Telč-Vnitřní Město
| Telč-Vnitřní Město | |
|---|---|
 Náměstí Zachariáše z Hradce | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Telč |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′ s. š., 15°27′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 260 (2021)[1] |
| Katastrální území | Telč (20,49 km²) |
| PSČ | 588 56 |
| Počet domů | 111 (2011)[2] |
  Telč-Vnitřní Město | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 412376 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Telč-Vnitřní Město (německy Innenstadt) je část města Telče, zaujímá jeho historické jádro. V Telči-Vnitřním Městě je soustředěna většina nejvýznamnějších telčských pamětihodností, a proto právě na jeho území leží telčská městská památková rezervace od roku 1992 zapsaná na seznamu UNESCO.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Jak název napovídá, leží zhruba uprostřed města. Severně až severovýchodně od Telče-Vnitřního Města, za Štěpnickým rybníkem, se nachází část Telč-Štěpnice, východně až jihovýchodně leží Telč-Podolí, zhruba jihozápadním až jihovýchodním směrem leží Telč-Staré Město, od Telče-Vnitřního Města oddělena Ulickým rybníkem, od Podolí rybníkem Staroměstským. Pouze na západě je Telč-Vnitřní Město propojena s nezastavěným územím zámeckého parku.
Ústředním prostorem telčského vnitřního města i města Telče jako celku je rozlehlé náměstí Zachariáše z Hradce ležící zhruba na půdorysu protáhlého trojúhelníka, jehož delšími stranami jsou strana severovýchodní a jihozápadní, nejkratší je strana jihovýchodní. Zhruba v západní čtvrtině náměstí (a na západně navazujícím náměstí Jana Kypty stojí většina vrchnostenských a církevních staveb, jinde převažují historické měšťanské domy, většinou štítově orientované s podloubím. Parcely severovýchodní strany náměstí Zachariáše z Hradce přímo sousedí se Štěpnickým rybníkem (resp. zámeckým parkem v západní části), obdobně za krátkou jihovýchodní stranou se nacházel již hradební příkop, mezi jihozápadní stranou náměstí a Ulickým rybníkem se nachází ještě jedna souběžná ulice (v západní části nazvaná Seminářská, ve východní Hradební). Historická zástavba je intaktně dochována a patří k nejcennějším památkovým celkům ve střední Evropě.
Počet obyvatel
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1238 | 5116 | 1337 | 1086 | 1005 | 4354 | 722 | 4181 | 5047 | 855 | 427 | 389 | 293 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostely
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jakuba Staršího – Původně gotický ze 14. století, později několikrát přestavován a upravován, naposledy v roce 1892. Klenby dvoulodí jsou z 15. století.
- Kostel Jména Ježíš – Představuje barokní jezuitskou stavbu z roku 1667, postavenou pravděpodobně podle projektu G. D. Orsiho. Na kostel navazuje budova jezuitské koleje z let 1651 až 1654.
- Kostel svatého Ducha – Jakožto pozdně gotická stavba je připomínán v roce 1486. Přilehlá pozdně románská věž pravděpodobně z 1 poloviny 13. století mohla být věží hypotetického předchůdce tohoto kostela, je však možné, že měla strážní funkci.
- Konvikt svatých Andělů
- Kostel svaté Anny
Zámek
[editovat | editovat zdroj]Telčský zámek zaujímající severozápadní cíp telčského historického jádra je cenná rozsáhlá renesanční stavba jen nepatrně poznamenaná pozdějšími úpravami. V její hmotě se zachovala značná část zdiva původního gotického hradu, který nynější stavbě předcházel. Zámek je národní kulturní památkou.
Radnice
[editovat | editovat zdroj]Prvně se připomíná v roce 1443, její nynější podoba je renesanční z let 1573 až 1574. Její průčelí vrcholí (stejně jako průčelí několika měšťanských domů) atikou zakončenou cimbuřím.
Kašny
[editovat | editovat zdroj]Kašna blíže k zámku se sochou svaté Markéty je z roku 1616 a byla upravena v roce 1717, druhá kašna je z roku 1827.
Mariánský sloup
[editovat | editovat zdroj]Barokní mariánský sloup z roku 1718 od sochaře Davida Liparta z Brtnice
Měšťanské domy
[editovat | editovat zdroj]Telčské měšťanské domy zachovávají původní gotickou parcelaci městského areálu. Původní zástavba byla dřevěná, první kamenné domy se začaly objevovat v průběhu 14. století. K největšímu rozvoji výstavby došlo za Zachariáše z Hradce, tvářnost náměstí pak z větší části dotvořily barokní přestavby a úpravy, na několika fasádách se podepsal klasicismus a empír. Pozdější přestavby byly spíše výjimečné. Většina domů tak dodnes má památkový charakter. Patří mezi ně Telčský dům, dům U Šeniglů a další.
-
Pohled na Vnitřní Město přes Ulický rybník -
Náměstí Zachariáše z Hradce, vlevo kostel Jména Ježíš, vpravo zámek -
Horní brána, vlevo kostel svatého Ducha -
Pohled na zámek ze zámeckého parku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 96-5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Telč-Vnitřní Město na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Telč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Telč-Vnitřní Město v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
