Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska
| Přední | Téměř
přední |
Střední | Téměř
zadní |
Zadní | |
| Zavřená | |||||
| Téměř zavřená | |||||
| Polozavřená | |||||
| Středová | |||||
| Polootevřená | |||||
| Téměř otevřená | |||||
| Otevřená | |||||
Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích,
znak vpravo označuje zaokrouhlenou samohlásku. | |||||
Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA,
které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně
Tato hláska má dvě blízké verze, které se někdy nesnadno odlišují:
- zavřená zadní zaokrouhlená samohláska
- téměř zavřená polozadní zaokrouhlená samohláska
Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska
[editovat | editovat zdroj] | |
|---|---|
| Číslo IPA | 308 |
| Znak IPA | u |
| Znak SAMPA | u |
Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem u, číselné označení IPA je 308. Ekvivalentním symbolem v SAMPA je u (malé "u").
V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem U, u.
V češtině se vyskytuje především v dlouhé verzi „u“. Délka samohlásky [uː] se vyznačuje čárkou nad písmenem Ú, ú nebo kroužkem Ů, ů (zvuk je totožný). Rozlišení /ú/ a /ů/ je v pravopisu dáno historicky. Přitom „kroužkované“ /ů/ se vyvinulo z původního dlouhého /ó/ a pozdějšího /uo/.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]- Otevřenost: zavřená samohláska. Jazyk se nachází ve vysoké rovině, ústa jsou co nejméně otevřena tak, aby nevznikal šum.
- Zadní samohláska – jazyk se nachází v maximálně zadní poloze.
- Zaokrouhlenost: zaokrouhlená samohláska. Rty jsou při artikulaci zaokrouhleny.
Téměř zavřená středozadní zaokrouhlená samohláska
[editovat | editovat zdroj] | |
|---|---|
| Číslo IPA | 321 |
| Znak IPA | ʊ |
| Znak SAMPA | U |
Při krátké kvantitě samohlásek je tendence k jejich centralizované výslovnosti jako téměř zavřená polozadní zaokrouhlená samohláska (anglicky near-close near-back rounded vowel) což se v IPA označuje symbolem ʊ, číselné označení IPA je 321, ekvivalentním symbolem v SAMPA je U.
Uplatňuje se obecná tendence samohlásek z extrémních poloh „vokalického čtyřúhelníku“ při krátké výslovnosti se přesouvat blíž k centralizované výslovnosti (krátký čas na to, aby se mluvidla dostala do krajních poloh). V tomto případě je tedy samohláska více otevřená a jazyk se nachází více vpředu. Takto se vyslovuje vždy neslabičná verze v dvojhláskách au a ou.
Pokud se ale běžné krátké, ale slabičné, slabikotvorné „u“ vyslovuje pečlivě, zachovává zavřenou zadní charakteristiku 'u.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]- Otevřenost: téměř zavřená samohláska. Jazyk se nachází ve vysoké rovině, ústa jsou lehce otevřená.
- Středozadní samohláska – jazyk se nachází mezi střední a zadní polohou.
- Zaokrouhlenost: zaokrouhlená samohláska. Rty jsou při artikulaci jen mírně zaokrouhleny (přivřeny a zúženy).
V češtině se tato hláska také zaznamenává písmenem U, u, vždy krátkým, bez diakritiky. Neslabičné [ʊ̯] se vyskytuje v dvojhláskách /au, eu, ou / [aʊ̯, eʊ̯, oʊ̯], přičemž /ou/ se vyskytuje ve slovech domácích, zatímco /au, eu/ pouze v citoslovcích a slovech cizího původu.
Česko-moravské odlišnosti
[editovat | editovat zdroj]Na Moravě je tendence tuto hlásku vyslovovat více zavřeně, v Čechách, zejména v Praze, je naopak tendence k otevřenější výslovnosti.
