Jaderná elektrárna Tetov
Jaderná elektrárna Tetov | |
---|---|
Stát | Česko |
Stav | plán pozastaven v roce 1989 |
Začátek výstavby | 1998 |
Zprovoznění | 2004 |
Náklady na výstavbu | 60 mld. Kčs |
Jaderná elektrárna | |
Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
Palivo | Uran 235U |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 4000 MW |
Souřadnice | 50°6′24,32″ s. š., 15°50′14,32″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaderná elektrárna Tetov byla plánovaná čtvrtá jaderná elektrárna v polovině 80. let v Československu na území později vzniklé České republiky. Měla obsahovat dva (později čtyři) bloky s tlakovodní reaktory typu VVER o výkonu 1000 MW a spuštění bylo plánováno v roce 2010, sedm let po dokončení Jaderné elektrárny Blahutovice.[1] Elektrárna na územní mapě zůstala až do roku 2006, kdy bylo jasné, že v blízké době stát nebude.[2]
Historie a technické informace
[editovat | editovat zdroj]Počátky
[editovat | editovat zdroj]Tetovská jaderná elektrárna byla jedna z původně plánovaných osmi jaderných elektráren, které byly plánovány v celém Československu. První zmínky o možné výstavbě jaderné elektrárny zazněly na začátku 80. let jako reakce na rychle se rozvíjející města Hradec Králové a Pardubice.
Výstavba měla začít po dokončení Temelína v roce 1998 a první ze dvou reaktorů měl být uveden do provozu v roce 2004, čtvrtý v roce 2008. Celkově byla lokalita určena až pro 4 bloky VVER-1000 verze V320 s podobnými úpravami, jako má JE Temelín, která má od sovětské „Vé třistadvacítky“ rozdílnou turbínovou halu a spolehlivější řídící systém navržený československými inženýry. Pro místo byly vybrány tři lokality, jedna z nich bezprostředně u Tetova, druhá mezi městy H. Králové a Pardubice (ta by měla za následek zánik obcí Újezd u Sezemic, Bohumileč a Zástava), a třetí nepotvrzená. Jako nejvíce vhodná se jevila varianta první. Náklady na jadernou elektrárnu byly odhadnuty na 60 miliard Kčs.
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Po sametové revoluci byla lokalita zpochybněna, protože se nachází mezi dvěma velkými městy, jakékoliv seismické hrozby však byly ihned vyloučeny na základě předešlého měření v okruhu 200 km. V roce 2003 byla elektrárna stále uvedena v územní energetické koncepci z listopadu 2003, ale po roce 2006 byly odstraněny.
Ve 20. letech 21. století je lokalita rezervována jako jedna z možných budoucích míst pro jadernou elektrárnu. Další možností jsou Blahutovice.
Informace o reaktorech
[editovat | editovat zdroj]Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení stavby | Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Tetov-1 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1998 | Plánování zastaveno po roce 1989 | ||
Tetov-2 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1999 | Plánování zastaveno po roce 1989 | ||
Tetov-3 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 2001 | Plánování zastaveno po roce 1989 | ||
Tetov-4 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 2002 | Plánování zastaveno po roce 1989 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BAROCH, Pavel. Kulháme za Husákovou vizí. Chybí dvě jaderné elektrárny [online]. Economia, 2010-03-06 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Jaderná elektrárna, tramvaj a ZOO v Pardubicích. Proč to nevyšlo?. Pardubice [online]. 2019-01-06 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.