Vaira Vīķe-Freibergová

Vaira Vīķe-Freibergová
Vaira Vīķe-Freibergová
	Vaira Vīķe-Freibergová (2004)
6. prezidentka Lotyšska
	Ve funkci:; 8. července 1999 – 7. července 2007
Předchůdce	Guntis Ulmanis
Nástupce	Valdis Zatlers
Stranická příslušnost
Členství	nezávislá
Narození	1. prosince 1937 (87 let); Riga, Lotyšsko
Choť	Imants Freibergs
Alma mater	Victoriina universita; McGillova univerzita; Torontská univerzita
Profese	politička, psycholožka a vysokoškolská učitelka
Ocenění	Cena Marcela Vincenta (1992); Velká medaile Lotyšské akademie věd (1997); velkokříž Řádu tří hvězd (1999); velkokříž Řádu svatého Olafa (2000); velkokříž Řádu čestné legie (2001); … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Vaira Vīķe-Freiberga
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vaira Vīķe-Freibergová (nepřechýleně Vīķe-Freiberga; * 1. prosince 1937 Riga) je bývalá lotyšská prezidentka. Byla celkově 6. osobou v úřadu prezidenta Lotyšska a první ženou vykonávající tuto funkci (stala se i první prezidentkou ve všech postkomunistických zemích). Prezidentkou byla dvě funkční období - poprvé byla zvolena v roce 1999 a znovuzvolena v roce 2003. Jejím nástupcem v úřadu se stal Valdis Zatlers, který byl zvolen 31. května 2007.

Životopis

Vaira Vīķe-Freibergová emigrovala s rodiči po druhé světové válce. Vyrůstala v uprchlických táborech v Německu, studovala v Maroku a Kanadě. Od roku 1965 byla profesorkou psychologie na univerzitě v Montréalu. Počátkem 80. let 20. století nejdříve pracovala ve Vědecké výzkumné skupině pro NATO v Kanadě, potom byla zástupkyní šéfa Kanadské vědecké rady. Od roku 1998 opět žije v Lotyšsku. V roce 1999 byla zvolena prezidentkou až po náročném sedmikolovém volebním klání v lotyšském parlamentu, v němž porazila i kandidáta tehdejší vládní strany Lotyšská cesta, Valdise Birkavse.

Je vdaná, má dvě děti. Hovoří plynně anglicky, francouzsky, německy a španělsky.

Českou republiku navštívila jako prezidentka třikrát: 27. –31. července 2000 (pracovní návštěva), 1.–3. května 2002 (setkání prezidentů pobaltských států a České republiky), 8.–10. října 2006 (účast na konferenci Forum 2000 „The Dilemmas of Global Co-Existence”)^[1]

Vyznamenání

Stát	Název	Datum udělení
Ázerbájdžán Ázerbájdžán	Řád přátelství^[2]	2015, 25. června
Belgie Belgie	velkokříž Řádu Leopolda	2007
Bulharsko Bulharsko	Řád Staré planina I. třídy	2003
Estonsko Estonsko	Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem^[3]	2000, 27. dubna
Estonsko Estonsko	Řád bílé hvězdy I. třídy s řetězem^[4]	2005, 5. prosince
Finsko Finsko	velkokříž s řetězem Řádu bílé růže^[5]	2001
Francie Francie	velkokříž Řádu čestné legie	2001
Itálie Itálie	velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku^[6]	2004, 8. dubna
Japonsko Japonsko	velkokříž Řádu chryzantémy	2007
Kypr Kypr	velkokříž s řetězem Řádu Makaria III.	2007
Litva Litva	velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem^[7]	2001, 13. března
Lucembursko Lucembursko	velkokříž Řádu Adolfa Nasavského	2006
Maďarsko Maďarsko	velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky	2001
Malta Malta^[8]	Národní řád za zásluhy	2004, 16. února
Malta Malta^[8]	Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika	2006, 19. června
Německo Německo	velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo	2003
Norsko Norsko	velkokříž Řádu svatého Olafa	2000
Polsko Polsko	Řád bílé orlice^[9]	2003
Polsko Polsko	velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky^[10]	2005
Portugalsko Portugalsko	velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha^[11]	2003, 29. května
Rumunsko Rumunsko	velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy	2001
Řecko Řecko	velkokříž Řádu Spasitele	2000
Slovensko Slovensko	Řád bílého dvojkříže I. třídy	2005
Slovinsko Slovinsko	Řád svobody Slovinské republiky ve zlatě	2002
Spojené království Spojené království	čestný rytíř velkokříže Řádu lázně^[12]	2006
Španělsko Španělsko	velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické^[13]	2004
Švédsko Švédsko	Řád Serafínů	2005
Ukrajina Ukrajina	Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy	2006

Québec Québec	důstojník Národního řádu Québecu	2006

Odkazy

Reference

↑ LOTYŠSKÉ VELVYSLANECTVÍ. www.mfa.gov.lv [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-04.
↑ Официальный сайт президента Азербайджанской Республики - ДОКУМЕНТЫ » Распоряжения. ru.president.az [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (rusky)
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-02.
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 19 lutego 2003 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28.
↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 4 lipca 2005 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28.
↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.
↑ https://web.archive.org/web/20180423033414/https://www.boe.es/buscar/doc.php?id=BOE-A-2004-17853

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vaira Vīķe-Freibergová na Wikimedia Commons
Heslo 'Vaira Vīķe-Freiberga' na Britannica.com
Vaira Vīķe-Freiberga (Biografie) Archivováno 18. 5. 2015 na Wayback Machine. na VVF.lv
Dr. Vairas Vīķes-Freibergas (Biogrāfija) na President.lv

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] LOTYŠSKÉ VELVYSLANECTVÍ. www.mfa.gov.lv [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-04.

[2] Официальный сайт президента Азербайджанской Республики - ДОКУМЕНТЫ » Распоряжения. ru.president.az [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (rusky)

[3] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.

[4] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.

[5] Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-02.

[6] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.

[7] Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.

[8] Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[9] Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 19 lutego 2003 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28.

[10] Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 4 lipca 2005 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28.

[11] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.

[12] Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.

[13] ttps://web.archive.org/web/20180423033414/https://www.boe.es/buscar/doc.php?id=BOE-A-2004-17853

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Prezidenti Lotyšska

1922–1940	Jānis Čakste (1922–1927) • Gustavs Zemgals (1927–1930) • Alberts Kviesis (1930–1936) • Kārlis Ulmanis (1936–1940)

Od roku 1993	Guntis Ulmanis (1993–1999) • Vaira Vīķe-Freibergová (1999–2007) • Valdis Zatlers (2007–2011) • Andris Bērziņš (2011–2015) • Raimonds Vējonis (2015–2019) • Egils Levits (2019–2023) • Edgars Rinkēvičs (od 2023)