Theophil von Hansen

Theophil von Hansen
Theophil von Hansen
Rodné jméno	Theophil Edvard Hansen
Narození	13. července 1813; Kodaň
Úmrtí	17. února 1891 (ve věku 77 let); Vídeň
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Povolání	architekt, vysokoškolský učitel a učitel
Zaměstnavatel	Královská dánská akademie umění
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1875); čestný občan Vídně (1883); Královská zlatá medaile (1888); čestný doktor Vídeňské univerzity
Příbuzní	Christian Hansen (sourozenec)
Funkce	Member of the Athens Academy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theophil Edvard Hansen, od roku 1884 v Rakousku-Uhersku nobilitovaný sv. pán von Hansen (13. července 1813 Kodaň – 17. února 1891 Vídeň) byl dánsko-rakouský architekt, představitel evropského klasicismu a novorenesance 19. století.

Život

Byl jedním ze šesti dětí violisty a zaměstnance pojišťovny Rasmuse Hansena Braathena (1774-1824) norského původu, a Sophie Elisabeth Jensenové, Dánky z Kodaně. Jeho bratr Hans Christian Hansen (1803-1883) byl také architektem. Oběma bratrům byl prvním velkým vzorem Christian Frederik Hansen (1756-1845), který byl průkopníkem klasicistní architektury ve Skandinávii, nikoliv však příbuzný této rodiny.

Dalším vzorem byl dánský architekt Gustav Friederich Hetsch, profesor na Akademii umění v Kodani, u něhož Hansen Začal studovat. Po studiích u Karla Friedricha Schinkela na Stavební akademii v Berlíně a studijním pobytu ve Vídni Theophil Hansen odejel do Athén, kde kromě studia klasické řecké architektury a byzantské architektury pracoval pro bankéře Gerogia Sinase a roku 1842 vytvořil svůj první projekt kostela. Postupně vytvořil řadu dalších návrhů veřejných budov ve stylu klasicismu, a díky tomuto investorovi je mohl realizovat.

Díky renomé, které si Hansenovy realizace v Athénách získaly, přivedl bankéř Georgios Sinas Hansena do Vídně, aby projektoval jak pro něj, tak pro další investory stavby v „řeckém stylu“. Jeho nadání rozpoznal již uznávaný vídeňský architekt Ludwig Förster (1797-1863), který jej přijal jako svého asistenta. Ve Försterově ateliéru pracoval v letech 1846-1852, oženil se s jeho dcerou, která však po roce a půl zemřela.

V období po zboření hradeb a staré zástavby Vídně nastala konjunktura nové architektury. Hansen si vytvořil tým spolupracovníků včetně malíře a sochaře a brzy vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších rakouských architektů té doby. V roce 1863 byl jmenován čestným občanem města Vídně, od roku 1868 do roku 1884 učil jako profesor na Akademii výtvarných umění a téhož roku 1884 byl povýšen do šlechtického stavu.

Je pochován v čestném hrobě na vídeňském ústředním hřbitově (Skupina 14A, číslo 20). Roku 1894 po něm byla pojmenována ulice v centru Vídně. Na podestě hlavního vchodu Parlamentu byla vztyčena jeho portrétní busta.

Dílo

Hansen byl jedním z nejvýznamnějších architektů novořeckého stylu pro města Athény a Okružní třídu ve Vídni. Stavěl také v dalších městech, například v Benátkách. Jeho nejznámějším dílem je budova Říšské rady (dnes Parlament) ve Vídni, která byla jeho poslední realizací, a proto mu tam (vpravo od hlavního vchodu) byla odhalena pamětní busta.

Do architektury českých zemí přispěl svými brněnskými realizacemi. Ve svých počátcích vyšel ze směsi stylů Schinkelova klasicismu a romantismu, později převážila inspirace klasické renesance. Je především čelným představitelem středoevropského historismu 2. poloviny 19. století a monumentálního stylu novorenesance.

Podobně jako jeho profesor Schinkel také Hansen rád a pro své potěšení kreslil a maloval. Kromě toho do svých staveb navrhoval umělecko-řemeslné zařízení interiérů včetně sochařských prvků a ornamentů.

Kostel Zvěstování P. Marie, Athény, 1842
Universita, Athény, 1839–49
Hvězdárna, Athény, 1843–46
Kleinův palác, Brno, 1847–1848 (spolu s Ludwigem Försterem)
Akademie věd, humanity a umění, Athény, od 1856
Arsenal: komplex budov kasáren, zbrojnice a Vojenského muzea, Vídeň, 1856
Stará městská nemocnice, Patras, 1857
Evangelický kostel, Kežmarok, 1879–1892
Evangelický kostel, Vídeň – Matzleinsdorf, 1858
Kostel řecké ortodoxní církve, Masný trh (Fleischmarkt), Vídeň, 1858–1862
Rudolfův dvůr, Vídeň, Hörlgasse 15, 1860–1863
Palác arcivévody Wilhelma, Vídeň, 1864–1868
Zemská nemocnice u sv. Anny, Brno, 1864–1868
Musikverein, Vídeň, 1867–1870
Hansenův vlastní palác, Vídeň, 1868–1872
Epsteinův palác, Vídeň, 1868–1872
Haasův obchodní dům, Praha, 1869–1871
Ephrussisův palác, Vídeň, 1872–1873
Akademie výtvarných umění, Vídeň, 1871–1876
Besední dům, Brno, 1871–1873
Pražákův palác, Brno, 1872–1874
Burza, Vídeň, 1874–1877
Hrad Nadelburg, Lichtenwörth, Dolní Rakousko, 1880–1882
Zappeion, Athény, 1874–1888
Budova Říšské rady (parlament), Vídeň, 1874–1883
Bývalá Sieglova vila, Šumperk 1867

Galerie

Kleinův palác, Brno
Zámek Nadelburg, Lichtenwörth
Pražákův palác, Brno
Budova rakouského parlamentu na Okružní třídě ve Vídni
Zappeion, Athény
Nový evangelický kostel v Kežmarku

Odkazy

Reference

↑ Union List of Artist Names. 1. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].

Literatura

Renate Wagner-Rieger - Mara Reissberger, Theophil von Hansen, Die Wiener Ringstraße VIII, Band 4, Wiesbaden 1980.
Pavel Zatloukal: Příběhy z dlouhého století, Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc : Muzeum umění Olomouc, 2002, ISBN 80-85227-49-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Theophil von Hansen na Wikimedia Commons
Theophil von Hansen v Encyklopedii dějin města Brna
(německy) Theophil von Hansen na stránkách austria-forum

[23e6690f402074832b5480f73cb93ae0e1452042-1] Union List of Artist Names. 1. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].

[1]