Přeskočit na obsah

Václav III. Adam Těšínský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Václav III. Adam)
Václav III. Adam Pohrobek
kníže
Portrét
Nesignovaný portrét snědého šlechtice z Pernštejnsko-Lobkovické sbírky, vydávaný za Václava Těšínského, zřejmě představuje španělského příbuzného z rodu Mendoza (od Marie Manrique de Lara y Mendoza).
Úplné jménoVáclav III. Adam Těšínský
Narození1524
Úmrtí30. říjen 1579
PohřbenTěšín
1579
Fridrich Kazimír Frýštatský † 1571 pak Adam Václav Těšínský
PotomciŽofie Těšínská († 1569)
Fridrich Kazimír Frýštatský
Anna Těšínská
Marie Sidonie Těšínská
Anna Sibyla Těšínská
Adam Václav Těšínský
RodTěšínští Piastovci
Dynastieslezští Piastovci
OtecVáclav II. Těšínský
MatkaAnna Hohenzollernská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav III. Adam Pohrobek (prosinec 1524 – 30. říjen 1579)[pozn. 1] byl těšínský kníže z rodu slezských Piastovců. Byl pohrobkem knížete Václava II. Těšínského a jeho manželky Anny Hohenzollernské (1487–1539), která byla dcerou Fridricha II. Braniborského (1460–1536) z rodu Hohenzollernů (někdy je psán jako Fridrich starší), markraběte braniborsko-ansbašský a braniborsko-bayreuthský.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Po jeho narození jej adoptoval jeho děd, kníže Kazimír II. Těšínský († 1528). Po dobu, kdy za něj vládli jeho poručníci, pobýval na císařském dvoře ve Vídni. V průběhu života přijal luteránskou víru, ve které setrval po zbytek života. Jeho podobu s jistotou neznáme, údajný portrét je sporný.[1]

Vláda

[editovat | editovat zdroj]

Ve věku 4 let byl formálně dosazen na knížecí stolec Těšínského knížectví. Vládl v letech 1528–1579. Do roku 1545 za něj vládli poručníci matka Anna Hohenzollern a Jan IV. z Pernštejna (budoucí tchán). V roce 1539, kdy zemřela jeho matka, bylo Václavovi III. Adamovi již 15 let a mohl převzít vládu. Jeho druhý poručník Jan IV. z Pernštejna si udržel svou moc až do 9. května 1545, kdy rezignoval výměnou za Frýdecké panství.

Pod jeho vládou prožívalo knížectví období stabilizace. Resp. za vlády jeho poručníků přišel o majetek, který měl získat po Kazimíru II. Těšínském, šlo o Dolní Slezsko a majetky v Opavském knížectví. V roce 1548, kdy zemřel Jan IV. z Pernštejna vykoupil od jeho synů Jaroslava, Vratislava II. a Vojtěcha II. zpět Frýdecké panství. Toto panství dal později do zástavy Janovi z Čechovic (polsky Jan z Czechowic).

Roku 1552 po velkém požáru Těšína, přesídlil na fryštátský zámek. V roce 1560 rezignoval na Fryštát, v roce 1565 rezignoval na Bílsko (Bielsko, Polsko), v obou případech předal vládu synovi Fridrichu Kazimírovi Frýštatskému.

Přestože byl evangelického vyznání, byl věrný císařskému dvoru. V roce 1563, 8. září, byl přítomný v Prešburku při korunovaci Maxmiliána II. Habsburského Uherským králem. V roce 1565 se účastnil pohřbu Ferdinanda I. Habsburského ve Vídni.

V roce 1573, kdy hrozily časté vpády Turků přes Jablunkovský průsmyk, nechal objednat výstavbu několika opevnění, tzv. Jablunkovské šance. V témže roce neúspěšně kandidoval na polského krále, když zemřel poslední člen rodu Jagelonců – Zikmund II. August (1520–1572).

Jeho největší starostí byl jeho nejstarší syn Fridrich Kazimír Frýštatský, resp. jeho nákladný život. Václav III. Adam jej jmenoval v roce 1560 pánem ve Fryštátu a ve Skočově (Skoczów, Polsko) a v roce 1565 v Bílsku (Bielsko, Polsko). Mladý kníže Fridrich Kazimír Frýštatský tak silně zadlužil knížectví, že když v roce 1571 nečekaně zemřel, musel jeho Václav III. Adam prodat majetek, tím přišli Piastovci o panství Fryštát, Frýdek a Bílsko.

Luteránství

[editovat | editovat zdroj]

Za jeho vlády se Těšínském knížectví rozšířilo luteránství. Reformace na Těšínsku probíhala od roku 1525. Na počátku své vlády obsadil (konfiskoval) majetky řádů dominikánů a františkánů. V roce 1560 vyhostil z Orlové řád Benediktýnů. Stávající katolické kostely a kláštery byly poté změněny na luteránské nebo zničeny. Většina šlechty a obyvatelstva knížectví přijala novou víru bez odporu. K luteránství se přiklonil i sám kníže. Roku 1568 vydal pro evangelickou církev v Těšínském knížectví Řád církevní.

Mecenášství

[editovat | editovat zdroj]

Část majetku, které získal konfiskací katolické církvi, bylo darováno městské nemocnici v Těšíně, kde se léčili nejchudší. Kníže sám byl vzdělán v lékařských vědách, osobně se zabýval léčením nemocných. Což bylo důležité zejména v období morové epidemie okolo roku 1570.

Zemské zřízení

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1573, 24. června, kodifikoval těšínské zemské právo v zemském zřízení. Tato kodifikace vycházela ze staršího vzoru z Opolska a Ratibořska, vydaného k roku 1553. Zřízení bylo vytištěno česky roku 1590.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Marie z Pernštejna

[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. února 1540 se šestnáctiletý Václav III. Adam oženil s Marií Těšínskou z Pernštejna (1524–1566), dcerou Jana IV. z Pernštejna[2]. S ní byl zasnouben již v útlém věku, dne 8. září 1538. Od Jana IV. z Pernštejna dostal v rámci svatební smlouvy 12 0000 zlatých. Měli spolu tři děti:

  • Sofie (1540–1541)
  • Fridrich Kazimír (prosince 1541/leden 1542 – 4. květen 1571)
  • Anna (7. březen 1543 – † před 1564)

Sidonie Kateřina Sasko-Lauenburská

[editovat | editovat zdroj]

V Těšíně se dne 25. listopadu 1567 Václav III. Adam podruhé oženil s Sidonií Kateřinou Sasko-Lauenburskou († 1594), dcerou vévody Františka I. Sasko-Lauenburského [3]. Měli spolu šest dětí:

  • Dcera (krátce po 23. únoru 1569)
  • Kristián Augustýn (30. duben 1570 – 18. únor 1571)
  • Marie Sidonie (10. květen 1572 – 3. říjen 1587), jejím manželem se 20. ledna 1587 stal vévoda Friedrich IV. Lehnický
  • Anna Sibyla (4. červen 1573 – po 1602)[4]
  • Adam Václav (12. prosinec 1574 – 13. červenec 1617), který se stal jeho nástupce
  • Jan Albert ( 3. srpen 1578 – před 4. listopad 1579)

Smrt

[editovat | editovat zdroj]

Václav III. Adam byl 29. října 1579 ve večerních hodinách postižen silnou mozkovou příhodou, ochrnul na pravou polovinu těla a ztratil řeč. Poslední okamžiky jeho života, zachytil městský písař Adam Kerber, který byl do poslední hodiny u Jeho knížecí milosti. Šlo o typickou ukázkou „dobré smrti“ luterského aristokrata, tak jak ji formuloval Martin Luther.[5]

Přestože kníže Václav III. Adam „pozbyl řeči, zůstal však“, podle písařova svědectví, „při zdravém rozumu a dal se bez ustání slovem Božím až do poslední chvilky potěšovati. Též dlouho se modlil… Jeho knížecí milost dal se též krátce před svou smrtí svátostmi zaopatřiti, tedy připraven byl k smrti.“ Kníže zemřel 30. října, okolo půl páté. Zemřel pár týdnů před svými pětapadesátými narozeninami. V posledních létech života byl často sužovaný dnou.[5]

Jeho tělo bylo nabalzamováno a vystaveno v komnatách knížecího paláce. Pohřeb se uskutečnil v těšínském dominikánském kostele 1. ledna 1580, kde je také pochován.[5] Dnes jde o kostel sv. Maří Magdaleny v Těšíně.[6]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Marie z Pernštejna
    Marie z Pernštejna
  • Zemské zřízení Těšínského knížectví (1574)
    Zemské zřízení Těšínského knížectví (1574)

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Boleslav I. Těšínský
 
 
 Boleslav II. Těšínský
 
 
 
 
 
 
 Eufemie Mazovská
 
 
 Kazimír II. Těšínský
 
 
 
 
 
 
 Ivan Bielski
 
 
 Anna Bielská
 
 
 
 
 
 
 Vasilisa Litevská
 
 
 Václav II. Těšínský
 
 
 
 
 
 
 Jiří z Poděbrad
 
 
 Viktorín z Poděbrad
 
 
 
 
 
 
 Kunhuta ze Šternberka
 
 
 Johana z Poděbrad
 
 
 
 
 
 
 Hynce Ptáček z Pirkštejna
 
 
 Markéta z Pirkštejna
 
 
 
 
 
 
 Anna z Neuhausu
 
'Václav III. Adam Těšínský'
 
 
 
 
 
 Fridrich I. Brandenburský
 
 
 Albrecht III. Achilles
 
 
 
 
 
 
 Alžběta Bavorská
 
 
 Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
 Fridrich II. Saský
 
 
 Anna Saská
 
 
 
 
 
 
 Markéta Habsburská
 
 
 Anna Hohenzollern
 
 
 
 
 
 
 Vladislav II. Jagello
 
 
 Kazimír IV. Jagellonský
 
 
 
 
 
 
 Sofie Litevská
 
 
 Žofie Jagellonská
 
 
 
 
 
 
 Albrecht II. Habsburský
 
 
 Alžběta Habsburská
 
 
 
 
 
 
 Alžběta Lucemburská
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Některé zdroje uvádí jako datum úmrtí 7. listopad 1579. Jde o záměnu data úmrtí s datem dopisu, který jeho choť, těšínská kněžna Kateřina Sidonie Sasko-Lauenburská († 1594), vdově. Výše uvedená napsala 7. listopadu 1579 list, který byl adresován své tetě, vévodkyni Anně Saské. V dopise, na levém okraji, byla vepsána poznámka, že kníže „byl skolen mrtvicí na pravé straně“

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ KUBÍKOVÁ, Blanka. Portrét v renesančním malířství v českých zemích: jeho ikonografie a funkce ve šlechtické reprezentaci. Pernštejnsko-Lobkovická sbírka dnes.. Praha: Národní galerie, 2016. S. 163. 
  2. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Pernštejnů [online]. Miroslav MAREK, 2004-06 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Askánců [online]. Miroslav MAREK, 2003-08 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MYŠKA, Milan. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit č.8. První. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997. 136 s. 
  5. ↑ a b c Facebook.com: stránka Muzeum Těšínska, 2019-10-29
  6. ↑ ŠTĚPÁNEK, Jan P. kostel sv. Maří Magdaleny, Cieszyn. www.hrady.cz [online]. Hrady.cz (Jiří Čížek), 2006-08-08 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Kazimír II. 		Znak z doby nástupu Těšínský kníže
do roku 1545 poručníci
1528–1579 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Adam Václav
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_III._Adam_Těšínský&oldid=23002224“