Větrný mlýn ve Velkých Těšanech
| Větrný mlýn | |
|---|---|
 větrný mlýn ve Velkých Těšanech | |
| Účel stavby | |
mlýn | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1890 |
| Stavebník | Josef Páter |
| Poloha | |
| Adresa | Bařice-Velké Těšany,  Česko |
| Souřadnice | 49°14′24,81″ s. š., 17°24′41,91″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41646/7-5882 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Větrný mlýn Velké Těšany je dřevěný mlýn německého typu, který byl postaven na konci 19. století. Ve mlýně původně fungovala dvě mlýnská složení, jedno na šrotování a druhé na mletí obilí. Přestože mlýn od svých počátků patřil k Velkým Těšanům, reálně se nachází 1 km jihovýchodně od této obce.[1] V současnosti se nachází ve správě Muzea Kroměřížska a jakožto technická a historická památka je každoročně během letní sezóny přístupný veřejnosti.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Velké Těšany projevily zájem o postavení vlastního větrného mlýna na svém území už v roce 1827. Vrchnostenský úřad v Kroměříži této žádosti vyhověl, a to za pouhých 10 dní. Bylo však upozorněno na to, že je třeba ve mlýně provádět časté policejní kontroly. Panovala totiž obava, že by se na tomto odlehlém místě v budoucnu mohly ukrývat hledané osoby. Pozemek za účelem postavení mlýna však byl od obce zakoupen až v roce 1830, a to Josefem Bartoňkem za 60 zlatých. Nový mlýn postavený Bartoňkem nesl č. p. 29.[3]
Když Bartoněk následujícího roku zemřel, mlýn v hodnotě 400 zlatých zdědila jeho manželka Kateřina. Ta ho o tři roky později prodala za 1000 zlatých Josefu Jarkovi, který ho chtěl pro svého nezletilého syna Jana.[1] Dalším majitelem se stal František Stařický, který mlýn vlastnil od roku 1851, ale už následující rok ho odprodal manželům Ludvíkovi a Marianě Zmrzlíkovým. O pět let později přešel mlýn do vlastnictví Dominika Strnadela, od kterého ho v roce 1867 odkoupil Jan Albert. V roce 1874 se majiteli stali manželé Františka a Antonín Novotní, přičemž když Antonín v roce 1882 zemřel, vedla živnost další 4 roky vdova Františka. Poté mlýn vlastnil Ludvík Matuška, který po letech přibral k vlastnictví i svou ženu Františku.
V 19. století postihla majitele větrných mlýnů krize, protože nestačili konkurenci mlýnů vodních a parních. Majitelům byl tehdy mlýn i s polnostmi zabaven a prodán v exekučním řízení. V roce 1889 takto mlýn odkoupil František Dvořák a ještě téhož roku se mlýn dostal do vlastnictví posledního zdejšího mlynářského rodu, Páterů. Ty již následujícího roku postihlo neštěstí v podobě silné vichřice, která se prohnala okolím a budovu mlýna vyvrátila. Josef Páter tehdy do Velkých Těšan pozval sekerníky ze Slovácka, kteří mlýn opravili a pro jistotu i zdvojnásobili základní nosné trámy.[3]
Josef Páter pak opět provozoval mlýn, a protože se jim se ženou narodilo 11 dětí, kromě provozování mlynářské činnosti také hospodařil na 3,4 ha půdy. Mlýn byl v dané době společenským centrem nejen Velkých Těšan, ale i sousedních vesnic Bařice, Vrbka a Karolín.
Po okupaci v roce 1939 byl mlýn uzavřen, po smrti Josefa Pátera v roce 1940 v něm ale navzdory zákazu mlel jeho syn František. O dva roky později jej však zatklo gestapo. František byl za údajné předání vojenské pušky a munice odbojové skupině v Hostýnských horách uvězněn. Zemřel v cele smrti v pražském vězení na Pankráci v roce 1944. Ve mlýně se poté nemlelo, pozůstalými bratry byl zachováván jako památka. Postupně však mlýn začal chátrat.[4] Bratr Františka Ferdinand nakonec přecejen přišel s návrhem rozebrat budovu mlýna na otop. Tento návrh byl zamítnut.
Nejprve došlo k poničení šindelové střechy, poté došlo k destrukci krovů. Dovnitř zatékala voda. V 60. letech byl mlýn v zoufalém stavu a vyžadoval opravu, jinak hrozilo jeho zřícení. Tehdejší majitelka Anežka Páterová, která si nákladnou rekonstrukci technické památky nemohla dovolit, na konci 60. let mlýn odprodala Okresnímu národnímu výboru v Kroměříži. Následné rekonstrukce se zchátralého mlýna započala v roce 1972.[5] V roce 1975 byl mlýn převeden do majetku Muzea Kroměřížska, které pokračovalo v jeho opravách až do roku 1979.[6] Od května 2014 je mlýn národní kulturní památkou.[7]
Technické parametry
[editovat | editovat zdroj]Mlýn se nachází v nadmořské výšce 295 m.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c JANOŠKA. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2003. S. 170–172.
- ↑ Muzeum Kroměřížska - Větrný mlýn u Velkých Těšan. www.muzeum-km.cz [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-10.
- ↑ a b PÁTER, Oldřich; VÁLKA, Miroslav. Technická památka větrný mlýn ve Velkých Těšanech: jeho záchrana a kulturně výchovná aktivace. Zpravodaj Muzea Kroměřížska. Listopad 1979, s. 1–5.
- ↑ SVĚTLÍKOVÁ, Nikola. Dvě nové národní památky: tři století staré fojtství i unikátní mlýn. iDNES.cz [online]. 2013-11-29 [cit. 2016-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Muzea na Moravě a ve Slezsku. Ostrava: Profil, 1988. S. 284.
- ↑ SPATHOVÁ, Jana; TITZ, Petr. Památky Zlínského kraje. Zlín: Zlínský kraj, 2006.
- ↑ Profil na Monumnetu
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu větrný mlýn na Wikimedia Commons - karta mlýna na webu Povětrník.cz
