Přeskočit na obsah

Sibylle Lewitscharoffová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sibylle Lewitscharoff)
Sibylle Lewitscharoffová
Sibylle Lewitscharoffová (13. března 2009)
Sibylle Lewitscharoffová (13. března 2009)
Narození16. dubna 1954
Stuttgart
Úmrtí13. května 2023 (ve věku 69 let)
Berlín
Příčina úmrtíroztroušená skleróza
Povolánídramatička, spisovatelka a romanopiskyně
Alma materSvobodná univerzita Berlín
Žánrdivadelní hra
Významná dílaConsummatus
Apostoloff
Blumenberg
OceněníCena Ingeborg Bachmannové (1998)
Kranichsteiner Literaturpreis (2006)
Cena Marie Luisy Kaschnitzové (2008)
Cena Lipského knižního veletrhu za beletrii (2009)
Berlínská literární cena (2010)
… více na Wikidatech
VlivyClemens Brentano
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sibylle Lewitscharoff na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2011 (Autor: JCS)

Sibylle Lewitscharoffová, nepřechýleně Sibylle Lewitscharoff (16. dubna 1954, Stuttgart13. května 2023, Berlín)[1] byla německá spisovatelka. Roku 2013 byla vyznamenána prestižní Cenou Georga Büchnera.[2]

Byla dcerou švábské Němky a bulharského lékaře,[2][3] který ve 40. letech emigroval do Německa. Vyrůstala ve švábské rodině ve Stuttgartu, kde také roku 1972 složila maturitní zkoušku. V té době se intenzivně zajímala o trockismus a četla Karla Marxe.[4][5][6]Později vystudovala religionistiku na Svobodné univerzitě v Berlíně.[2][3][7]

V rámci studií strávila v 70. letech rok v Buenos Aires, roku 1984 pobývala dlouhodobě také v Paříži.

Po studiích pracovala několik let jako účetní v jedné reklamní agentuře. Kromě toho se věnovala psaní her pro rozhlas.

Pozornost širší veřejnosti na sebe strhla už roku 1998 během klagenfurtské literární soutěže Ingeborg Bachmannové (Ingeborg-Bachmann-Wettbewerb), na jejímž závěru byla za svou povídku Pong vyznamenána hlavní cenou.[2]

Roku 2014 došlo ke slovní rozepři mezi ní a Judith Schalansky, lesbicky orientovanou německou spisovatelkou, a to z důvodu zvolení metody jejího těhotenství.[8]

  • 1998: cena Ingeborg Bachmannové[2][7]
  • 2006: kranichsteinská literární cena (Kranichsteiner Literaturpreis)
  • 2007: cena literárních domů (Preis der Literaturhäuser)
  • 2007: členka Německé akademie pro jazyk a poezii
  • 2008: cena Marie Luise Kaschnitzové (Marie-Luise-Kaschnitz-Preis)
  • 2009: cena Lipského knižního veletrhu za román Apostoloff[2][7]
  • 2009: Spycher: literární ocenění Leuk
  • 2009: cena německé hudební kritiky (Preis der deutschen Schallplattenkritik) za autorkou načtenou audioknihu Apostoloff
  • 2010: berlínská literární cena (Berliner Literaturpreis)[7]
  • 2010: členka berlínské Akademie umění
  • 2011: frankfurtské přednášky o poetice
  • 2011: Zweifel am Guten, Wahren, Schönen, curyšské přednášky o poetice
  • 2011: Kleistova cena[7]
  • 2011: cena Ricardy Huchové (Ricarda-Huch-Preis)
  • 2011: cena Marieluise Fleißerové (Marieluise-Fleißer-Preis)
  • 2011: literární cena Wilhelma Raabeho (Wilhelm-Raabe-Literaturpreis) za román Blumenberg[7]
  • 2011: nominace na Německou knižní cenu za román Blumenberg[2][3][9]
  • 2011/2012: stipendistka Internationales Künstlerhaus Villa Concordia v Bambergu
  • 2013: stipendistka ve Villa Massimo v Římě
  • 2013: profesura bratří Grimmů (Brüder-Grimm-Professur)
  • 2013: cena Georga Büchnera[2]
  • 2016: nominace na Německou knižní cenu za román Das Pfingstwunder[10]

Eseje a proslovy

[editovat | editovat zdroj]
  • 36 Gerechte. In: Renatus Deckert (Hrsg.): Das erste Buch. Schriftsteller über ihr literarisches Debüt, Frankfurt, Suhrkamp 2007, ISBN 978-3-518-45864-8
  • Der Dichter als Kind. Ein Essay und fünf szenische Objekte. In: Marbacher Magazin 128, Deutsche Schillergesellschaft, Marbach am Neckar 2009, ISBN 978-3-937384-63-4
  • Der mörderische Kern des Erzählens. Mit einem Nachwort von Gisela Wand. Rede zur Eröffnung des Europäischen Schriftstellerkongresses 2009 in der Stiftskirche St. Arnual, Saarbrücken. Gollenstein, Merzig 2010, ISBN 978-3-938823-66-8
  • Ein Satz als Instrument. Michael Lentz und Sibylle Lewitscharoff im Gespräch. In: Ich liebe Dich. Marbacher Magazin 136, Deutsche Schillergesellschaft, Marbach am Neckar 2011, ISBN 978-3-937384-78-8, S. 5–52
  • Über die Niederlage. Klagenfurter Rede zur Literatur 2011.
  • Vom Guten, Wahren und Schönen: Frankfurter und Zürcher Poetikvorlesungen. Suhrkamp, Berlin 2012, ISBN 978-3-518-12649-3

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sibylle Lewitscharoff na německé Wikipedii.

  1. PLATTHAUS, Andreas. Sie erkannte uns aus dem ff. Frankfurter Allgemeine Zeitung [online]. 2023-05-14 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d e f g h NEŠPOROVÁ, Jitka. Cena Georga Büchnera 2013. iLiteratura.cz [online]. 2013-6-9 [cit. 2014-1-16]. Dostupné online. ISSN 1214-309X. 
  3. a b c BOUČKOVÁ, Kristina. Sibylle Lewitscharoff: Montgomery. iLiteratura.cz [online]. 2012-2-26. Dostupné online. ISSN 1214-309X. 
  4. Sibylle Lewitscharoff: "Ich bin ein Ordnungskasper". Cicero [online]. [cit. 2014-1-21]. Dostupné online. 
  5. http://www.literaturblatt.de/heftarchiv/heftarchiv-2009/32009-inhaltsverzeichnis-der-gedruckten-ausgabe/nickel-mit-der-lizenz-zum-laestern.html
  6. Archivovaná kopie. www.lesungen.net [online]. [cit. 2014-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  7. a b c d e f EHRENBERGER, Jakub. Raabe-Preis: Porotu oslovil román Sibylle Lewitscharoff o filosofu Blumenbergovi. Literární.cz [online]. 2011-10-18 [cit. 2014-1-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19. 
  8. SCHALANSKY, Judith. Ein Gastbeitrag von Judith: Eklat um Rede von Sibylle Lewitscharoff: Ungeheuerliche Hetze. sueddeutsche.de. 2014-03-08. Dostupné online [cit. 2016-04-05]. ISSN 0174-4917. (německy) 
  9. EHRENBERGER, Jakub. Nominace na Německou knižní cenu ovládly knihy o trpkosti spolkové minulosti. Literární.cz [online]. 2011-9-19 [cit. 2014-1-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19. 
  10. Die Longlist für den Deutschen Buchpreis 2016 – WELT. DIE WELT [online]. 2016-08-23 [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. 
  11. MAGENAU, JÖRG. Lachen in Liebesglut. tagesspiegel.de. 2016-09-10. Dostupné online [cit. 2016-11-09]. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Recenze v českých médiích

Rozhovory

  • (česky) EHRENBERGER, Jakub. Sibylle Lewitscharoff: Dnešní nepřítomnosti knih nerozumím. Literární.cz [online]. 2012-4-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19. 
  • (německy) Sibylle Lewitscharoff: "Ich bin ein Ordnungskasper". Cicero [online]. Datum neuvedeno. Dostupné online. 
  • (německy) Sibylle Lewitscharoff: "Bulgarien, das ist die Selbstzerstörung". Der Tagesspiegel [online]. 2009-2-25. Dostupné online. 

Dále o autorce