Siard Nosecký
| Siard František Nosecký | |
|---|---|
.jpeg) malíř Siardus Nosecký | |
| Narození | 12. dubna 1693 Praha-Staré Město  České království |
| Úmrtí | 28. ledna 1753 (ve věku 59 let), 25. ledna 1753 (ve věku 59 let) nebo 18. ledna 1753 (ve věku 59 let) Velká Chyška (Pelhřimov)[1] České království |
| Povolání | Římskokatolický duchovní |
| Rodiče | Václav Jindřich Nosecký |
| Znám jako | Barokní malíř, člen [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků řádu premonstrátských řeholních kanovníků – Premonstrátů]] |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Kristián Ezechiel Nosecký (později přijal řádové jméno Siard, známý jako malíř Siard (Siardus) Nosecký, 12. dubna 1693, Praha-Staré Město[2] – 18. ledna 1753, Velká Chyška (Pelhřimov),[1] byl český římskokatolický duchovní, strahovský premonstrát a barokní malíř.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako František Kristián Ezechiel Nosecký v rodině malíře Václava Jindřicha Noseckého na Starém Městě pražském. První malířské vzdělání získal od svého otce.
_01.jpg)
Později v mládí studoval na jihlavském gymnáziu a poté v tamním jezuitském semináři. S otcem spolupracoval na výzdobě kaple Bolestné Panny Marie v jihlavském kostele sv. Jakuba Většího.
V roce 1714 vstoupil do kanonie premonstrátů na pražském Strahově, a zde přijal řeholní jméno Siard. V roce 1721 přijal kněžské svěcení a byl poslán jako duchovní správce na premonstrátskou faru při kostele svatého Jana Křtitele ve Velké Chyšce u Pelhřimova. Později se vrátil na Strahov jako provizor (hospodářský správce kláštera).
Vedle své duchovenské a správní činnosti se věnoval malířství a proslul jako malíř fresek i olejových oltářních obrazů, například v kostele svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, v Želivi, ve Velké Chyšce, v Bohušovicích, v Havlíčkově Brodě nebo obraz na děkanství v Žatci,[3] jež jsou inspirovány Karlem Škrétou.[1] Zemřel v roce 1753 ve Velké Chyšce.[4]
Některé malířské práce
[editovat | editovat zdroj]- freska Hagar s Ismaelem v poušti, kaple Bolestné Panny Marie v kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě
- obraz sv. Vavřince, Kostel svatého Jakuba, Jihlava[5]
- 1721 7 fresek v dolní chodbě Strahovského kláštera
- 1723 výzdoba Teologického sálu knihovny Strahovského kláštera
- 1726 13 lunet cyklu ze života sv. Jana Nepomuckého, kaple sv. Jana Nepomuckého v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žatci
- 1727 fresky opatské jídelny Strahovského kláštera, klenby kapitulní síně a letního refektáře, freska pod kruchtou klášterního kostela
- 1733 (?) fresková výzdoba kopule poutního kostela Jména Panny Marie Sepekov
- Chvalín (farnost Doksany) – kaple sv. Jana Nepomuckého
- Horoměřice, freska na klenbě zámecké kaple sv. Anny
- 1739 freska Apoteózy sv. Jana Nepomuckého, kaple sv. Jana Nepomuckého v Plandrech
- 1740-43 fresky v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vojslavicích[6]
- fresková výzdoba zámecké kaple sv. Anny, Zámek Herálec
- 1740 fresky v kostele svatého Jana Křtitele, Velká Chyška, kostel zbořen 1897[7]
- 1746 fresková výzdoba kaple Panny Marie Pasovské , Kostel Nanebevzetí Panny Marie Strahovského kláštera
- kolem 1750 fresky v zámku řádu premonstrátů v Pátku
- 1750-53 fresky v kostele Zvěstování Panny Marie v Mariánském Týnci[8], zničeno 1920
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c OSN, heslo Nosecký.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Praha-Staré Město (kostel Panny Marie před Týnem)
- ↑ E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 1-4.
- ↑ OSN, heslo Nosecký. Jiné zdroje uvádějí datum 25. ledna a obec Píšť (okres Opava), což je méně pravděpodobné než premonstrátská fara ve Velké Chyšce.
- ↑ Jan Petr Cerroni, Skitze einer Geschichte der bildenden Künste in Mähren. MZA, fond G 12, I 32, Brünn 1807; MZA, fond G12, I 34, Brünn 1807, f. 178a - 181b.
- ↑ Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech, Praha 1982, s. 255
- ↑ Strahovský klášter, Velká Chyška. www.strahovskyklaster.cz [online]. [cit. 2014-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03.
- ↑ [1] Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Bc. Petra Cinkaničová, BAROKNÍ GOTIKA - MULTIMEDIÁLNÍ VÝUKOVÁ POMŮCKA DIPLOMOVÁ PRÁCE, PF ZUP, 2013
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, heslo Nosecký, sv. 18, str. 431
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I.-IV. Praha 1980.
- Pražské baroko, Umění v Čechách XVII – XVIII století 1600 – 1800, Kalista Z., Poche E., Štech V. V., Stefan O., katalog 131 s., Výtvarný odbor Umělecké besedy, Praha, 1938
- VENDL, Václav Karel. Fr. Siardus Nosecký, malíř baroka. Pardubice: vlastní náklad, 1924.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Siard Nosecký na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Siard Nosecký
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Strahovský klášter
- Poutní kostel v Sepekově, videoprůvodce, fresky S. Noseckého, 2014
- Farnost Žatec: Siard Nosecký
Nosecký ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
