Svatý Charalambos
| Svatý Charalambos | |
|---|---|
 Řecká ikona svatého Charalamba, počátek 17. století | |
| Biskup a mučedník | |
| Narození | 89 Magnesia v Malé Asii, Starověké Řecko |
| Úmrtí | 202 Antiochie v Pisidii |
| Svátek | 10. únor |
| Vyznání | katolická církev a Orthodox Church |
| Atributy | Bývá zobrazován jako biskup nebo kněz, který v levé ruce drží Evangelium a pravou rukou žehná. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Charalambos (řecky Άγιος Χαράλαμπος, někdy také uváděný jako Charalampos, Charalampus, Haralampus, Haralampos, Haralabos nebo Haralambos) byl prvokřesťanským biskupem v Magnézii, což byla v té době prefektura Římské říše v Malé Asii. Jeho jméno Χαράλαμπος znamená v řečtině zařící radostí. Žil za vlády Septima Severa (193–211), v době kdy byl prokonzulem Magnézie Lucian. Podle tradice byl roku 202, když byl umučen, stár 113 let.[1]
Život a umučení
[editovat | editovat zdroj]Svatý Charalambos byl biskupem (nebo knězem, podle řeckých zdrojů) v Magnézii, kde šířil po mnoho let slovo Evangelia. Když se roznely zvěsti o tom, že šíří křesťanství, prokonzul Lucian a vojenský velitel Lucius svatého Charalamba zatkli a přivedli ke zkoušce, během které vyznal Krista a odmítl sloužit modlám. [2]
Přes svůj pokročilý věk byl nemilosrdně mučen. Do kůže mu ryli háky a seškrábali všechnu kůži z těla.[2] Svatý řekl svým mučitelům jedinou větu: Děkuji vám bratři, že mi ničíte staré tělo a obnovujete mou duši pro nový a věčný život.[1] Podle tradice, když viděli jeho vytrvalost při tomto mučení, dva vojáci, Porphyrius a Baptus tím byli tak zasaženi, že vyznali Krista, za což byli ihned sťati. Tři ženy, které viděly Charalambovo mučení, také začaly chválit Krista a za to umučeny.[2] Lucius, rozzuřen, že mučedník odolává statečně mučení a neumírá, vzal sám do ruky mučící nástroje a chtěl začít Charalamba mučit, ale znenadání mu upadla paže jako uťata mečem. Správce Lucian pak plivl svatému do tváře, ale jeho hlava se otočila nazad o 180°.[2] Když viděli, co se děje, Lucian a Lucius začali prosit o milost, Charalambos oba uzdravil a oni se pak stali křesťany.
Další mučení musel podstoupit, když byl po těchto událostech přiveden k samotnému Septimovi Severovi. Odsouzen k smrti a veden na místo popravy Charalambos zvedl své ruce k nebi a modlil se za všechny lidi: Pane, Ty víš, že lidi jsou jen maso a krev; odpusť jim jejich hříchy a vylij svou milost na všechny. Když dokončil modlitbu, svatý odevzdal duši Bohu, ještě dříve než se meč kata dotkl jeho krku. Podle tradice pak Severova dcera Gallina[3] byla smrtí svatého tak zasažena, že se stala křesťankou a osobně pohřbila Charalamba.[1]
Porfýrij, Baptus a tři ženy
[editovat | editovat zdroj]Porfýrij byl císařským katem, který konvertoval je křesťanství. Spolu se svatým Baptem a třemi ženami byl za svou víru zabit v Magnesii. Jsou uváděni spolu se svatým Charalambem.[4]
Hymny
[editovat | editovat zdroj]V pravoslavné tradici se zpívají následující hymny na oslavu svatého:
Tropar, hlas 4.
Vyvolený sloupe Církve Kristovy, / nehasnoucí lampo veškerenstva, / Charalambe přemoudrý a blažený, / světu zazářil jsi mučednictvím svým / a rozehnal modlářská mračna démonů. / Proto jsi zastáncem naším u Krista, // pros za spásu naši!
Kondak, hlas 8.
Důstojným stav se blahodati biskupské, / přejasně Církev zkrášlil jsi božským svým strádáním, / jež s odvahou a radostí přijal jsi za Krista, / ctihodná lampo, do všech končin světa zářící, // ó slavný Charalambe, nepřemožitelný!
Velebení
Velebíme tě, / světiteli mučedníče Charalambe, / a ctíme svatou tvou památku, / neboť za nás modlitby vznášíš / ke Kristu, Bohu našemu.[5]
Uctívání
[editovat | editovat zdroj]Lebka svatého Charalamba je uchovávána v monastýru svatého Štěpána na Meteoře. Jeho ostatkům, které jsou uloženy na mnoha místech po celém světě, zejména v Řecku, je připisováno mnoho zázraků. Svatý, označovaný za nejstaršího z mučedníků, je ctěn pro množství zázraků, které činí.[6]
Svátek svatého Charalamba se slaví 10. února, s výjimkou let, kdy svátek připadne na Zádušní sobotu před Velkým postem, nebo na Čisté pondělí, v těchto letech se slaví 9. února[6]
Ikonografie
[editovat | editovat zdroj]V řecké ikonografii je Charalambos zobrazován jako kněz, v ruské jako biskup.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charalampus na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c VELIMIROVIC, Nikolai. The Hieromartyr Charalampus [online]. Serbian Orthodox Church [cit. 2007-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Hieromartyr Charalampus the Bishop of Magnesia in Thessaly [online]. The Orthodox Church in America [cit. 2007-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Haralambos, Charalambos, Prochoros [online]. The Mission of St. Clare [cit. 2007-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Hieromartyr Haralambos, Bishop of Magnesia in Thessaly, the Martyrs Porphyrius and Baptus, and three women Martyrs [online]. Orthodox Church of America [cit. 2024-03-16]. Dostupné online.
- ↑ The Holy Hieromartyr Haralambos [online]. OnlineChapel - Greek Orthodox Archdiocese of America, [cit. 2014-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b February 10: Feast of the Holy and Glorious Hieromartyr Haralambos [online]. Greek Orthodox Archdiocese of America [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Charalambos na Wikimedia Commons - Feast of the Holy and Glorious Hieromartyr Haralambos
- Hieromartyr Charalampus, Bishop of Magnesia in Asia Minor
