Samuel Eto'o
| Samuel Eto'o | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Samuel Eto'o (2011) | |||||||||||||||||||
| Osobní informace | |||||||||||||||||||
| Celé jméno | Samuel Eto'o Fils | ||||||||||||||||||
| Datum narození | 10. března 1981 (43 let) | ||||||||||||||||||
| Místo narození | Douala,  Kamerun | ||||||||||||||||||
| Výška | 180 cm | ||||||||||||||||||
| Klubové informace | |||||||||||||||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||||||||||||||
| Pozice | útočník | ||||||||||||||||||
| Mládežnické kluby | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| Profesionální kluby | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| Reprezentace | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| Úspěchy | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| Další informace | |||||||||||||||||||
| Povolání | fotbalista | ||||||||||||||||||
| Příbuzní | David Eto'o a Etienne Eto'o (sourozenci) | ||||||||||||||||||
| Web | www | ||||||||||||||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||||||||
Samuel Eto'o Fils (* 10. března 1981 Douala) je bývalý kamerunský profesionální fotbalista, který hrával na pozici útočníka. Svoji hráčskou kariéru ukončil v září 2019, a to v dresu katarského klubu Qatar SC. Mimo jiné hájil barvy klubů FC Barcelona, Inter Milán nebo Chelsea. Mezi lety 1997 a 2014 odehrál také 118 utkání v dresu kamerunské reprezentace, ve kterých vstřelil 56 branek.
Eto'o je jediným fotbalistou, který dokázal získat treble (domácí ligu, domácí pohár a Ligu mistrů UEFA) dvakrát za sebou se dvěma různými týmy – v sezóně 2008/09 s Barcelonou, v sezóně 2009/10 s Interem Milán.[1]
V září 2021 oznámil Samuel Eto'o svou kandidaturu na prezidenta Kamerunské fotbalové federace (Fecafoot). Dne 11. prosince 2021 se stal prezidentem Kamerunské fotbalové federace.
Klubová kariéra
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Real Madrid
[editovat | editovat zdroj]V roce 1996 odešel z akademie Kadji do Realu Madrid.[2] Na skauty tohoto klubu totiž zapůsobil během svého turné po Španělsku. Ihned odešel na hostování do divizního CD Leganés, aby nabral potřebné zkušenosti pro fotbal ve Španělsku.[3] O rok později, v roce 1998 se opět zkoušel prosadit v Realu Madrid, nepovedlo se mu to a odešel na hostování do Espanyolu.[4] V roce 1999 se jeho kariéra posunula o maličký kousíček dále, v Realu Madrid se objevil ve třech ligových zápasech.
Mallorca
[editovat | editovat zdroj]V srpnu roku 2000 odešel na další hostování. Tentokrát do ostrovního španělského klubu RCD Mallorca. A začal pomalu ukazovat, co v něm doopravdy je. Mallorca byla s jeho službami nadmíru spokojena a koupila jej od Realu Madrid, avšak madridský klub si ponechal na kamerunského fotbalistu předkupní právo. Za čtyři roky strávené v Realu Mallorca si udělal po celém Španělsku výborné jméno a stal se přestupovým cílem španělských i zahraničních velkoklubů.[5][6]
Barcelona
[editovat | editovat zdroj]Souboj o Eto'a nakonec vyhrála FC Barcelona.[7] Kamerunský útočník se do přístavního města Španělska stěhoval po vleklých jednáních za 24 milionů eur.[7] Ve své první sezoně v novém klubu se mu střelecky dařilo na výbornou, jeho 24 branek výrazně pomohlo klubu k triumfu ve španělské Primera división. Při oslavách titulu se zviditelnil nešťastným prohlášením: Madridští bastardi, pozdravte šampióna.[8]
V červnu roku 2005 s ním FC Barcelona úspěšně prodloužila kontrakt do roku 2010 za výrazně vylepšených podmínek. A Eto'o se odvděčil 26 brankami, čímž si o dva góly vylepšil svůj osobní rekord. Prožil úspěšnou sezonu 2005/2006 na jejímž konci byly dvě odměny - triumf ve španělské lize a Lize mistrů.[9]
Sezonu 2006/2007 neodstartoval Samuel Eto'o ideálně, když ho Frank Rijkaard vystřídal o poločase španělského superpoháru proti Espanyolu Barcelona, cítil se být dotčený a s týmem neoslavil následný triumf.[10] V záři si přivodil v utkání Ligy mistrů dlouhodobé zranění kolene a mimo hru byl přibližně půl roku, po návratu se zapříčinil o další skandál, když odmítl nastoupit na závěrečnou čtvrthodinu proti Santanderu.[11][10] Po následné slovní přestřelce s Frankem Rijkaardem se situace uklidnila a Eto'o opět pomohl svými výkony barcelonskému týmu. Celkově vsítil 14 branek, což je přes jeho dlouhodobé zranění slušný počin.
Sezona 2008/09 byla pro Samuela asi nejvydařenější. Nastřílel 30 ligových branek a ještě vyhrál s týmem 3 trofeje (La ligu, Copa del Rey, Ligu mistrů), po této sezóně byl vyměněn do Interu Milán za Zlatana Ibrahimoviče a 46 milionů eur.[12][13]
Chelsea
[editovat | editovat zdroj]V srpnu 2013 přestoupil z ruského klubu Anži Machačkala (působil zde dvě sezóny) do anglického mužstva Chelsea FC, kde podepsal smlouvu na rok. Sešel se tady s trenérem José Mourinhem, který jej vedl dříve v milánském Interu.[14] 6. listopadu 2013 vstřelil 2 góly německému týmu FC Schalke 04 v základní skupině Ligy mistrů, Chelsea vyhrála 3:0. K první brance mu dopomohl svou hrubkou brankář hostí Timo Hildebrand, když podcenil jeho napadání a nastřelil jej, od kamerunského útočníka se pak míč odrazil do brány.[15] 19. ledna 2014 vstřelil hattrick v ligovém šlágru proti Manchesteru United, zařídil tak výhru 3:1.[16] Celkem si připsal během jediné sezóny v Chelsea FC 21 ligových startů a 9 vstřelených gólů.
Everton
[editovat | editovat zdroj]Koncem srpna 2014 přestoupil do Evertonu, kde podepsal dvouletou smlouvu.[17]
Poté hrál jarní část sezony 2014/15 za italskou Sampdorii a v červnu 2015 posílil turecký klub Antalyaspor.[18]
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]
V březnu roku 1997 v šestnácti letech debutoval za reprezentaci Kamerunu proti Kostarice. O rok později se zúčastnil mistrovství světa ve Francii jako nejmladší hráč turnaje. V roce 2000 vsítil svůj první gól na Africkém poháru národů, kde Kamerun nakonec zvítězil, stejně jako na Olympijských hrách o několik měsíců později. V roce 2002 jel na své druhé fotbalové mistrovství světa, tentokrát do Japonska a Koreji. Jeho reprezentační mužstvo však vypadlo už v základní skupině. Ještě v únoru téhož roku Kamerun obhájil podruhé za sebou prvenství na Africkém poháru národů. V roce 2005 zažil na poli reprezentačním velké zklamání, Kamerun nepostoupil z africké kvalifikace na MS 2006 v Německu. Na následující MS v JAR se už ale kamerunská reprezentace kvalifikovala a Eto'o si tak připsal svou třetí účast na závěrečném turnaji.
Na 26. Africkém poháru národů v Ghaně, 2008, se Samuelovi podařil překonat třicet osm let starý rekord Laurenta Pokoua z Pobřeží slonoviny v celkovém počtu vstřelených branek ve všech ročnících tohoto turnaje. Jeho současný rekord je 18 branek, druhý Pokou vstřelil o čtyři branky méně.[19]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Samuel Eto'o se 6. července 2007 oženil se svou dlouholetou přítelkyní Georgettou, mají spolu tři děti: Étienna, Maelle a Sienu. Má ještě jednu nemanželskou dceru Annie.[20]
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]
Klubové
[editovat | editovat zdroj]Real Madrid
- 1× vítěz interkontinentálního poháru (1998)
RCD Mallorca
- 1× vítěz Copa del Rey (2002/03)
FC Barcelona
- 3× vítěz Primera división (2004/05, 2005/06, 2008/09)
- 2× vítěz španělského superpoháru (2006, 2007)
- 1× vítěz Copa del Rey (2008/09)
- 2× vítěz Ligy mistrů (2005/06, 2008/09)
Inter Milán
- 1× vítěz Serie A (2009/10)
- 1× vítěz Coppa Italia (2010)
- 1× vítěz Supercoppa Italiana (2010)
- 1× vítěz Mistrovství světa ve fotbale klubů (2010)
- 1× vítěz Ligy mistrů (2009/10)
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]- 2× vítěz Afrického poháru národů - (2000, 2002)
- 1× zlato z LOH 2000
Individuální ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Africký fotbalista roku (2003, 2004, 2005, 2010)
- Nejlepší střelec španělské nejvyšší soutěže (2006)
- Nominován mezi tři nejlepší hráče podle FIFA (2005)
- Historicky nejlepší střelec Afrického poháru národů (2008)
- Nejlepší útočník Ligy mistrů (2006)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SHARP, Will. The back-to-back trebles at Barcelona and Inter that made Samuel Eto’o a modern legend. These Football Times [online]. 2018-08-13 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ In Cameroon, Samuel Eto'o Reigns as Uncrowned King - Photo Essays - TIME. web.archive.org [online]. 2010-06-08 [cit. 2022-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-08.
- ↑ Archivovaná kopie. web.archive.org [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-07.
- ↑ CAMLIONS.COM : Lions indomptables du cameroun Indomitables lions of cameroon. web.archive.org [online]. 2007-11-09 [cit. 2022-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-09.
- ↑ El Mallorca hace añicos el Bernabéu -. www.elmundo.es [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
- ↑ El Mallorca acaba con el Madrid. El País. 2004-05-08. Dostupné online [cit. 2022-04-23]. ISSN 1134-6582. (španělsky)
- ↑ a b Six to watch in the Primera Liga. news.bbc.co.uk. 2004-08-26. Dostupné online [cit. 2022-04-23]. (anglicky)
- ↑ Eto'o apologises for outburst. news.bbc.co.uk. 2005-05-16. Dostupné online [cit. 2022-04-23]. (anglicky)
- ↑ uefa.com - UEFA Super Cup - News & Features - News specific. web.archive.org [online]. 2008-12-08 [cit. 2022-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-08.
- ↑ a b Eto'o refuses to play. Eurosport [online]. 2007-02-12 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Eto'o cleared to return to action. news.bbc.co.uk. 2007-12-04. Dostupné online [cit. 2022-04-23]. (anglicky)
- ↑ FCBarcelona.cat. archive.ph [online]. 2012-05-26 [cit. 2022-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-26.
- ↑ FCBarcelona.cat. archive.ph [online]. 2011-07-06 [cit. 2022-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-06.
- ↑ Eto'o na rok do FC Chelsea Archivováno 29. 12. 2013 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 30. 8. 2013 (slovensky)
- ↑ Čech, Rosický či Barcelona slaví vítězství, Atlético Madrid postup, iDNES.cz, citováno 7. 11. 2013
- ↑ Hetrik Eto'oa znamenal triumf Chelsea Archivováno 2. 2. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 19. 1. 2014 (slovensky)
- ↑ Eto'o novou posilou Evertonu, podpísal zmluvu na dva roky Archivováno 3. 9. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 26. 8. 2014 (slovensky)
- ↑ Samuel Eto´o bude hrať za turecký Antalyaspor, SME.sk, cit. 24. 6. 2015 (slovensky)
- ↑ Eto'o goal record. news.bbc.co.uk. 2008-01-26. Dostupné online [cit. 2022-04-23]. (anglicky)
- ↑ Samuel Eto’o. web.archive.org [online]. 2009-04-26 [cit. 2022-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-26.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Samuel Eto'o na Wikimedia Commons 
Osoba Samuel Eto'o ve Wikicitátech- Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
- Samuel Eto'o v databázi Olympedia (anglicky)
- Kamerunští fotbaloví reprezentanti
- Fotbalisté Realu Madrid
- Fotbalisté CD Leganés
- Fotbalisté RCD Mallorca
- Fotbalisté Espanyolu
- Fotbalisté FC Barcelona
- Fotbalisté Interu Milán
- Fotbalisté Anži Machačkala
- Fotbalisté Chelsea
- Fotbalisté Evertonu
- Fotbalisté Sampdorie Janov
- Fotbalisté Antalyasporu
- Afričtí fotbalisté roku
- Olympijští vítězové ve fotbale
- Vítězové Ligy mistrů UEFA
- Vítězové Mistrovství světa ve fotbale klubů
- Vítězové Afrického poháru národů
- Kamerunští olympijští vítězové
- Narození 10. března
- Narození v roce 1981
- Narození v Douale
- Fotbalisté Konyasporu
- Fotbalisté Qatar SC
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2014
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2010
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2002
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 1998