Přeskočit na obsah

Samuil Fejnberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Samuil Jevgenjevič Fejnberg)
Samuil Fejnberg
Základní informace
Narození14.jul. / 26. května 1890greg.
Oděsa
Úmrtí22. října 1962 (ve věku 72 let)
Moskva
Místo pohřbeníGolovinskoye Cemetery
Žánryklasická hudba
Povoláníklavírista, hudební skladatel a hudební pedagog
Nástrojeklavír
Členem skupinySvaz skladatelů SSSR
OceněníStalinova cena
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945
Řád rudého praporu práce
Leninův řád
zasloužilý umělecký pracovník RSFSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samuil Jevgenjevič Fejnberg (rusky Самуи́л Евге́ньевич Фе́йнберг; 26. května 1890 Oděsa22. října 1962 Moskva) byl ruský klavírista, hudební skladatel a muzikolog.

Samuil Jevgenjevič Fejnberg se narodil 26. května 1890 v Oděse. V roce 1894 se rodina přestěhovala do Moskvy. Vstoupil na moskevskou konzervatoř, kde studoval hru na klavír u Alexandra Goldenweisera. Vedle toho soukromě studoval kompozici u Nikolaje Sergejeviče Žiljajeva.

Konzervatoř absolvoval v roce 1911 a zahájil dráhu koncertního klavíristy. Po vypuknutí První světové války byl odveden a poslán na frontu. Záhy onemocněl břišním tyfem a kvůli zdravotnímu stavu byl vojenské služby zproštěn. V roce 1922 se stal profesorem a vedoucím katedry klavíru na moskevské konzervatoři a obnovil svou klavírní kariéru. Proslul zejména jako první klavírista, který v Rusku uvedl v plném znění Dobře temperovaný klavír Johanna Sebastiana Bacha.

Ve dvacátých letech koncertoval s úspěchem v Německu a v Itálii. Vzhledem ke svému židovskému původu měl však později zákaz výjezdu ze SSSR. Měl tak v následujících letech pouze dva koncerty v zahraničí: ve Vídni (1936) a v Bruselu (1938). Z tohoto důvodu není příliš znám mimo hranice Ruska.

Jako skladatel se věnoval téměř výhradně tvorbě pro klavír. V tomto ohledu byl považován za pokračovatele díla Alexandr Nikolajevič Skrjabina. V roce 1946 obdržel za Klavírní koncert č. 2 Stalinovu cenu za vynikající výsledky v oblasti literatury a umění.

Feinberg publikoval v odborném tisku řadu hudebně-vědných statí. Souborně byly vydány v roce 1984 ve sborníku Судьба музыкальной формы. Napsal rovněž monografii Пианизм как искусствo, která byla vydána také až po jeho smrti v roce 1965.

Feinberg se nikdy neoženil. Žil se svým bratrem – malířem. Zemřel v Moskvě 22. října 1962. Je pochován na Golovinském hřbitově.

Klavírní skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Op. 1: Klavírní sonáta č. 1 (1915)
  • Op. 2: Klavírní sonáta č. 2 (1915)
  • Op. 3: Klavírní sonáta č. 3 (1917)
  • Op. 5: Fantasie č. 1 (1917)
  • Op. 6: Klavírní sonáta č. 4 (1918)
  • Op. 8: Čtyři preludia (1920)
  • Op. 9: Fantasie č. 2 (1921)
  • Op. 10: Klavírní sonáta č. 5 (1921)
  • Op. 11: Suita č. 1 (1922)
  • Op. 13: Klavírní sonáta č. 6 (1923)
  • Op. 15: Tři preludia (1922)
  • Op. 19: Humoreska
  • Op. 19a: Berceuse
  • Op. 20: Klavírní koncert č. 1 C-dur (1931)
  • Op. 21: Klavírní sonáta č. 7 (1925)
  • Op. 21a: Klavírní sonáta č. 8 (1928)
  • Op. 24a: Dvě čuvašské melodie
  • Op. 25: Suita č. 2 (1936)
  • Op. 27a: Tři melodie (1938)
  • Op. 29: Klavírní sonáta č. 9 (1939)
  • Op. 30: Klavírní sonáta č. 10 (1940-44)
  • Op. 33: Dvě skladby (1947)
  • Op. 36: Klavírní koncert č. 2 (1944)
  • Op. 40: Klavírní sonáta č. 11 (1952)
  • Op. 44: Klavírní koncert č. 3 c-moll (1947)
  • Op. 45: Rapsodie na kabardino.balkarské téma (1961)
  • Op. 48: Klavírní sonáta č. 12 (1962)

Další skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Op. 12: Houslová sonáta č. 1 (1912, neúplná)
  • Op. 46: Houslová sonáta č. 2 (1955–56)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Veronika Kupská: Klavírní sonáty Samuila Fejnberga. Olomouc, 2011. bakalářská práce (Bc.). Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta (online)
  • R. Rimm: The composer-pianists: Hamelin and The Eight. Portland: Amadeus Press, 2002.
  • О. Черников: Скромный гений и его житие. Музыка и время, 2003, № 8.
  • О. Черников: Рояль и голоса великих. Ростов-н/Д: Феникс, 2011. (Серия: Музыкальная библиотека) ISBN 978-5-222-17864-5

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]