Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge
Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge Cambridgeský sloup /původně Cambridge Säule/ | |
---|---|
Stav v dubnu 2019 | |
Základní údaje | |
Autor | neznámý |
Rok vzniku | 1834[1][2] |
Datum odhalení | 14. srpna 1834[1] |
Pojmenováno po | Adolf z Cambridge a Augusta Hesensko-Kaselská |
Poznámka | nápis byl restaurován po zásahu vandala (po lednu 2014) |
Popis | |
Materiál | žula |
Umístění | |
Umístění | Karlovy Vary Skalníkovy sady |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′32,72″ s. š., 12°52′51,87″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge,[1] znám též jako Sloup vévodů z Cambridge, používáno i vévodů cambridgeských[3] či cambridžských, nazýván též Cambridgeský sloup,[2] původního názvu Cambridge Säule, se nachází na Bernardově skále při okraji Skalníkových sadů v Karlových Varech. Byl vztyčen 13. srpna 1834 jako upomínka na vzácné hosty, Jejich královské Výsosti vévodu a vévodkyni z Cambridge.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle seznamu lázeňských hostů, tzv. Kurlistů, přijel 17. července 1834 do Karlových Varů vévoda Adolf z Cambridge (1774–1850, celým jménem Adolphus Frederick, princ Velké Británie, Irska a Hannoveru, 1. vévoda z Cambridge, desátý potomek a sedmý syn britského krále Jiřího III.) s manželkou, vévodkyní Augustou Hesensko-Kaselskou (1797–1889, celým jménem Augusta Wilhelmina Louisa von Hessen) a jejich starší, tehdy 11letou dcerou Augustou (1822–1916). Doprovázelo je 25členné služebnictvo. Ubytovali se v prestižním domě Bílý lev[pozn. 1] na Tržišti.[1]
O vzniku sloupu informuje kronika bratří Platzerů: Dne 13. srpna 1834 byl na náklady města nad Bernardovým altánem v parku, rozšířeného díky koupi několika soukromých pozemků, vztyčen vysoký žulový sloup a o den později, 14. srpna v 11 hodin, pak věnován Jejich královským Výsostem vévodovi a vévodkyni z Cambridge. Za hojné účasti vzácné honorace byl sloup rituálně posvěcen, jak bývalo běžným zvykem. Pro tuto slavnost byla i složena trojhlasá píseň. Událost popisuje též karlovarský kronikář a tehdejší starosta města Josef Johann Lenhart. Uvádí, že svěcení této památky se kromě mnoha významných vzácných hostů zúčastnili také krajský hejtman baron Karg a oba komisaři z Lázeňské inspekce – hrabě von Gorcey[pozn. 2] a Ludwig Richter.[1]
Vévoda z Cambridge s manželkou, dcerou i doprovodem odcestovali hned následujícího dne do Prahy. Odsud pak vévoda zaslal do karlovarské městské pokladny slíbených 400 zlatých na platy pro budoucí personál místní nemocnice, která se právě budovala z prostředků štědrých šlechtických mecenášů.[1]
Turbulentní období po druhé světové válce, kdy bylo mnoho památek v Karlových Varech poničeno nebo dokonce odstraněno, Cambridgeský sloup přestál bez úhony. K poškození však došlo v lednu 2014, kdy jej postříkal sprejem neznámý vandal.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Sloup se nalézá na vyzděné kruhové terase na vrcholu Bernardovy skály nad Skalním pramenem Mlýnské kolonády.[1]
Jde o prostý žulový sloup s toskánskou hlavicí a abakem. Na přední straně je umístěna černá oválná kartuš, kde je pozlaceným písmem napsáno:[2]
Gewidnet Dem Herzog uns der Herzogin von Cambridge MDCCCXXXIV
V českém překladu nápis zní „Věnováno vévodovi a vévodkyni z Cambridge 1834“. Text v němčině odpovídá textu uvedenému v kronice bratří Platzerů, když však byl nápis restaurován, došlo k přehlédnutí, neboť místo uns mělo být správně und,[1] namísto Gewidnet správný tvar Gewidmet a člen Dem neměl být kapitalizován. Nápis byl restaurován z důvodu odstranění vandalského poškození z ledna 2014.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Již neexistující dům Bílý lev stál na Tržišti čp. 36/21. Byl postaven u příležitosti konference devíti ministrů zahraničí Německého spolku, kterou do Karlových Varů na období 6. až 31. srpna 1819 svolal kníže Metternich. V domě Bílý lev nocovali vždy vzácní hosté. Objekt prošel během své existence několika přestavbami, ta poslední roku 1910 dala domu bohatě členěnou novobarokní fasádu s balkony a pilastry, nová okna a také výtah. V období 3. května 1958 až 22. května 1985 byl objekt památkově chráněn (rejstř. č. ÚSKP 53057/4-882). V roce 1980 způsobil tlak vřídelní desky popraskání tří obvodových zdí. I přes velké snahy karlovarských patriotů o záchranu domu, byl objekt v roce 1988 stržen. Na jeho místě stojí přízemní polygonální stánek s názvem U Bílého lva.[4][5]
- ↑ Krajskému hejtmanovi baronu Kargovi a hraběti von Gorcey byl později propůjčen rytířský kříž královského hannoverského Řádu Guelfů. Vyznamenání propůjčil král Velké Británie Vilém IV. „za mnohanásobné zásluhy a péči, kterou v lázeňské sezóně 1834 prokázali Jeho královské Výsosti vévodovi Adolphu Friedrichu z Cambridge a vicekráli hannoverskému“.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge, s. 192–195.
- ↑ a b c ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Město pozdního klasicismu s prvky biedermeieru a druhého rokoka, před nástupem historizujících slohů, s. 60.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Karlovy Vary – Sochy a pomníky, s. 36–37.
- ↑ FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2017. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. Kapitola Bílý lev, s. 18–20.
- ↑ Lázeňský dům Bílý lev [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 36–37.
- AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge, s. 192–195.
- ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – architektura baroka a klasicismu 1650–1850. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Město pozdního klasicismu s prvky biedermeieru a druhého rokoka, před nástupem historizujících slohů, s. 60.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge na Wikimedia Commons
- Karlovy Vary – Skalníkovy sady, svatý Bernard z Clairvaux, Sloup vévodů cambridgeských – článek na stránkách Turistika.cz, autor Pavel Liprt, 2014-03-31 [cit. 2020-01-29]
- Karlovy Vary – sloup vévodů cambridgeských – článek na stránkách Památky a příroda Karlovarska, autor Jaroslav Vyčichlo, 2009-2015 [cit. 2020-01-29]