Toby Alderweireld

Toby Alderweireld
Toby Alderweireld (2020)
Osobní informace
Celé jméno	Tobias Albertine Maurits Alderweireld
Datum narození	2. března 1989 (35 let)
Místo narození	Antverpy, Belgie
Výška	187 cm
Klubové informace
Současný klub	Royal Antwerp
Číslo dresu	23
Pozice	střední obránce
Mládežnické kluby*
1994–1999 1999–2004 2004–2008 Germinal Ekeren Germinal Beerschot Ajax
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 2008–2013 2013–2015 2014–2015 2015–2021 2021–2022 2022– Ajax Atlético Madrid → Southampton Tottenham Hotspur Al-Duhail Royal Antwerp 12800(7) 01200(1) 02600(1) 17400(8) 02000(0) 009400(12)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2004 2004 2005–2006 2006 2006–2007 2009–2010 2009– Belgie U15 Belgie U16 Belgie U17 Belgie U18 Belgie U19 Belgie U21 Belgie 00300(1) 00200(0) 01700(3) 00300(0) 00900(0) 00500(0) 12700(5)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale MS 2018 Belgie Liga mistrů UEFA 2013/2014 Atlético Madrid 2018/2019 Tottenham Hotspur 1. nizozemská fotbalová liga 2010/2011 AFC Ajax 2011/2012 AFC Ajax 2012/2013 AFC Ajax 2013/2014 AFC Ajax Nizozemský fotbalový pohár 2009/2010 AFC Ajax 1. španělská fotbalová liga 2013/2014 Atlético Madrid
Další informace
Povolání	fotbalista
Zaměstnavatel	Royal Antwerp FC
Manžel(ka)	Shani Van Mieghemová (sňatek 2015)
Děti	Ayla a Jace
Rodiče	Vic Alderweireld Marina Buyleová
Příbuzní	Steve Alderweireld Sven Alderweireld (bratři)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 26. 12. 2024 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 26. 12. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tobias „Toby“ Albertine Maurits Alderweireld (* 2. března 1989 Antverpy) je belgický profesionální fotbalista, který hraje na pozici středního obránce za belgický klub Royal Antwerp FC. Účastnil se Mistrovství světa 2014, 2018 a 2022 a EURA 2016 a 2020.

Klubová kariéra

Ajax

Toby Alderweireld (2011)

Alderweireld přestoupil do mládežnické akademie Ajaxu v srpnu 2004 z belgického klubu Germinal Beerschot.

22. února 2007 podepsal s klubem svoji první profesionální smlouvu platnou do 30. června 2010. Do A-mužstva povýšil v sezóně 2008/09, kdy odehrál pouze jediný zápas 18. ledna proti NEC Nijmegenu (4:2). 26. února 2009 debutoval v evropských pohárech, když při remíze 1:1 s italskou Fiorentinou v Poháru UEFA z pozice střídajícího hráče odehrál jednu minutu.

Od sezóny 2009/10 se, tehdy dvacetiletý, Alderweireld stal stálým členem základní sestavy Ajaxu, když po odchodu Thomase Vermaelena vytvořil spolu s Janem Vertonghenem novou stoperskou dvojici Ajaxu. Svůj první gól za Ajax vstřelil 30. srpna 2009 na půdě Heraclesu hlavičkou po rohovém kopu Luise Suáreze. Hned ve své první kompletní sezóně v „dospělém“ fotbale získal svoji první trofej, když Ajax zvítězil v holandském poháru. V této sezóně byl Alderweireld taktéž vyhlášen talentem roku Ajaxu.

Na tento úspěch on i klub navázali i v následujících sezónách. V posledním zápase skupin Ligy mistrů 2010/11 na San Siru proti AC Milán Alderweireld skóroval ohromující trefou z 23 metrů. Na tento gól navázal brankou z 29 metrů do sítě Feyenoordu v 19. kole Eredivisie 2010/11. Sezónu zakončil Ajax svým 30. titulem, když domácí ligu ovládl po dlouhých 7 letech.

Ve svých 29 startech v domácí lize v sezóně 2011/12 zaznamenal Alderweireld 1 branku, když se trefil již ve 2. kole při výhře Ajaxu nad Heerenvenem 5:1. V tomto ročníku dokázal Ajax obhájit titul z Eredivisie, když sezónu zakončil s náskokem 6 bodů na Feyenoord.

5. srpna 2012, během střetnutí o Johan Cruyff Schaal proti PSV, dokázal Alderweireld snížit ve 44. minutě na 1:2, ani to však nestačilo a Ajax nakonec Eindhovenu podlehl 2:4. I přes tuto prohru byla sezóna 2012/13 úspěšná. Alderweireld během 33 utkání v Eredivisie vstřelil 2 branky a získal s Ajaxem 3. titul v řadě.

Po sezóně 2012/13 se Alderweireld rozhodl neprodloužit smlouvu, která mu měla končit po sezóně 2013/14. Mezi největší zájemce o belgického stopera se řadili Bayer Leverkusen, Liverpool, Neapol a Norwich City.

Alderweireldovi byl připsán i titul ze sezóny 2013/14, jelikož ještě před přestupem do Atlética stihl odehrát 4 utkání v domácí lize.

Za Ajax Alderweireld odehrál celkem 186 utkání napříč všemi soutěžemi, ve kterých vstřelil 15 branek.

Atlético Madrid

2. září 2013 se Alderweireld přesunul z Nizozemí do Španělska, kde podepsal čtyřletou smlouvu s madridským Atléticem.

Za Atlético odehrál jen 22 utkání napříč všemi soutěžemi. Svůj jediný gól v Primera División vstřelil v předposledním kole proti Málaze, čímž Atléticu zajistil setrvání v boji o titul. V posledním kole sezóny 2013/14 Atlético remizovalo s druhou Barcelonou a Alderweireld se tak spolu se svým týmem stal vítězem ligy.

Jeho posledním utkáním za Los Rojiblancos bylo finále Ligy Mistrů 2014, ve kterém Atlético podlehlo městskému rivalovi, Realu Madrid, 1:4 po prodloužení.

Southampton

1. září 2014 Alderweireld zamířil na hostování do Southamptonu. Za Saints debutoval 13. září, když pomohl udržet čisté konto při vítězství 4:0 proti Newcastlu United. 26. prosince vstřelil svůj první gól za klub, když při venkovní výhře 3:1 proti Crystal Palace skóroval hlavičkou po rohovém kopu Jamese Warda-Prowse.

Southampton podle smlouvy mohl uplatnit opci na přestup ve výši 6,8 milionu liber, tu však Atlético v červenci 2015 zrušilo, aby Alderweirelda prodalo za vyšší finanční obnos.

Tottenham Hotspur

8. července 2015 přestoupil Alderweireld z Atlética do Tottenhamu, kde podepsal smlouvu do roku 2020 Ve Spurs se Alderweireld znovu setkal s bývalými spoluhráči z Ajaxu Janem Vertonghenem a Christianem Eriksenem, kteří do severolondýnského klubu z Ajaxu zamířili v letech 2012, respektive 2013.

Alderweireld za Tottenham debutoval 30. července proti výběru hvězd MLS v Denveru v Coloradu. První gól za Spurs vstřelil 26. září proti Manchesteru City.

V sezóně 2015/16 byl označován za jednoho z nejlepších obránců Premier League, když „na stoperu“ obnovil s Janem Vertonghenem jejich úspěšnou spolupráci z Ajaxu. Za svoje výkony v této sezóně si vysloužil místo v Týmu roku Premier League podle PFA.

V sezóně 2016/17 byl stálým členem základní sestavy do chvíle, kdy se v říjnu zranil v utkání proti West Bromwichi. Na hřiště se vrátil 7. prosince 2016 jako střídající v Lize Mistrů proti CSKA Moskva. V tomto ročníku byl členem členem statisticky nejlepší obrany v historii klubu, která obdržela pouze 26 gólu v 38 utkáních Premier League.

Další zranění přišlo 1. listopadu 2017 v utkání Ligy Mistrů proti Realu Madrid, kdy si poranil hamstring. Do sestavy se Alderweireld vrátil až 7. února 2018 v utkání FA Cupu proti Newport County. O dva týdny později ale utrpěl poranění šlachy v hamstringu, po kterém se vrátil až na konci sezóny 2017/18.

Toby Alderweireld v souboji s Patrikem Schickem v osmifinále Ligy Mistrů 2019/20.

Po sezóně plné zranění se v ročníku 2018/19 Alderweireld opět stal stabilním členem základní sestavy. Na konci této sezóny si Alderweireld zahrál své druhé finále Ligy Mistrů. Tottenham však v Madridu podlehl Liverpoolu 0:2.

V průběhu prosince 2019 Alderweireld ukončil spekulace ohledně jeho budoucnosti a podepsal s klubem smlouvu prodlužující spolupráce do roku 2023. Na půdě Aston Villy si 16. února 2020 dal hlavou vlastní gól a pomohl soupeři k vedení 1:0. Do poločasové přestávky svoji minelu napravil vyrovnávacím gólem, jeho prvním od května 2017. Tottenham vývoj utkání nakonec otočil a vyhrál 3:2. Ve 35. kole proti Arsenalu vstřelil svoji historicky 2. branku v North London derby, když si proti severolondýnskému rivalovi připsal vítězný gól.

2. ledna 2021 vstřelil Alderweireld proti Leeds svůj poslední gól za Tottenham. Svoje poslední, dvousté, utkání v Premier League odehrál 23. května 2021 proti Leicesteru. V nejvyšší anglické soutěži zaznamenal celkem 9 branek (8 za Spurs a 1 za Saints).

Al-Duhail

27. července 2021 přestoupil Alderweireld z Tottenhamu do celku Qatar Stars League Al-Duhail SC. Ve své jediné sezóně v Kataru odehrál 29 zápasů, vstřelil 1 gól a vyhrál Emir of Qatar Cup.

Royal Antwerp

Před sezónou 2022/23 se Alderweireld přesunul do rodných Antverp, kde podepsal smlouvu na 3 roky a stal se kapitánem klubu. 30. dubna 2023 Alderweireld vyhrál Belgický pohár a o měsíc později, 4. června, vstřelil v čase 93:33 posledního utkání sezóny proti Genku branku na 2:2, díky které jeho tým získal první ligový titul po 66 letech. 30. srpna pomohl Antverpám k prvnímu postupu do základní skupiny Ligy Mistrů v historii klubu.

18. listopadu 2024 Alderweireld oznámil, že po sezóně 2024/25 ukončí kariéru profesionálního fotbalisty.

Reprezentační kariéra

Alderweireld působil téměř ve všech mládežnických reprezentacích Belgie včetně výběru do 21 let.

A-mužstvo

Toby Alderweireld během MS 2018

V A-mužstvu Belgie debutoval 29. května 2009 v utkání na japonském turnaji Kirin Cup proti národnímu týmu Chile. Nastoupil v základní sestavě a odehrál kompletní počet minut, Belgie remizovala 1:1.

6. února 2013 nastoupil v základní sestavě v Bruggách proti hostujícímu Slovensku, Belgie zvítězila 2:1 gólem Driese Mertense z 90. minuty. Alderweireld odehrál kompletní zápas. 22. března 2013 nastoupil v kvalifikačním zápase ve Skopje proti domácí Makedonii, který skončil vítězstvím Belgie 2:0. Absolvoval i domácí kvalifikační utkání na MS 2014 26. března proti stejnému soupeři, Belgie zvítězila 1:0.

První branku v dresu belgického národního týmu vstřelil 19. listopadu 2013 v přátelském utkání v Bruselu proti Japonsku, ale pouze korigoval stav na konečných 2:3 pro asijský celek.

Trenér Marc Wilmots jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii, kam Belgie suverénně postoupila z prvního místa evropské kvalifikační skupiny A. Se šampionátem se Belgie rozloučila čtvrtfinálovou porážkou 0:1 s Argentinou.

Marc Wilmots jej nominoval i na EURO 2016 ve Francii, kde byli Belgičané vyřazeni ve čtvrtfinále Walesem po porážce 1:3. Alderweireld nastoupil ve všech pěti zápasech svého mužstva na šampionátu a v utkání v Toulouse proti Maďarsku (výhra 4:0) vstřelil vítězný gól.

O dva roky později, na mistrovství světa 2018, získal bronzovou medaili, když Belgie v boji o 3. místo zdolala Anglii 2:0. V tomto utkání předvedl Alderweireld vynikající obranný zákrok, když skluzem vykopl Dierovu střelu do prázdné brány.

8. září 2020 odehrál při výhře 5:1 nad Islandem 100. utkání za reprezentaci.

Na EURU 2020 Belgie zvítězila ve skupině, ve čtvrtfinále však nestačila na pozdější vítěze z Itálie. Alderweireld na turnaji nastoupil ve 4 utkáních, když vynechal pouze zápas ve skupině proti Finsku.

Na mistrovství světa 2022 odehrál všechna 3 utkání ve skupině, ze které se ale Belgii nepodařilo postoupit do vyřazovacích bojů.

Svoji reprezentační kariéru Alderweireld uzavřel v březnu 2023.

Reprezentační góly

Góly Tobyho Alderweirelda za A-mužstvo Belgie

	Datum	Stadion	Soupeř	Skóre (min.)	Výsledek	Soutěž
010	19. 11. 2013	Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie	Japonsko	02:300(79.)	2:3	přátelský zápas
02	26. 6. 2016	Stadium municipal de Toulouse, Toulouse, Francie	Maďarsko	00:100(10.)	0:4	EURO 2016
030	7. 10. 2016	Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie	Bosna a Hercegovina	03:000(60.)	4:0	Kvalifikace na MS 2018
040	9. 9. 2019	Hampden Park, Glasgow, Skotsko	Skotsko	00:300(32.)	0:4	Kvalifikace na EURO 2020
050	10. 10. 2019	Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie	San Marino	05:000(43.)	9:0	Kvalifikace na EURO 2020
Platí k 12. 12. 2024

Individuální úspěchy

• Talent roku Ajaxu Amsterdam – 2010
• AFC Ajax Club of 100 – 2013
• Tým roku Premier League podle PFA – 2015/16
• Tým roku Evropské Ligy UEFA – 2015/16
• Hráč roku Tottenhamu Hotspur – 2015/16
• Belgická zlatá kopačka – 2023
• Belgický gól roku – 2023

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Toby Alderweireld na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Toby Alderweireld na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)

Portály: Fotbal | Belgie | Lidé