Přeskočit na obsah

Myšivka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sicista)
Tento článek je o myšivkách rodu Sicista. O myšivkách dlouhonohých z podčeledi Zapodinae pojednává článek Zapodinae.
Jak číst taxoboxMyšivka
alternativní popis obrázku chybí
Myšivka horská (Sicista betulina)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďtarbíkovití (Dipodidae)
PodčeleďSicistinae – myšivky krátkonohé
RodSicista
Gray, 1827
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myšivky (rod Sicista) jsou drobní myšovití hlodavci, jedni ze zástupců čeledi tarbíkovitých. Vyskytují se ve východní Evropě a v Asii. Jeden druh – myšivka horská – žije roztroušeně i v horských oblastech v Česku.

Obývají lesy, houštiny, louky i stepi. Živí se semeny, lesními plody i hmyzem. Za potravou se vydávají v noci. Jsou podobní myšovitým hlodavcům, ale nejsou s nimi příbuzní. Systematicky patří spolu s tarbíky, frčíky a americkými myšivkami z podčeledi Zapodinae do čeledi tarbíkovitých.

Myšivky se vyskytují ve střední, severní a východní Evropě, v Palearktické oblasti v Asii až po ostrov Sachalin.

Žijí v lesích, houštinách, podhorských loukách i ve stepi.[1]

Podčeleď myšivek krátkonohých

[editovat | editovat zdroj]

Rod Sicista je jediným rodem podčeledi Sicistinae – myšivky krátkonohé. Tento rod zahrnuje 13 druhů:[1]

Podčeleď myšivek dlouhonohých

[editovat | editovat zdroj]

Kromě rodu Sicista se jako myšivky označují i příslušníci podčeledi Zapodinae (někdy česky souhrnně označované jako myšivky dlouhonohé), která zahrnuje 3 rody s 5 druhy:[2]

Jsou to menší hlodavci žijící v Severní Americe od Aljašky přes celou Kanadu po většinu území USA; v Asii žije jeden druh ve střední Číně. Oproti myšivkám podčeledi Sicistinae mají prodloužené zadní nohy, pomocí nichž umějí skákat. Živí se podobnou potravou, ale více konzumují např. houby nebo hmyz.

Podrobnější informace naleznete v článku Zapodinae.
Myšivka stepní (Sicista subtilis )

Myšivky podčeledi Sicistinae jsou myším podobní savci, kteří však nejsou příbuzní myším, krysám a dalším podobným hlodavcům zařazeným do čeledi myšovití (Muridae). Blízko mají k tarbíkům a frčkům, s nimiž tvoří čeleď tarbíkovitých.

Jsou to 50–90 mm dlouzí hlodavci. Ocas mají delší než tělo, je částečně chápavý a měří 65–110 mm.[1] Váží 6–14 g. Svrchní část těla mají světle až tmavě hnědou nebo hnědožlutou, spodní světlou, obvykle světle hnědou.

Způsob života

[editovat | editovat zdroj]

Obývají lesy, houštiny, podhorské louky a stepi.[1] Jsou aktivní především v noci. Na podzim se ukládají k zimnímu spánku do podzemních nor. Tento spánek trvá minimálně 6 měsíců.

Myšivky mívají obvykle jen jeden vrh ročně.[1] Rodí až 11 mláďat, která kojí 4 až 5 týdnů. Sexuální dospělosti dosahují po prvním přezimování.

Konzumují semena, lesní plody i hmyz.

Stupeň ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Několik myšivek je v červeném seznamu druhů zařazeno mezi ohrožené nebo téměř ohrožené druhy:

Podrobnější informace naleznete v článku Tarbíkovití.
  1. a b c d e NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Birch Mice, Jumping Mice and Jerboas, s. 1329-31. (anglicky) 
  2. Profil taxonu myšivky dlouhonohé – Zapodinae [online]. BioLib [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. 
  3. BUKHNIKASHVILI, A.; SHENBROT, G. Sicista kluchorica [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-08-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 
  4. TSYTSULINA, K.; BUKHNIKASHVILI, A.; SHENBROT, G. ISicista caucasica [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-08-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 
  5. BALOYAN, S.; SHENBROT, G.; BUKHNIKASHVILI, A. Sicista armenica [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-08-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 
  6. BUKHNIKASHVILI, A.; SHENBROT, G. Sicista kazbegica [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-08-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]