Sikulové (Transylvánie)
| Sikulové (Sékelové) Székelyek | |
|---|---|
 Vlajka Sikulů | |
| Populace | |
| Odhad: 665 000 V Rumunsku 180 000 mimo Rumunsko | |
| Země s významnou populací | |
| Jazyk(y) | |
| Maďarština | |
| Náboženství | |
| Římskokatolická církev, unitářství, kalvinismus | |
| Příbuzné národy | |
| Maďaři, Csángó, Jasové |
Sikulové, též Sekulové, Sékelové, Székelyové (německy Szekler, maďarsky székelyek) je označení Maďarů, žijících ve východní Transylvánii, též známé jako Sikulsko (Székelyföld).[1][2]
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Ve jméně Székelů se odráží maďarské slovo szék (sídlo, stolička); varianty székel (židle), székes (křeslo), széklet (stolec). Slovo je však staroturkického původu (osmanské seki, tatarské szeke, kazašské szeki); i zde znamená stoličku či podložku k sezení.[3] V núristánských jazycích: sagās (syn); sagās ta (jeho synovi)[4] – srov. Segesta.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Původ Sikulů není zcela jednoznačný. Podle názoru některých se jedná o zmaďarizovaný turkický národ, jehož jméno v překladu snad znamená „příhraniční stráže“, nicméně dle názoru jiných mohou být Sikulové potomky Avarů, kteří v 9. století, v době příchodu Maďarů do Karpatské kotliny v této oblasti stále přežívali a jejichž říši Maďaři s konečnou platností rozvrátili.[zdroj?] Mužská linie bukovinských Sikulů ukazuje na etnickou podobnost s lidmi z jižní Evropy.[5] V roce 1990 maďarský genetik Endre Czeizel Sikuly otestoval a zjistil, že jsou velmi úzce příbuzní Íráncům. Poznamenal také, že naopak nenašel příbuznost s Turky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Maďaři a sedmihradští Sasové představovali důležitou obrannou linii Uherska před Osmanskou říší. Krátce po první světové válce se Sikulsko připojilo k Rumunsku na základě Trianonské smlouvy, čímž začal letitý proces asimilace Sikulů do rumunského etnika.[6][7]
Snahy o dosažení autonomní vlády v maďarsky mluvících regionech Rumunska sice doposud existují,[5] nicméně rumunský prezident Traian Băsescu v roce 2009 prohlásil, že „Sikulsko nikdy nebude mít územní autonomii“.[8]
Etnický původ Sikulů je možná odlišný od původu ostatních Maďarů, přestože mluví stejným jazykem; označovat Sikuly za samostatnou etnickou skupinu je nicméně diskutabilní. Z více než 665 000 Maďarů žijících v Rumunsku se v rumunském sčítání lidu přihlásilo k Sikulům pouze 532 lidí.[9] Celkový počet etnických Maďarů v Rumunsku dosahuje počtu 1 434 377.[10]
Známé osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kelemen Mikes
- Jiří Dóža
- Sándor Kőrösi Csoma
- Róza Laborfalvi
- Imre Mikó
- Áron Gábor
- Mózes Székely
- Balázs Orbán
- Sámuel Teleki
- Elek Benedek
- Áron Márton
- Áron Tamási
- Pál Péter Domokos
- Tivadar Puskás
- Sándor Kányádi
- Sámuel Kálnoky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ RAMET, Sabrina P. Protestantism and politics in eastern Europe and Russia: the communist and postcommunist eras. [s.l.]: Duke University Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0-8223-1241-7, ISBN 9780822312413. S. 160.
- ↑ Szekler (people) – Britannica Online Encyclopedia
- ↑ Magyar etimológiai szótár [online]. [cit. 2023-05-27]. Dostupné online.
- ↑ EDELMAN, Džoj Josifovna. The Dardic and Nuristani Languages. [s.l.]: [s.n.], 1983. Dostupné online. S. 97.
- ↑ a b Columbia Encyclopedia. Székely. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online.
- ↑ RAMET, Sabrina P. Whose Democracy?: Nationalism, Religion, and the Doctrine of Collective Rights in Post-1989 Eastern Europe. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 1997. ISBN 978-0-8476-8324-6. Kapitola The Hungarians of Transylvania, s. 67–69.
- ↑ Piotr Eberhardt. Ethnic Groups and Population Changes in Twentieth-century Central-Eastern Europe. [s.l.]: M. E. Sharpe, Armonk, NY and London, England, 2003 Dostupné online. ISBN 978-0-7656-0665-5.
- ↑ SME.sk – Rumunský prezident: Sikulsko nebude mať nikdy územnú autonómiu
- ↑ Archivovaná kopie. www.insse.ro [online]. [cit. 2012-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-10.
- ↑ Population census of 2002 Archivováno 8. 2. 2010 na Wayback Machine. – recensamant 2002 → rezultate → 4. POPULATIA DUPA ETNIE
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jaroslav Hašek: Pan Hó. Sikulská idyla (1908), satirická reportáž ze sikulského prostředí
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sikulové na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sékelové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- https://m.nyest.hu/media/a-szekely-minta-genetikai-tavolsaga-a-tobbi-etnikai-csoporttol-es-mas-neessegektol.jpg?large
- http://www2.sci.u-szeged.hu/fokozatok/PDF/Kovacsne_Csanyi_Bernadett/PhDertekezes_CsanyiB.pdf
