Segestrovití
 Segestrovití | |
|---|---|
 segestra florentská (Segestria florentina) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | pavouci (Araneae) |
| Čeleď | segestrovití (Segestriidae) Simon, 1893 |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Segestrovití (Segestriidae) jsou čeleď pavouků, jež zahrnuje celkem pět rodů: Ariadna, Citharoceps, Gippsicola, Indoseges a Segestria.[1] Jde o nejbližší příbuzné čeledí šestiočkovití (Dysderidae), vzokanovití (Oonopidae) a Orsolobidae, s nimiž segestry utvářejí klad Dysderoidea.[2] Segestrovití mají celosvětové rozšíření a vyskytují se v široké škále různých biotopů.[3] Českou faunu zastupují pouze dva druhy, segestra skalní (Segestria bavarica) a segestra podkorní (Segestria senoculata).[4]
Jde o středně velké pavouky s protáhlým tělem, celková délka činí asi 6–15 mm. Hlavohruď je podlouhlá, s nenápadnou hřbetní rýžkou (fovea). Spodní pysk (labium) je delší než širší, hrudní štít (sternum) oválný. Samčí makadla, sloužící jako druhotný kopulační orgán, jsou jednoduché stavby, samice mají na konci makadel dovnitř vbočený drápek. Klepítka jsou dlouhá a štíhlá, s malými drápky. Šest očí je uspořádáno ve dvou řadách. Zadeček je válcovitý a typicky ochlupený, s krátkými snovacími bradavkami. Třetí pár kráčivých končetin směřuje atypicky dopředu. Chodidlo (tarsus) každé kráčivé končetiny nese trojici drápků, holeň (tibie) a zánártí (metatarsus) jsou otrněné. Variabilita zbarvení sahá od žlutavě hnědé až po purpurově černou. Zadeček zdobívá kresba, dvoubarevný vzor mívají taktéž kráčivé končetiny.[3][5]
Segestrovití žijí v hedvábných trubicích, jež si budují pod kameny, pod stromovou kůrou či ve skalách. Tyto trubice jsou po obou stranách otevřené a opatřené radiálními vlákny, která pavoukovi signalizují přítomnost kořisti. Segestry svou oběť odtáhnou do trubice a tam ji zahubí. V samičí trubici se segestry rovněž páří,[5] přičemž samci rodu Segestria během námluv na samičí sítě specificky bubnují.[6] Po spáření samice vytváří čočkovité kokony zahrnující 60 až 180 vajíček. Mláďata žijí nějakou dobu se samicí, jež se může stát jejich obětí – tento fenomén se označuje jako matrifágie.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Family: Segestriidae Simon, 1893. NMBE - World Spider Catalog [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
- ↑ WHEELER, Ward C.; CODDINGTON, Jonathan A.; CROWLEY, Louise M. The spider tree of life: phylogeny of Araneae based on target‐gene analyses from an extensive taxon sampling. Cladistics. 2017-12, roč. 33, čís. 6, s. 574–616. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. ISSN 0748-3007. DOI 10.1111/cla.12182. (anglicky)
- ↑ a b JOCQUÉ, R.; DIPPENAAR-SCHOEMAN, A. Spider Families of the World. ARC-PPRI, Tervuren, Belgium: Musée royal de l'Afrique centrale, 2007. S. 224–225. (anglicky)
- ↑ Česká arachnologická společnost. Čeleď: Segestriidae. Česká arachnologická společnost [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c KŮRKA, Antonín; ŘEZÁČ, Milan; MACEK, Rudolf; DOLANSKÝ, Jan. Pavouci České republiky. dotisk 2019. vyd. Praha: Academia, 2015. S. 98.
- ↑ FOELIX, R. F. Biology of Spiders. 3. vyd. New York: Oxford University Press, 2011. S. 235. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Segestrovití na Wikimedia Commons 
Taxon Segestriidae ve Wikidruzích
