Přeskočit na obsah

Výbuchy komunikačních zařízení Hizballáhu 2024

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
ikona
Je navrženo přejmenování tohoto článku na nový název Výbuchy komunikačních zařízení Hizballáhu v roce 2024, Výbuchy komunikačních zařízení Hizballáhu (2024) nebo Výbuchy komunikačních zařízení Hizballáhu
Odsud pak na nový název bude přesměrováno. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Komentář k návrhu: Volby 2024, Olympiáda 2024 ale ne Výbuchy 2024
Výbuchy komunikačních zařízení Hizballáhu 2024
Záběry exploze pageru z průmyslové kamery
Mrtví lidé42
Zranění lidé3500
Datum17. a 18. září 2024
MístoLibanon a Sýrie
Použité zbraněpager a vysílačka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tisíce pagerů používaných libanonskou politickou stranou a militantní skupinou Hizballáh explodovaly v Libanonu a Sýrii 17. září 2024, kolem 15:30 místního času.[1][2][3] Nejméně 12 lidí včetně dvou dětí bylo zabito a přes 2 800 zraněno, z toho 300 vážně.[4][5][6][7]

Následujícího dne, 18. září, vybuchlo v Libanonu několik vysílaček v držení členů Hizballáhu. Nejméně 20 lidí bylo zabito a 450 jich bylo zraněno.[8][9] Celkem zemřelo 42 lidí a zraněných bylo asi 3500.[10]

V únoru 2024 vyzval generální tajemník Hizballáhu Hasan Nasralláh členy skupiny, aby místo chytrých telefonů používali pagery s tím, že Izrael vlastní technologie, pomocí nichž může telefony infiltrovat.[1][11] Hizballáh poté koupil novou značku pagerů, které byly následně dovezeny do Libanonu.[6][12]

Průběh

[editovat | editovat zdroj]

K prvním explozím pagerů došlo v 15:30 místního času na předměstí Bejrútu Dahíja považovaného za baštu Hizballáhu. Podle svědků exploze probíhaly do 16:30. K výbuchům došlo poté, co majitelé pagerů obdrželi na svůj přístroj zprávu, která předstírala, že je odesílatelem Hizballáh. Podle agentury Reuters byly výbuchy relativně malé a obvykle zabily či zranily pouze držitele přístroje. Exploze pagerů byly zaznamenány i u jejich držitelů v Sýrii.[13]

Během středy 18. září následovala druhá vlna útoků, při kterých majitelům explodovaly vysílačky. Některé explodovaly na pohřbech příslušníků Hizballáhu zabitých předcházející den při explozích pagerů.[14]

Vyšetřování

[editovat | editovat zdroj]

Podle prvních spekulací mohlo k výbuchům dojít vlivem přehřátí baterií. To však následně odborníci vyloučili. Podle další verze, se kterou přišel NYT dodávku pagerů zadržely izraelské zpravodajské služby, než byly výrobky dovezeny do Libanonu. Do každého umístily výbušninu o váze několika desítek gramů a spínač, kterým bylo možné pager na dálku odpálit.[15] Dalším vyšetřováním bylo zjištěno, že výrobce této verze pagerů, tchajwanská společnost Gold Apollo, prodala licenci na zařízení Gold Apollo AR924 maďarské společnosti BAC Consulting se sídlem v Budapešti. Ta se výrobní činností nezabývá a podle tvrzení NYT byla pouze zástěrkou pro izraelskou zpravodajskou službu.[16] [4] Podle tvrzení Cristiany Barsony-Arcidiacono, jediné zaměstnankyně společnosti BAC Consulting tato společnost pagery nevyrobila a sdělila, že je pouze prostředníkem. Maďarská vláda ve svém prohlášení sdělila, že BAC Consulting nemá v Maďarsku žádné výrobní závody. Podle New York Times pagery ve skutečnosti vyrobil Izrael.[17]

Vysílačky, které explodovaly následující den, ve středu 18. září, byly modely od japonského výrobce Icom. Společnost však spojitost popřela s tím, že tento typ vysílaček se již od roku 2014 nevyrábí, ale na černém trhu se dají koupit kopie. Není ale jasné, kde pachatel útoku do dodavatelského řetězce zasáhl.[18]

Podle serveru Axios mělo k odpálení zařízení dojít v úvodní fázi izraelského útoku na Hizballáh. Existovala ale obava, že Hizballáh kompromitovaná zařízení odhalí a proto byla operace spuštěna dříve.[19]

Zodpovědnost za exploze

[editovat | editovat zdroj]

Podle Hizballáhu, Íránu i libanonské vlády za útokem stojí Izrael. Nepřímo ho Izraeli připsal i turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, který označil za nebezpečné „další pokusy Izraele rozšířit konflikt v Gaze do dalších oblastí regionu“. Vysoce postavený zdroj libanonských bezpečnostních složek agentuře Reuters řekl, že za explozemi stála izraelská tajná služba Mosad a že výbušniny umístila do asi 5000 pagerů.[4] Izrael událost nekomentoval.[15]

Oběti a zranění

[editovat | editovat zdroj]

Celkem zemřelo 42 lidí a zraněných bylo asi 3500.[10] Exploze pagerů při prvním útoku zabily nejméně 12 lidí včetně dvou dětí. Přes 2800 lidí bylo zraněno, z toho 300 vážně. Asi 460 zraněných podstoupilo operaci očí nebo obličeje, v některých případech lékaři museli lidem amputovat ruce nebo prsty. Mezi zraněnými je i velvyslanec Íránu v Libanonu.[4]

Exploze vysílaček při druhém útoku zabily nejméně 20 lidí, přes 450 jich bylo zraněno.[8][9]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Lebanon pager explosions na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Pagers Explode Across Lebanon in Apparent Attack on Hezbollah. The New York Times [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ Israel’s war on Gaza updates: Nine killed as Hezbollah pagers explode. Al Jazeera. Dostupné online. 
  3. ↑ Two children among 12 killed by exploding pagers, as reports say Israel was behind attack. BBC [online]. 2024-09-18. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d Exloze pagerů v Libanonu mají 12 obětí včetně dvou dětí a 300 vážně zraněných. České noviny [online]. 2024-09-18. Dostupné online. 
  5. ↑ Exploding pagers belonging to Hezbollah kill at least 9 and injure more than 2,750 in Lebanon. NBC News [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b September 17, 2024 - Hezbollah vows retaliation against Israel for deadly pager explosions. CNN [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Hezbollah Pagers Explode in Apparent Attack Across Lebanon. The Wall Street Journal [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b ČTK. V Libanonu po pagerech explodovaly i vysílačky, zabily devět lidí. Seznam Zprávy [online]. 2024-9-18. Dostupné online. 
  9. ↑ a b ŽOHOVÁ, Magdalena. Další exploze v Libanonu. Po pagerech vybuchly vysílačky. Novinky.cz [online]. 2024-09-18. Dostupné online. 
  10. ↑ a b CHRISTOU, William. ‘We are isolated, tired, scared’: pager attack leaves Lebanon in shock. The Guardian [online]. 2024-09-20. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Nine killed, 2,750 wounded across Lebanon as Hezbollah pagers explode. Al Jazeera [online]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hezbollah official: Exploded pagers were a new brand, replaced cellphones at Nasrallah’s order. The Times of Izrael [online]. 2024-09-17. Dostupné online. 
  13. ↑ What we know about the deadly pager blasts in Lebanon [online]. Reuters [cit. 2024-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Walkie-talkie explosions injure hundreds in Lebanon a day after pager attacks. Here’s how the news unfolded [online]. AP News [cit. 2024-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b Pagery obsahovaly 20 gramů trhaviny, neodhalil by ji ani skener, tvrdí Libanonci. iDNES.cz [online]. 2024-09-18. Dostupné online. 
  16. ↑ Hezbollah device explosions: The unanswered questions [online]. BBC [cit. 2024-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Cristiana Barsony-Arcidiacono, mystery woman whose company licensed exploding pagers [online]. The Times of Israel [cit. 2024-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ What to know about the two waves of deadly explosions that hit Lebanon and Syria [online]. AP News [cit. 2024-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Hezbollah device explosions: The unanswered questions [online]. BBC [cit. 2024-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Výbuchy_komunikačních_zařízení_Hizballáhu_2024&oldid=24259743“