Přeskočit na obsah

Titanit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sfén)
Titanit
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecCaTiSiO5
Identifikace
Barvabílá, žlutá, hnědá, …
Vzhled krystalutabulky, prizmatické
Soustavajednoklonná
Tvrdost5–5,5
Leskskelný, mastný,
diamantový
Štěpnostdokonalá
Index lomunα = 1,840–1,950
nβ = 1,870–2,034
nγ = 1,943–2,110
Vrypbílý s nádechem
Hustota3,4–3,6 g ⋅ cm−3
RozpustnostHF H2SO4
Model krystalu titanitu

Titanit (Klaproth, 1795), chemický vzorec CaTiSiO5, je jednoklonný minerál. Název dostal podle prvku, který obsahuje. Původní název titanitu sfén (což znamená klín, jenž je tvarem ve kterém se titanit vyskytuje nejčastěji) se dosud používá v klenotnictví pro opracované krystaly. V mineralogii jsou termínem sfén označovány především žlutozelené a jedovatě zelené titanity z alpských žil.

Akcesoricky se vyskytuje v magmatických (žula, pegmatit) a přeměněných (břidlice, rula, mramor) horninách. Perfektní krystalované ukázky jsou hydrotermálního původu z žil alpského typu. Při zvětrávání původní horniny se dostává do sedimentů.

Morfologie

[editovat | editovat zdroj]

Prizmatické a tabulkovité (podle {221}) krystaly. Zrnité, masivní i radiální agregáty. Časté jsou dvojčatné srůsty.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–5,5, křehký, hustota 3,4–3,6 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {110}, lom nedokonale lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: bílá, žlutá, hnědá, zelená, červná, černá. Lesk diamantový, skelný, mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý, s nádechem do červena.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ca 19,25 %, Ti 18,16 %, Si 14,20 %, O 39,64 %, zbytek tvoří příměsi La, Ce, Pr, Nd, Sm, Al, Fe, F.
extrémně vzácný krystal Yttrotitanitu z typové lokality Bø v Norsku

Keilhauit je odrůda titanitu s až s 10% obsahem Y2O3 složky. Byl pojmenován na počest Norského geologa Prof. Baltazara Mathiase Keilhau. Byl objeven v roce 1841 a zprvu vykládán jako nový minerál, ovšem roku 1844 byl popsán po podrobném zkoumání dle Scheerera jako yttrotitanit, tedy odpovídá odrůdě Alsheditu.

Grothit je yttriem a cerem bohatá odrůda titanitu. Můžeme ho nalézt pouze na dvou lokalitách na světě, a to Amurskaya Oblast, Berezitovoe (Konstantinovskii) v Rusku, kde byl tento minerál poprvé nalezen na ložisku zlata nebo ve Švédsku na lokalitě Fjällbacka v provincii Bohuslän u obce Tanum.

Alshedit (též yttrotitanit) je pouze yttriem obohacená odrůda titanitu. Nalézt ho můžeme na mnoha lokalitách v Norsku, Švédsku, Austrálii a Rusku.

Podobné minerály

[editovat | editovat zdroj]

axinit

Parageneze

[editovat | editovat zdroj]

živce, chlorit, rutil, albit, křemen

Titanit byl po dlouhou dobu považován spíše pouze pro sbírkové účely. Ovšem po objevení naleziště v Madagaskaru se průhledné a pěkně zbarvené krystaly začaly používat jako drahé kameny (fasetové brusy, kabošony). Titanit má neobyčejný lesk a vnitřní odlesky při správném výbrusu převyšují diamant. Mohou se však zdát rozmazané kvůli dvojosému charakteru krystalu. Je velmi měkký a tak se používá do méně exponovaných šperků. Používá se také pro zisk titanu a může být použit jako pigment.

Naleziště

[editovat | editovat zdroj]

Akcesorický minerál.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]