Máslovník africký

Máslovník africký
	Máslovník africký
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	vřesovcotvaré (Ericales);
Čeleď	zapotovité (Sapotaceae);
Rod	máslovník (Vitellaria);
Binomické jméno
	Vitellaria paradoxa; C.F.Gaertn., 1807
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Máslovník africký (Vitellaria paradoxa, dříve Butyrospermum parkii), také zvaný strom karité nebo shea, je opadavý strom z čeledi zapotovité a jediný zástupce rodu Vitellaria. Roste v pásmu savan západní a střední Afriky. Plody obsahují olejnatá semena, z nichž se extrahuje takzvané bambucké máslo neboli máslo karité, které se používá jako potravina a pro výrobu kosmetiky.^[2]

Popis

Máslovník je opadavý strom dorůstající výšky 8 až 15, výjimečně až 25 metrů. Listy jsou 12 až 25 cm dlouhé a 4 až 7 cm široké, podlouhle obvejčité, kožovité, tmavě zelené, lysé, na líci lesklé, nahloučené na koncích tuhých větví. Okraj listů je zvlněný. Mladé rozvíjející se listy jsou rezavě červené a chlupaté. Květy jsou bílé až smetanové, pravidelné, asi 1,5 cm široké. Rozvíjejí se před vyrašením listů. Jsou uspořádány v hustých svazečcích o průměru 5 až 7 cm, na koncích květonosných větví. Plodem je žlutá, eliptická, 5 až 8 cm dlouhá a 3 až 4 cm široká bobule o průměru 4 až 5 cm. Obsahuje 1 (řidčeji 2) kulovité hnědočervené semeno uložené v máslovitém slizkém perikarpu.^[3]^[4]

Máslovník africký
Plody máslovníku

Rozšíření

Druh se vyskytuje v tropické Africe v pásu savan v nadmořských výškách od 100 do 1200 metrů. Areál rozšíření sahá od Senegalu na západě po Súdán na východě. Roste na otevřených, slunných stanovištích zejména na suchých, jílovito-písčitých půdách. Vytváří řídké porosty, někdy promísené jinými druhy, např. parkií Parkia biglobosa. Vyhýbá se bažinatým a zaplavovaným stanovištím a těžkým vlhkým půdám. Je odolný vůči periodickým požárům.^[4]

Taxonomie

Druh Vitellaria paradoxa byl dříve znám jako Butyrospermum parkii. Jsou rozlišovány 2 poddruhy, západoafrický V. paradoxa subsp. paradoxa a východoafrický V. paradoxa subsp. nilotica.^[4]

Biologie

Květy máslovníku jsou opylovány zejména včelami. Většinou jsou opyleny cizím pylem, jsou však schopny samoopylení. Strom kvete 30 až 75 dní, vývoj plodů trvá 4 až 6 měsíců. Plody dozrávají na začátku období dešťů. Sladká dužnina láká různé kopytníky, opice a ptáky, kteří se podílejí na rozšiřování semen. Na listech se živí různé druhy hmyzu, zejména housenky martináče Cirina butyrospermi a saranče Anacridium moestum, dužninu plodů vyžírají housenky můry Mussidia nigrivenella a mouchy Ceratiris silvestrii. Na stromech také parazitují různé druhy rodu Tapianthus z čeledi ochmetovité a v některých oblastech mohou způsobovat jejich odumírání.^[4]

Význam

Strom je v oblasti zemí Sahelu jedním z nejvýznamnějších zdrojů rostlinného tuku. V současné době jsou plody zpracovávány i v potravinářském průmyslu v Evropě a Japonsku. Vyčištěný tuk je nabízen pod různými názvy a používán např. na smažení a jako margarín. Je také používán jako náhrada kakaového másla, neboť má obdobné složení.^[4] V České republice je tuk znám jako bambucké máslo.

Dřevo máslovníku je tvrdé, těžké a dobře opracovatelné a má široké použití. Používá se zejména na stavby a konstrukce, stavbu lodí, podlahy, šindele, ohrady, pražce a podobně., stejně jako na nářadí, mísy, nádoby a ruční nářadí. Z latexu se vyrábí lepidlo. V některých afrických zemích, zejména v Nigérii a Senegalu, se sbírají housenky martináče Cirina butyrospermi, které se živí výhradně listy máslovníku. Housenky se suší a prodávají na trzích jako proteiny bohatá potravina. Stromy poskytují včelám bohatou pastvu nektaru i pylu.^[4]

Zelené plody máslovníku
Plody máslovníku
Domorodá výroba bambuckého másla
Housenky martináče Cirina butyrospermi na trhu v Burkina Faso

Plody a zpracování

Dužnina plodů je jedlá a tvoří 50 až 80 % plodu. Konzumuje se lehce přezrálá nebo povařená.^[4]

Průměrný výnos z jednoho stromu je 15–20 kg čerstvého ovoce, přičemž výnosy mohou vzrůst až na 45 kg. Z každého kilogramu ovoce se získá přibližně 400 gramů suchých semen, která obsahují 45 % – 55 % tuku. Strom máslovníku začíná plodit ve věku asi 15 až 20 let, plné produkce dosahuje ve věku kolem 30 let a plodný zůstává asi 200 let.^[2]^[4]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ ^a ^b LIDOVKY.CZ, ČTK. Afrika si hýčká svůj tajemný strom máslovník a má proč [online]. AGROFERT, MAFRA, 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné online.
↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ORWA, et al. Vitellaria paradoxa [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu máslovník africký na Wikimedia Commons

[f68ac019711c27e3c3850e97fb3ce9530061ab28-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[fc-2] LIDOVKY.CZ, ČTK. Afrika si hýčká svůj tajemný strom máslovník a má proč [online]. AGROFERT, MAFRA, 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné online.

[urtas-3] VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

[agrof-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ORWA, et al. Vitellaria paradoxa [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]