lisnice.cz/
