Transporta
| Transporta | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Právní forma | národní podnik, státní podnik a akciová společnost |
| Datum založení | 1855 |
| Adresa sídla | Chrudim, Česko |
| Identifikátory | |
| IČO | 45534268 |
| OpenCorporates ID | cz/45534268 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Transporta byla česká firma vyrábějící především dopravní zařízení. Sídlo bylo v Chrudimi. Zakladatelem Transporty byl František Wiesner, který se v roce 1855 osamostatnil. Jeho syn František vybudoval dnešní Starý Závod. Dne 28. října 1945 byla Wiesnerova továrna znárodněna. Transporta i s pobočnými závody prošla fázemi národní podnik, koncernový podnik, státní podnik a akciová společnost. Výrobky Transporty nacházely odbyt nejen v tuzemsku, ale i v Evropě, Asii, Africe nebo Jižní Americe.
Ještě na počátku 90. let zaměstnával podnik přes 4500 lidí a jeho obrat dosáhl v roce 1997 více než dvě miliardy Kč. V říjnu 1999 na něj byl prohlášen konkurz.[1]
V roce 2016 byla založena společnost TRANSPORTA Technology s.r.o. jako dceřiná společnost KLEMENT a.s. vlastnící všechna práva ke značce TRANSPORTA.
TRANSPORTA Technology s.r.o. působí na trhu v České republice a v zahraničí jako jediná společnost s právem užívání ochranné známky TRANSPORTA. Skupina TRANSPORTA je tvořena ze společnosti TRANSPORTA Technology s.r.o., TRANSPORTA s.r.o. a od roku 2023 i z výrobní společnosti TRANSPORTA W-O-R-K-S s.r.o.
Výrobní sortiment
[editovat | editovat zdroj]Transporta s pobočnými závody měla v ČSSR postavení jako monopolní výrobce osobních výtahů, rychlovýtahů a eskalátorů. Značná část výroby byla věnována dálkové pásové dopravě především pro doly a uhelné elektrárny. Do dalšího širokého spektra výrobků patřily výkovky, odlitky, obrobky, modely, nástroje a další. Nelze opominout také rozsáhlou výrobu stavební a manipulační techniky. Zde vynikají vysokozdvižné vozíky s čelním ložením typ DVHM a především vysokozdvižné vozíky s bočním ložením, určené pro transport dlouhých těles typ DBHM a YB. Používány jsou na pilách a tam, kde jsou přepravována dlouhá břemena. Regálové zakladače typu RZK, RZP a RZT s přesuvnami typ PM s navazující na skladovou a předskladovou dopravou. Sklady byly dodávány s ručním řízením i plně automatizované s dispečerským řízením. Regálové zakladače byly použity jako mezioperační doprava obráběcích center. Podvalníky a buldozerová zařízení pro nákladní vozidla Tatra – radlice typ BZT a využívala ČSLA i zahraniční armády.
Téměř v každém panelovém domě v Československu byly namontovány výtahy Transporta, závod Brno.
Eskalátory – pohyblivé schody Transporta, byly vyráběny v Chrudimi a později v pobočném závodě Tranza Břeclav. Používány byly v obchodních domech i pražském metru ve výstupech z většinou hloubených stanic a dále ve výstupech z vestibulů na uliční úroveň, a to od počátku provozu metra až do 90. let. Ramena eskalátorů od Transporty byly vyráběny ve velkém počtu jako krátké v lehkém a těžkém provedení typ PSL; PST. Dlouhá těžká ramena hlubinných eskalátorů byla na základě dohody a dělbě práce nakupována ze Sovětského svazu. Montáž prováděli proškolení tuzemští pracovníci. Po zániku firmy Tranza Břeclav začaly být eskalátory nakupovány od firem ze Západní Evropy, i když jejich výroba a montáž probíhala i v bývalém závodě Tranza Břeclav.
Transporta se podílela i na dodávkách technologií pro různá další dopravní zařízení, jako například nákladní lanovky. Nejznámější jsou osobní kabinové a sedačkové lanovky na Lomnický štít, Ještěd, Sněžku a dalších. Transporta také postavila první oběžnou kabinovou lanovku v tehdejším Československu, kdy v srpnu 1967 zahájila provoz lanovka Hrabovo - Malinô Brdo na Slovensku.[2][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Transporta na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Článek v konkursních novinách. www.konkursni-noviny.cz [online]. [cit. 2007-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
- ↑ Informace na stránkách DP Praha. www.dpp.cz [online]. [cit. 2007-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-13.
- ↑ POLCER, Radim. Padesát let první oběžné kabinkové lanovky v Československu. SNOW.CZ - vše o lyžování [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Josef Kmoníček: Prvních patnáct poválečných let – Z dějin n. p. Transporta Chrudim, 1945-1960, Hradec Králové, Kruh, 1980
