Třebovle
Třebovle | |
---|---|
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kouřim |
Obec s rozšířenou působností | Kolín (správní obvod) |
Okres | Kolín |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°1′38″ s. š., 14°57′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 569 (2024)[1] |
Rozloha | 10,97 km²[2] |
Nadmořská výška | 252 m n. m. |
PSČ | 280 02, 281 63 |
Počet domů | 252 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Třebovle 53 281 63 Kostelec nad Černými lesy trebovle@volny.cz |
Starostka | Lenka Růžková |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Třebovle | |
Další údaje | |
Kód obce | 533751 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Třebovle je obec v okrese Kolín asi devatenáct kilometrů západně od Kolína a tři kilometry severně od Kouřimi. Součástí obce jsou i vesnice Borek, Království (obě v katastrálním území zaniklé vesnice Hlaváčova Lhota) a Miškovice. Celkem v obci žije 569[1] obyvatel. Třebovle je také název katastrálního území o rozloze 5,8 km².[4]
Území obce leží na Kouřimské plošině, která je součástí Středočeské tabule. Přibližně 1,5 km od Třebovle protéká říčka Výrovka, místně známá i jako Kouřimka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Z katastru obce pocházejí pravěké archeologické nálezy sídlištního a pohřebního charakteru, počínaje kulturou s lineární keramikou. [5] Jádro obce je nepravidelného půdorysu s opevněným kostelem na vyvýšeném místě (tzv. refugium)[6], pochází nejpozději z poloviny 13. století.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1297.[7] Před rokem 1297 vlastnil ve Třebovli dvůr a blíže neurčené platy kouřimský rychtář Adloth a po něm synové Jindřich („Hainrich“), Bertold, Jakub a „Cunczlin“. Adloth na smrtelné posteli učinil zbožný odkaz ze svých majetků ve Třebovli („Tyrsibobel“) a Otěleži („Ocheles“) pražskému klášteru křižovníků s červenou hvězdou. Majetek ve Třebovli zdědil jeho syn Jindřich, který měl klášteru každoročně odvádět „regal“ z pšenice a ječmene. Roku 1332 se v pramenech objevuje kouřimský měšťan Petr, vlastník jednoho dvora ve Třebovli, označené „Trzeboll“. Kostel byl farní nejméně od poloviny 14. století. 3. října 1362, po smrti zdejšího faráře Mikuláše, instalovali vladykové Konrád a Soběhrd ze Třebovle a kapitulní kanovník Fráňa ze Sadské plebána Řehoře z Vitic.
Pozemky obce od 16. století zemědělsky obhospodařovalo pět dvorů v majetku příslušníků nižší šlechty. Byly toː[8]
- Dvůr Tomanovský (Jíchovský, Daňkovský) – dnes čp. 1–2
- Dvůr Bartákovský a Michálkovský (Knížecí) – areál čp. 22, k němuž patřila krčma a masný krám
- Dvůr Nykláskovský (Dolní) – čp. 1
- Dvůr Linhartovský (Vojtěchovský, Horní) – čp. 4
- Dvůr Mastihubovský (Slavíkovský) – na místě dnešních domů čp. 10–14
Územněsprávní členění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[9]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
- 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[11]
- 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Kolín[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi Třebovle (přísl. Borek, Hlaváčova Lhota, Království, 773 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: hospodářské družstvo pro mlácení obilí, 4 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 3 obuvníci, pekař, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, 4 velkostatky.[14]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Knížecí dvůr – zbytky zdí
- Sázavský dvůr – tzv. Dolní dvůr (dříve hospodářské budovy, později internát, v roce 2013 prázdný) a přiléhající Horní dvůr (zámek, v soukromém vlastnictví)
- Kostel svatého Bartoloměje, raně gotický, na vyvýšenině s kamennou zdí, barokní bránou a samostatně stojící zvonicí
- Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého s barokním sousoším z roku 1729 (rok světcova svatořečení) a erbem objednavatele
- Pomník obětem první světové války a památník k 50. výročí založení jednotné myslivecké organisace v českých zemích a 25.výročí jejího trvání v Třebovli
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí vede silnice II/334 Sadská – Kouřim – Sázava. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Kouřim ve vzdálenosti čtyři kilometry na železniční trati Pečky – Bošice – Bečváry/Kouřim. V roce 2011 v obci měly zastávky autobusové linky Kolín – Plaňany – Kouřim (v pracovních dnech 9 spojů, o víkendech 1 spoj) a Čelákovice – Mochov – Český Brod – Kouřim (v pracovních dnech 11 spojů, o víkendech 4 spoje, dopravce Okresní autobusová doprava Kolín).
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kuneš z Třebovle (1340/1345–1397), právník, kanovník a generální vikář pražského arcibiskupství
- Jan Kožmín (1845-1924), český rolník a politik, zemřel v Třebovli
- Václav Špaček (1856-1939), spisovatel, zdejší rodák
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Náměstí obce s pomníkem
-
Kostel sv. Bartoloměje
-
Kaple sv. Jana Nepomuka
-
Pomník padlým občanům Třebovle
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
- ↑ Daniel DVOŘÁČEK, Nové archeologické poznatky z Třebovle, okr. Kolín, inː Archeologie ve středních Čechách, roč. 19, 2015, s. 759–768.
- ↑ Jiří VARHANÍK, Středověký vesnický kostel jako refugium. In: Archaeologia historica 24/99: sborník příspěvků z 30. konference archeologů středověku, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1999, s. 313–317.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 108. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Vladimír Jakub MRVÍK, 2020, s. 9-40, stať dostupná online
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1735. (česky, německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vladimír Jakub MRVÍK, Z rytířů sedláky – ze sedláků rytíři. Obec Třebovle (okres Kolín) a místní nižší šlechta v raném novověku, Inː Historický sborník pražského okolí 8/1, SOA Praha 2020, s. 9-44 dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebovle na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa Třebovle na webu ČÚZK
- Oficiální stránky
- Třebovle v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)