Přeskočit na obsah

George Tabori

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Tábori György)
George Tabori
George Tabori (2003)
George Tabori (2003)
Narození24. května 1914
Budapešť
Úmrtí23. července 2007 (ve věku 93 let)
Berlín
Místo pohřbeníDorotheenstädtischer Friedhof
Povolánídramatik, filmový režisér, scenárista, překladatel, spisovatel, novinář, herec, divadelní režisér a filmový scenárista
Alma materActors' Studio
Tématamúzické umění, divadlo, divadelní režie, filmová režie, filmová scenáristika, literatura a překlad
OceněníBerlínská umělecká cena (1981)
Ernst-Hoferichter-Preis (1987)
Mülheimská cena za drama (1990)
Cena Petera Weisse (1990)
Cena Georga Büchnera (1992)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Viveca Lindforsová (1954–1972)
RodičeKornél Tábori
PříbuzníFriedrich Julius Freund (švagr)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v Budapešti
Hrob v Berlíně ('Dorotheenstädtischer Friedhof')

George Tabori (maďarsky Tábori György, 24. května 1914, Budapešť, Maďarsko23. července 2007, Berlín, Německo) byl spisovatel, dramatik a divadelní režisér maďarského původu. Hlavním tématem Taboriho her je netradiční pohled na židovství a holokaust. Pomocí grotesky, ironie a humoru klade otázky po smyslu kultury a náboženství. Tabori napadá stereotypy, klišé a dogmata a dává je do příkrého kontrastu s obyčejným lidským osudem. George Tabori byl výjimečným zjevem na divadelní scéně především německy mluvících divadel. Jeho hry byly přeloženy do mnoha jazyků a uváděny v nejprestižnějších světových divadlech.

Narodil se v Budapešti jako druhý syn Kornélovi Táborimu a Else Táboriové. Jeho otec byl známým maďarským novinářem a sympatizantem levicového hnutí. Díky jeho členství v organizaci Liga na ochranu dětí byl malý Tabori vyslán na několikaměsíční ozdravný pobyt do Švýcarska. Mezi světovými válkami si Taboriho otec založil cestovní kancelář. Taboriho otec zemřel v koncentračním táboře Osvětim v roce 1944. Matce a staršímu bratrovi Paulovi se podařilo uprchnout před nacismem ve třicátých letech do Anglie.

Na přání otce se vyučil v hotelové branži. Pracoval v Berlíně, v Drážďanech a v Budapešti. V roce 1936 se vydal na cestu do Anglie i George. Jeho bratr Paul už v té době působil jako novinář a spisovatel, byl členem anglického PEN klubu. Jako balkánský korespondent BBC odjel Tabori do Bulharska, Istanbulu, Káhiry a nakonec do Jeruzaléma. Zde si změnil jméno na Turner, protože vysílal relace do Maďarska a nechtěl ohrozit své příbuzné v Maďarsku. Po válce se dozvídá kuriózní věc, že stanice byla fingovaná a nic nevysílala. V Jeruzalémě se v roce 1942 seznámil se svou první ženou Hannou Freundovou z Darmstadtu. V té době napsal Tabori své dva první romány. Ten první se ztratil, ten druhý (Beneath the stone) slavil úspěch. V roce 1954 se Tabori rozvedl. Oženil se ještě dvakrát: s Vivecou Lindfors (rozvod 1972) a s německou herečkou Ursulou Höpfnerovou, se kterou žil až do své smrti v roce 2007.

V roce 1945 odjel Tabori do Londýna a záhy dostává nabídku na práci scenáristy v Hollywoodu. Odjel do USA, kde žil 25 let. Spolupracoval se známými tvůrci (A. Hitchcock), stýkal se s významnými emigranty (Bertold Brecht, Lion Feuchtwanger, bratři Mannové). Překládal německé hry do angličtiny. Velký úspěch slavila Brechtova Žebrácká opera na Broadwayi v Taboriho překladu.

V roce 1969 měla premiéru Taboriho hra Kanibalové v berlínském Schillerově divadle. Po nebývalém úspěchu této hry se Tabori přestěhoval do Německa, kde působil jako dramatik, režisér, spisovatel, rozhlasový autor a pedagog.

Světovou proslulost získal svou hrou Mein Kampf, která měla premiéru ve vídeňském Akademietheater. Tato hra byla přeložena do češtiny a v současné době je uváděna v NDM v Ostravě.

George Tabori zemřel 23.7.2007 v Berlíně.[1]

  • Beneath the Stone the Scorpion
  • Original Sin
  • Companions of the Left Hand
  • The Caravan Passes
  • The Good One
  • Die Reise

Divadelní adaptace a inscenace

[editovat | editovat zdroj]

(režíroval, upravoval hry mj. B. Brechta, A. Strindberga, W. Shakespeara, aj.)

Náměty a filmové scénáře

[editovat | editovat zdroj]
  • 1981 Frohes Fest
  • 1994 Mein Kampf (TV)
  • 1998 Endgame (TV)

Role ve filmech

[editovat | editovat zdroj]
  • 1986 Tarot
  • 1988 The Passenger - Welcome to Germany (role rabína)
  • 1991 Sehnsüchte oder Es ist alles unheimlich leicht (role profesora)
  • 1994 Bye Bye America (role Ziffera)
  • 1994 Kod (role Gábora bácsiho)
  • 1954 Cena britské akademie za The young lovers
  • 1976 Cena kritiků za literaturu svazu německých kritiků, Berlín
  • 1978 Prix Italia – Cena za rozhlasovou hru Mezinárodního festivalu televizního a rozhlasového vysílání, Řím
  • 1981 Německý kříž za zásluhy
  • 1983 Mülheimská cena za drama
  • 1988 Berlínská divadelní cena, Medaile Josefa Kainze
  • 1990 Cena Petera Weisse města Bochumi
  • 1992 Cena Georga Büchnera
  • 1994 Německý kříž za zásluhy prvního stupně Spolkové republiky Německo
  • 1995 Čestná zlatá medaile města Vídeň
  • 1997 Rakouské vyznamenání za vědu a kulturu
  • 1998 Literární cena Waltera Hasenclevera
  • 2000 Goethova medaile, Výmar
  • 2001 Kasselská literární cena za humor a grotesku
  • 2001 Divadelní cena Nestroye
  • 2003 Cena Bruna Kreiskeho
  • 2003 Cena Jeanette Schockenové
  • 2006 Zlatá medaile Rakouské republiky (Großes Goldenes Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich)
  • 2006 Divadelní cena Faust za celoživotní dílo

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GRONIUS, J.W; KASSEN, W. Tabori. [s.l.]: [s.n.], 1989. 
  1. Playwright George Tabori dies [online]. ABC News, 2007-07-25 [cit. 2008-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby. George Tabori: Jak být šťastný a neuštvat se [online]. Český rozhlas, 2016-03-08 [cit. 2017-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. 
  3. Hry postupující do užšího výběru a soutěžící o Cenu Prix Bohemia Radio 2006 v kategorii "Rozhlasová inscenace pro dospělého posluchače". [online]. Český rozhlas [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]