Tádžická sovětská socialistická republika

Tádžická sovětská socialistická republika Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон ←  1929–1991  → vlajka znak
Hymna Surudi Milli
Motto Пролетарҳои ҳамаи мамлакатҳо, як шавед! (Proletáři všech zemí, spojte se!)
Geografie
Hlavní město	Dušanbe
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Tádžikové, Uzbeci, Rusové, Kyrgyzové
Jazyky	Tádžičtina, Ruština (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení	svazová republika
Mateřská země	Sovětský svaz Sovětský svaz
Měna	Sovětský rubl
Státní útvary a území
Předcházející Tádžická ASSR Následující Tádžikistán

Tádžická sovětská socialistická republika (tádžicky Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон, Respublikai Sovetii Socialistii Tojikiston, rusky Таджикская Советская Социалистическая Республика, Tadžikskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii. Měla rozlohu 143 100 km². V roce 1985 měla 4,5 milionu obyvatel, z toho 58,8 % Tádžikové a 22,9 % Uzbekové, dále Rusové a Kyrgyzové. Hlavní město bylo Dušanbe.

Tádžická SSR hraničila na severu s Kyrgyzskou SSR, na západě s Uzbeckou SSR, na východě s ČLR a na jihu s Afghánistánem.

Tádžická SSR, původně od roku 1924 sovětská autonomní oblast, byla ustavena sovětskou svazovou republikou v roce 1929. Nezávislost získal Tádžikistán po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika

Tádžická SSR byla charakterizována jako země, která se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl těžební (neželezné kovy, rtuť, ropa, zemní plyn, uhlí), energetický (hydroelektrárny), chemický, průmyslových hnojiv, textilní, papíru a celulózy, strojírenský, potravinářský, vinařský, stavebních hmot. V zemědělství důležité zavodňování, obděláno 6 % ploch. Pěstování bavlníku, obilnin, rýže, olejnin, tabáku, vinné révy, ovoce a zeleniny. Chov ovcí a koz (3,15 mil. ks v r. 1985), skotu (1,3 mil. ks v r. 1985), prasat, drůbeže a koní. Chov bource morušového.

Stručný historický přehled

• 6. – 4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
• 329 – 327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
• 3. – 2. st. př. n. l. součást Baktrie
• 1. st. př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
• pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
• 9. – 13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
• 13. st. vpád Mongolů
• 14. – 15. st. součást tímúrovské říše
• 16. – 19. st. součást bucharského chanátu
• 1868 sever připojen k Rusku, Buchara ruským vazalem
• listopad 1917 – únor 1918 ustavení sovětské moci
• 1918 – 1923 zápas sovětské moci s odpůrci
• od 1918 součást Turkestánské ASSR
• 1920 – 1924 Bucharská lidová sovětská republika
• 1921 – 1922 zemědělská a vodní reforma
• 27. 10. 1924 Tádžická ASSR v rámci Uzbecké SSR
• 1925 – 1927 zemědělská a vodní reforma
• 16. 10. 1929 Tádžická SSR
• 5. 12. 1929 svazovou republikou SSSR
• 24. 8. 1990 vyhlášena státní suverenita
• 9. 9. 1991 vyhlášení nezávislosti
• 25. 12. 1991 úplná nezávislost – rozpad SSSR

Přehled představitelů

Pro období 1918 – 1925 viz Uzbecká sovětská socialistická republika.

• 16. 12. 1926 – 28. 12. 1933 – Nusratulla Maksum Lutfullayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
• 28. 12. 1933 – prosinec 1936 – Shirinsho Shotemor – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
• prosinec 1936 – září 1937 – Abdullo Rakhimbayevich Rakhimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
• září 1937 – 13. 7. 1938 – Munavar Shagadayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
• 13. 7. 1938 – 15. 7. 1938 – N. Ashurov – předseda Nejvyššího sovětu; KPT
• 15. 7. 1938 – 29. 7. 1950 – Munavar Shagadayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
• 29. 7. 1950 – 24. 5. 1956 – Nazarsho Dodkhudoyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
• 24. 5. 1956 – 28. 3. 1963 – Mirzo Rakhmatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
• 28. 3. 1963 – leden 1984 – Makhmadullo Kholovich Kholov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
• leden 1984 – 17. 2. 1984 – Nizoramo Zaripovová a Vladimir Yakovlevich Oplanchuk – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
• 17. 2. 1984 – 12. 4. 1990 – Gaibnasar Pallayevich Pallayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
• 12. 4. 1990 – 30. 11. 1990 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
• 30. 11. 1990 – 31. 8. 1991 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – prezident; KPT
• 31. 8. 1991 – 23. 9. 1991 – Kadreddin Aslonovich Aslonov – úřadující prezident; KPT
• 23. 9. 1991 – 6. 10. 1991 – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; bezp.
• 6. 10. 1991 – 2. 12. 1991 – Akbarsho Iskandarovich Iskandarov – úřadující prezident; bezp.
• 2. 12. 1991 – 25. 12. 1991 (– 7. 9. 1992) – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; KPT

Administrativní členění

Tádžická SSR se členila na 1 autonomní oblast, 3 oblasti a 45 rajonů.

Autonomní oblast

Název	Rozloha v km²	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Hornobadachšanská autonomní oblast	63 700	146 000	Chorog

Oblasti

Název	Rozloha v km²	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Kuljabská	12 000	529 000	Kuljab
Kurgantjubská	12 600	911 000	Kurgan-Tjube
Leninabadská	26 100	1 402 000	Leninabad

Odkazy

Související články

• Rozpad Sovětského svazu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tádžická sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons

Portály: Tádžikistán