Vlaštovičník větší

Vlaštovičník větší
	Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	pryskyřníkotvaré (Ranunculales);
Čeleď	makovité (Papaveraceae);
Rod	vlaštovičník (Chelidonium);
Binomické jméno
	Chelidonium majus; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) je vytrvalá rostlina z čeledi makovité (Papaveraceae). Je to jediný druh rodu vlaštovičník. Český název vlaštovičník je překladem řeckého označení Χελιδóvιoν, odvozeného z Χελιδων /chelidon/vlaštovka.^[1]

Popis

Vlaštovičník dorůstá výšky až jednoho metru. Listy jsou vstřícně postavené, vejčité, laločnatě vroubkované, na rubu řídce ochlupené. Kvete od května do září; žluté květy vyrůstají na dlouhých stopkách a vytvářejí okolíky. Po odkvětu dozrávají lesklá černohnědá semena v plodech, jimiž jsou šešulovité tobolky.^[2] Lodyhy i listy se snadno lámou a na lomu roní tmavě žluté až oranžové mléko. Celá rostlina je jedovatá, zejména latex.^[3]

listy a květy
detail květu a poupata

Rozšíření

Eurasijský druh:^[3] celá Evropa, Asie až po Mongolsko, na jihu po Írán, též sever Afriky. Je také široce rozšířený v Severní Americe, kam byl přivezen osadníky pro své léčivé účinky před rokem 1672.

Roste na půdách s vyšším obsahem dusíku a dostatečnou vlhkostí, nejčastěji podél cest a plotů, na rumištích, v křovích, zahradách aj.

Účinné látky a působení

Přes 20 alkaloidů, farmakologicky rozdílně působících. Jejich obsah kolísá (v průměru 0,15 % v plodech, 0,3–1 % v nati, až 2 % v kořenech). Obsah kolísá i během vegetačního období. Hlavním alkaloidem je chelidonin a s ním zejména sanguinarin, chelerythrin a berberin.^[3] Přítomny jsou také deriváty kyseliny kávové.

Chelidonin je centrálně působící sedativum a analgetikum; chelerythrin je lokálně dráždivý a tlumí respirační centrum v CNS; sanguinarin je inhibitor acetalcholinesterázy; berberin stimuluje hladké svalstvo a působí jako cholekinetikum.^[3]

Léčivé účinky

Působí přes ústřední nervstvo na hladké svalstvo dělohy a srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak, rozšiřuje koronární cévy, uvolňuje křeče průdušek a střev. Užívá se jako spasmolytikum a cholagogum, působí povzbudivě na hladké svalstvo dělohy a srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak, rozšiřuje koronární cévy, uvolňuje křeče průdušek a střev.^[4] Odvar z vlaštovičníku údajně působí proti dráždivému kašli a ulevuje při bolestech spojených s chorobami žlučníku. Opakovaným potíráním čerstvě prýštícím mlékem s cytostatickým až leptavým účinkem se v lidovém léčitelství odstraňují bradavice. Toto užití latexu je třeba zamítnout.^[4] Přestože šťáva je očím nebezpečná a vyvolává silné pálení, někteří léčitelé v minulosti aplikovali malé množství do očního koutku při léčbě některých zákalů. Historicky byly vlaštovičníku přičítány mimořádné léčivé i magické účinky a někteří léčitelé dodnes věří v jeho účinek i proti některým druhům vnitřní rakoviny. Mírný cytostatický účinek je nicméně považován za prokázaný.^[4] Jedovatost je v literatuře údajně přeceňovaná.^[5]

Toxické účinky

Toxický efekt je především připisován chelerythrinu. Symptomy kontaktní intoxikace latexem jsou dermatitidy a nebezpečné poškození spojivky a rohovky po vemnutí do oka (vlivem sanguinarinu). Požití bylinného materiálu může vyvolat podráždění trávicího ústrojí včetně tvorby puchýřků na sliznici úst a hrdla, nauzeu, drastické krvácivé průjmy spojené s kolikou. V praxi jsou otravy vlaštovičníkem řídké pro jeho nepříjemnou chuť a vůni.^[3]

Sběr a úprava v bylinářství

Užívá se nať a oddenek. Nať se sbírá na počátku květu. Nepoužije-li se čerstvá, je třeba ji rychle usušit, aby se předešlo fermentaci. Obsah alkaloidů stoupá během vegetačního období. Droga omamně zapáchá a chutná palčivě hořce. Při skladování snadno plesniví.^[4]

Odkazy

Reference

↑ http://is.muni.cz/th/383667/ff_b/bakal._prace.pdf - Tereza Šarounová: Vybrané české názvy léčivých rostlin
↑ www.klidapohoda.unas.cz Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine., vlaštovičník větší, botanický popis
↑ ^a ^b ^c ^d ^e BALOUN, Jan; JAHODÁŘ, Luděk; LEIFERTOVÁ, Irena, ŠTÍPEK, Stanislav. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 276 s. S. 135–6.
↑ ^a ^b ^c ^d MUDR. KORBELÁŘ, CSC., Jaroslav; ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. Ilustrace Jindřich Krejča. 4. vyd. Praha: Avicenum, 1974. 496 s. S. 452–3.
↑ HOFFMANOVÁ, Eva; JEBAVÝ, František. Rostliny v domácí lékárně. Božkov: Knihkupectví "U podléšky", 1991.

Literatura

Jirásek Václav (Doc. RNDr. CSc.); Starý Fr. (RNDr.PhMr. CSc): Kapesní atlas léčivých rostlin - SPN Praha 1986, 1. vyd., (320 stran) str.298.
Treben Maria: Zdraví z boží lékárny - nakl. Dona České Budějovice 1991, 1. vyd. (98 stran)
Vermeulen Nico: Encyclopedie van Kruiden - Rebo Int. B.V., Lisse, Nizozemí; česky Encyklopedie bylin a koření - Rebo CZ Čestlice 2001, 2. vyd., (322 stran) str. 83-84.
AICHELE, Dietmar; GOLTEOVÁ-BECHTLEOVÁ, Marianne. Co tu kvete?. 3. vyd. Praha: Knižní klub, 2007. 432 s. ISBN 978-80-242-1762-8. S. 180.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu vlaštovičník větší na Wikimedia Commons
Galerie vlaštovičník větší na Wikimedia Commons
Taxon Chelidonium majus ve Wikidruzích
Výukový kurs PKR/Chelidonium majus ve Wikiverzitě

[1] ttp://is.muni.cz/th/383667/ff_b/bakal._prace.pdf - Tereza Šarounová: Vybrané české názvy léčivých rostlin

[2] www.klidapohoda.unas.cz Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine., vlaštovičník větší, botanický popis

[:0-3] BALOUN, Jan; JAHODÁŘ, Luděk; LEIFERTOVÁ, Irena, ŠTÍPEK, Stanislav. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 276 s. S. 135–6.

[:1-4] MUDR. KORBELÁŘ, CSC., Jaroslav; ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. Ilustrace Jindřich Krejča. 4. vyd. Praha: Avicenum, 1974. 496 s. S. 452–3.

[5] HOFFMANOVÁ, Eva; JEBAVÝ, František. Rostliny v domácí lékárně. Božkov: Knihkupectví "U podléšky", 1991.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]