Svatý Diviš

Svatý; Diviš
biskup a mučedník
Narození	2/3. století; Regio
Úmrtí	polovina 3. století; Montmartre, Francie
Příčina úmrtí	poprava stětím
Svátek	9. říjen
Období	Římská říše
Místo pohřbení	Saint-Denis, Paříž
Státní občanství	starověký Řím
Vyznání	katolicismus
Úřady	Biskup, misionář
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství,; pravoslavná církev,; anglikánská církev,; luteráni
Významné zasvěcené kostely	Basilique Saint-Denis
Atributy	se svojí sťatou hlavou, biskupský oděv
Patronem	misionářů, námořníků, jezuitů
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Diviš (fr. Saint Denis, lat. Sanctus / Beatus Dionysius) byl misionář a pařížský biskup žijící ve 3. století našeho letopočtu, patří mezi křesťanské mučedníky a světce. Je jedním z tzv. Čtrnácti svatých pomocníků, vzývaným zejména proti bolestem hlavy. Je rovněž patronem města Paříže i celé Francie. Ve středověku bylo jeho jméno bojovým pokřikem vojsk francouzské monarchie (Montjoie Saint Denis!). Památka svatého Diviše se připomíná 9. října.

Divišovi je zasvěcena bazilika v Saint-Denis s pohřebištěm francouzských králů. Místo pro výstavbu tohoto svatostánku nebylo vybráno náhodně. Legenda praví, že sv. Diviš zemřel v Paříži na Montmartru asi roku 250 smrtí mučedníka. Pro svou víru byl pohanskými Galy sťat, ale k úžasu všech přihlížejících nebyl na místě mrtev, nýbrž vstal, vzal svou hlavu do rukou a nesl ji několik mil severně na místo baziliky Saint-Denis, kde označil místo pro budoucí chrám a teprve potom padl mrtev. A proto byl na tomto místě severně od Paříže vystavěn kostel jemu zasvěcený. Divišův kult ve středověku doznal značného rozšíření také v Německu a v řádu benediktinů. Kromě zmíněného města v severním sousedství Paříže nese světcovo jméno např. město Saint-Denis, správní středisko ostrova Réunion.

V ikonografii je svatý Diviš zobrazován jako dekapitovaný biskup v kasuli s palliem, držící v rukou svou vlastní hlavu.

Mniši v benediktinském klášteře Saint-Denis ztotožňovali svého mučedníka a patrona s Dionýsiem Areopagitou, kterého při své řeči na Areopagu obrátil apoštol Pavel (Skutky 17,34). Tento Pavlem obrácený Dionýsios byl ve středověku dále mylně považován za autora významného mystického traktátu o prvotním světle, který vznikl na začátku 6. století n. l. Dionýsiovy texty přeložil do latiny Jan Scotus Eriugena a text byl k dispozici rovněž mnichům v Saint-Denis. Opat Suger se do své přestavby katedrály v Saint-Denis snažil vtělit Dionýsovu novoplatónskou světelnou mystiku. Přestavěná katedrála se stala vzorem gotické architektury.

Toto ztotožnění patrona Saint-Denis s řeckým Dionýsiem zpochybnil a na existenci různých Dionýsiů, Denisů a Divišů upozornil již v roce 1121 Pierre Abélard. Historická kritika mnichy velice rozlítila a Petr Abaelard byl nucen klášter (který mu do té doby poskytoval azyl) opustit.

Galerie

Svatý Diviš je druhý zprava, Notre-Dame v Paříži
Pozdně gotická socha sv. Diviše (Musée de Cluny)
Svatý Diviš, socha ze západního portálu kostela St. Germain-L'Auxerrois, Paříž; 1. polovina 14. století

Odkazy

Související články

Literatura

SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
SLEPIČKA, Martin. Po stopách kultu pařížského biskupa a francouzského "národního" patrona sv. Denise v českém středověku. Historie – Otázky – Problémy. 2024, roč. 16, č. 1, s. 9–20. ISSN 2336–6672. Dostupné online.
Skutky opata Sugera, texty opata Sugera ze Saint-Denis, Bernarda z Clairvaux a Viléma ze Saint-Denis, Praha 2003.
Dionysios Areopagita: Listy, O mystické theologii, Praha 2005.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Diviš na Wikimedia Commons
Svatý Diviš v Katolické encyklopedii

1. biskup pařížský
Předchůdce: -	okolo 250 Svatý Diviš	Nástupce: Mallo