Rwanda

Rwandská republika Repubulika y'u Rwanda République Rwandaise Republic of Rwanda
vlajka znak
Hymna Rwanda Nziza
Motto Ubumwe, Umurimo, Gukunda Igihugu (Jednota, práce, vlastenectví)
Geografie
Poloha Rwandy
Hlavní město	Kigali
Rozloha	26 338 km² (144. na světě) z toho 5,3 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Karisimbi (4507 m n. m.)
Časové pásmo	+2
Poloha	2° j. š., 30° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	13 246 394 (76. na světě, 2022)
Hustota zalidnění	470 ob. / km² (22. na světě)
HDI	▲ 0,536 (nízký) (157. na světě, 2018)
Jazyk	rwandština, francouzština, angličtina, svahilština
Národnostní složení	Hutuové (85 %), Tutsiové (14 %), Twa (1 %)
Náboženství	katolíci (43,7 %), protestanti (37,7 %), muslimové (2,0 %)
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	1. července 1962 (vyhlášení nezávislosti na Belgii)
Prezident	Paul Kagame
Předseda vlády	Edouard Ngirente
Měna	rwandský frank (RWF)
HDP/obyv. (PPP)	1 762 USD (169. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	646 RWA RW
MPZ	RWA
Telefonní předvolba	+250
Národní TLD	.rw
multimediální obsah na Commons

Mapa Rwandy

Rwanda, plným názvem Rwandská republika (anglicky Republic of Rwanda, francouzsky République Rwandaise, v kinyarwandě Repubulika y'u Rwanda), je malý vnitrozemský stát ve Střední Africe. Sousedí s Ugandou (na severu), Tanzanií (na východě), Burundi (na jihu) a s Demokratickou republikou Kongo (na západě). Hlavním městem je Kigali. Rozloha je 26 338 km². V roce 2022 žilo ve Rwandě 13,2 milionu obyvatel. Drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, buď ke katolické církvi nebo k protestantské. Jako úřední jazyk se používá angličtina. Rwandština a francouzština jsou další používané jazyky, v menší míře svahilština. Ve Rwandě žijí tři etnické skupiny, a to početnější Hutuové, méně početní Tutsiové a pouhé procento Twa. V minulosti byly mezi těmito dvěma nejpočetnějšími etniky nesváry a spory, vedoucí až ke genocidě v roce 1994, která si během čtyř měsíců vyžádala kolem půl milionu obětí. Od roku 2009 je Rwanda členem Commonwealthu.

Historie

Nejstarší osídlení

Historie nejstaršího osídlení Rwandy není příliš dobře prozkoumána, na základě skutečnosti, že oblast národního parku Nyungwe byla teplá a úrodná i během poslední doby ledové se předpokládá příchod lidí již v neolitu. Předpokládá se, že tito původní obyvatelé byli Pygmejové skupiny Twa, kteří na tomto území žijí dodnes. Tito lovci a sběrači byli později vytlačeni početnějšími bantuskými kmeny. Bantuové se na území Rwandy usadili pravděpodobně v 6.–8. století a zde se postupně stali zemědělci a splynuli do jednoho etnika – Hutuů. Ve 13. století začaly z jihu na území Rwandy postupně pronikat pastevecké kmeny z bantuské jazykové skupiny – Tutsiové.

Tutsiové si Hutuy postupně podrobili a v 15. století byl jejich vůdce Ruganzu Bwimba schopen založit tzv. království Banyarwanda, které zaniklo až koncem 19. století.

Koloniální období

Na konci 19. století započali Němci hledat oblasti, jež by mohli ovládnout a získat tak nové kolonie. A tak se tato oblast stala jejich kořistí, v roce 1890 je Ruanda–Urundi (jak se oblasti dříve říkalo) německou kolonií. Vládnoucí vrstvě Tutsiů bylo poskytnuto mnoho výhod (bylo jim poskytnuto evropské vzdělání atd.). Byli také prosazováni do vedení kolonie, a tak se rozdíl mezi Tutsii a Huty stále více prohluboval. Proto se zvyšoval odpor Hutuů proti německé a tutsijské nadvládě. V roce 1916 přebrala koloniální vedení nad Ruandou–Urundi Belgie. Stejně jako Němci, tak také Belgičané zvýhodňovali menšinové Tutsie. Hutuové nemohli vykonávat vysoké pozice ve státě a byli v podstatě belgickou vládou diskriminováni. Snaha Belgie odlišit tyto dvě skupiny od sebe byla naplněna, když každý občan dostal identifikační kartu, která udávala jeho tutsijskou či hutuskou příslušnost.

V roce 1948 po vzniku OSN zůstala Ruanda–Urundi pod správou Belgie, ovšem pod dohledem OSN. V 50. letech 20. století vznikly první politické strany ve Ruandě a Urundi. Strany vznikly na základě příslušnosti k jedné či druhé skupině obyvatel. Většina stran požadovala nezávislost a odchod Belgičanů z oblasti. Té se Rwandě i Burundi dostalo již v roce 1962, kdy skončil belgický mandát a Belgie prohlásila oba státy za nezávislé. V Burundi přetrval starý model státu, zůstalo monarchií a do čela se postavili opět Tutsiové. Rozdílná situace byla ve Rwandě, kde byla již v roce 1961 svržena monarchie a vyhlášena republika. Zdejší Tutsiové byli vytlačeni z vedení státu a jejich místo zaujali Hutuové.

Nezávislost a napětí mezi Hutuy a Tutsii

Od roku 1946 byla Rwanda poručenským územím OSN. Roku 1959 došlo ke vzniku první politické strany, Národního svazu Rwandy. Tato strana požadovala zrušení poručenského systému a zisk nezávislosti pro Rwandu. Ve stejném roce došlo ke vzniku dvou politických stran Hutů, které se snažily o zrušení feudálních výsad Tutsiů. Následně byla svržena Tutsijská monarchie a Tutsiové byli odstraňováni z politického života. Velká část z nich tak odcházela do sousedních zemí, především do Burundi. Roku 1960 získala Rwanda autonomii a volby vyhráli Hutuové. 28. ledna 1961 došlo k vyhlášení republiky. V roce 1961 se také konalo referendum o budoucím uspořádání země. Výsledkem byl poměr 4 : 1 obyvatel pro zrušení monarchie.

Rwanda se stala opravdu nezávislou 27. června 1962, kdy přestala být nadále poručenským územím OSN. Tutsiové, kteří utekli z Rwandy do Burundi, se chystali na budoucí vpád do Rwandy. Požadovali návrat bývalého režimu do Rwandy. K tomu opravdu došlo roku 1963, kdy Tutsiové do Rwandy provedli invazi. V důsledku tohoto útoku došlo k masivním represím, které byly zaměřeny proti zbývajícím Tutsiům ve Rwandě. Výsledkem bylo asi 12 000 zabitých Tutsiů a jejich útěk do okolních zemí jako jsou Uganda, Tanzanie, Demokratická republika Kongo (tehdy Zaire) a Burundi. Mezi roky 1959 a 1964 tak uprchlo ze Rwandy celkem asi 150 000 Tutsiů.

Roku 1973 došlo k vojenskému puči pod vedením generála Juvénala Habyarimany. Ten svrhl vládu strany Mouvement Démocratique Républicain a také dosavadního prezidenta Grégoirea Kayibandu. Moc nyní dostal Národní výbor za mír a národní jednotu. Juvénal Habyarimana se tak stal prezidentem a založil vlastní stranu. Dále dal vypracovat ústavu, podle níž se Rwanda stala republikou v čele s prezidentem. Roku 1991 se Rwanda stala pluralitním státem.

V roce 1990 vtrhla do Rwandy povstalecká armáda Tutsiů. Ta se dříve zformovala v Ugandě z Tutsiů, kteří kdysi do Ugandy z Rwandy uprchli (tzv. RPF – Rwandská vlastenecká fronta). Na severu země tak začala občanská válka. RPF dosáhla brzo významných úspěchů. Vládní jednotky na to reagovaly zabíjením Tutsiů. Nastalo příměří, ale už v lednu roku 1991 došlo k dalším bojům. Další příměří bylo podepsáno v dubnu roku 1993, kdy došlo k rozhovorům mezi rwandskou vládou a RPF a k rozdělení moci v zemi. Toto však nevyšlo a boje neskončily. Roku 1994 bylo sestřeleno letadlo, na jehož palubě se nacházeli prezidenti Rwandy a Burundi. Následovala obrovská vlna násilí.

Občanská válka a genocida

Vyvrcholením dlouhodobého zvyšování politického napětí byla občanská válka od roku 1990 a rwandská genocida roku 1994, jejímiž oběťmi byli Tutsiové a umírnění Hutuové. Nejprve došlo k násilnostem v hlavním městě Kigali, poté ve zbytku země. Zavražděno bylo asi 800 000 lidí, hovoří se o jedné z největších genocid 20. století. Situaci nezachránila ani OSN, musela být povolána vojska z Francie. 2,5 milionů Rwanďanů však v dobách války uprchlo před válkou do sousedních zemí, většina do Zairu. Krátce po rozpoutání se válka rozšířila i do okolních zemí, byl svržen zairský prezident, nepokoje vypukly i v Burundi. Zairské příhraničí bylo vyhlášeno Francií za bezpečnostní zónu. Ještě okolo roku 2000 byla situace velmi napjatá. Podle dokumentaristy Jorise Postemy mír ve Rwandě závisí na prezidentovi Paulu Kagameovi a obě skupiny se sebe vzájemně bojí.

Státní symboly

Vlajka

Podrobnější informace naleznete v článku Rwandská vlajka.

Rwandská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy o poměru šířek 2:1:1 v barvách jasně modrá, žlutá a zelená. V horním cípu je žluté slunce s 24 paprsky.

Znak

Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Rwandy.

Rwandský státní znak je státní pečeť, tvořená kruhovým, bílým polem, lemovaným tmavě zeleným lanem, dole s uzlem (ambulanční spojka). V bílém poli je v přirozených barvách domorodý koš s víkem s hnědým vzorem, dole podložený modrým ozubeným kolem. Z kola vyrůstají podél koše (opět v přirozených barvách) klas sorga a větévka kávovníku. Nad košem je zlaté slunce a nad ním je žlutá stuha (na koncích několikrát přeložená) s černým nápisem REPUBULIKA Y'U RWANDA (česky Republika Rwanda). Po stranách jsou zobrazeny (neobvykle ze strany) dva okrové, domorodé štíty. Pod uzlem je další žlutá stuha s národním mottem UBUMWE – UMURIMO – GUKUNDA IGIHUGU (česky Jednota, práce, vlastenectví).

Hymna

Podrobnější informace naleznete v článku Rwandská hymna.

Rwandská hymna je píseň Rwanda Nziza (česky Krásná Rwanda). Autorem písně je Jean-Bosco Hashakaimana, slova napsal Faustin Murigo.

Politika

Přehled nejvyšších představitelů státu

• 28. ledna 1961 – 26. listopadu 1961 – Dominique Mbonyumutwa – prezident; MDR-PARMEH
• 26. listopadu 1961 – 5. července 1973 – Grégoire Kayibanda – prezident; MDR-PARMEH
• 5. července 1973 – 1. srpna 1973 – Juvénal Habyarimana – předseda Výboru pro mír a národní jednotu; voj.
• 1. srpna 1973 – 6. dubna 1994 – Juvénal Habyarimana – prezident; voj., MRND, MRNDD
• 8. dubna 1994 – 18. července 1994 – Théodore Sindikubwabo – úřadující prezident; MRNDD
• 19. července 1994 – 23. března 2000 – Pasteur Bizimungu – prezident; FPR
• 24. března 2000 – 22. dubna 2000 – Paul Kagame – prozatímní prezident; FPR
• od 22. dubna 2000 – Paul Kagame – prezident; FPR

V roce 2024 Rwanda uzavřela dohodu s Velkou Británií, v rámci které se za finanční kompenzaci zavazuje přijímat z Velké Británie deportované imigranty.

Demografie

V zemi žijí dvě znesvářené etnické skupiny, Hutuové a Tutsiové. V současnosti, v rámci snahy o usmíření a zabránění dalším konfliktům, není povoleno rozlišovat obyvatele podle etnických skupin a platí pouze označení Rwanďané. V zemi jsou úředními jazyky rwandština, francouzština a angličtina. Některé menšiny mluví i svahilsky.

Náboženství

Podle statistiky z roku 2020 je náboženská příslušnost ve Rwandě následující: protestantské církve 57,7%, římští katolíci 38,2%, muslimové (převážně sunnitští) 2,1%, další náboženství (tradiční africká náboženství, svědkové Jehovovi…) 1 %, bez vyznání nebo nezjištěno 1 %. Někteří křesťané (napříč denominacemi) vyznávají zároveň některé z lokálních tradičních náboženství (vícečetná náboženská identita), případně synkretismus křesťanství a tradičního náboženství. Rozšířen je kult předků, náboženské fenomény jako Nkisi Nkondi a rozličná tradiční bantuská náboženství, jejichž společným jmenovatelem je víra v nejvyššího Boha, který se ve Rwandě nazývá Imana.

Ekonomika

Vinou občanské války se téměř celá ekonomika zhroutila. Země musí dovážet ohromné množství potravin a veškeré zboží. Vyváží se káva a čaj.

V současnosti^[kdy?] ve Rwandě probíhá státní program označovaný jako „Vize 2020“, v rámci něhož se z převážně zahraniční rozvojové pomoci investují značné částky do vzdělání obyvatelstva. V zemi se budují telekomunikační centra, vybavená počítači, skenery a další kancelářskou elektronikou, a též připojením k internetu. V těchto centrech probíhají školení místních obyvatel, především žen. Ti se zde učí kromě práce s počítači také základům podnikání. Žáci se již v základních školách setkávají se speciálními levnými počítači, pomocí nichž probíhá výuka a na počítačích vypracovávají i domácí úkoly. Podle plánu vlády by již v roce 2012 měly mít své počítače všechny děti ve věku od devíti do dvanácti let.

Další rozvoj vzdělání a ekonomiky zatím brzdí nedostatek elektřiny a špatné propojení internetu na světovou síť. V roce 2011 by ale měla být spuštěna komerční těžba metanu v jezeře Kivu, jenž se bude spotřebovávat v nové elektrárně, která by měla mít větší výkon než všechny dosavadní rwandské zdroje dohromady. Z Keni do Rwandy již směřuje optický kabel s rychlým internetem.

Města

• Kigali (hlavní)
• Biumba
• Remera
• Kibungu
• Rwamagana
• Kayonza
• Nyakayaga
• Gabiro
• Nyakatale
• Gisenye
• Butaré
• Kibingo

Odkazy

Související články

• Burundi
• Ruanda–Urundi
• Rwandská genocida
• Občanská válka ve Rwandě
• Kolonialismus
• Hutuové
• Tutsiové
• Historie konfliktu Hutuů a Tutsiů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rwanda na Wikimedia Commons
• Galerie Rwanda na Wikimedia Commons
• Průvodce Rwanda ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Rwanda ve Wikislovníku
• Kategorie Rwanda ve Wikizprávách
• Rwanda - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-20. (anglicky) 
• Rwanda (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Rwanda Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20. (anglicky) 
• Bureau of African Affairs. Background Note: Rwanda [online]. U.S. Department of State, 2011-04-12 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Rwanda [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Nairobi. Souhrnná teritoriální informace: Rwanda [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-20 [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. 
• CLAY, Daniel; LEMARCHAND, René. Rwanda [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Autoritní data	NKC: ge130700 BIBSYS: 90857972 BNE: XX452324 BNF: cb119482632 (data) GND: 4076910-0 HDS: 003461 ISNI: 0000 0004 0458 1850 LCCN: n81025976 MBAREA: 5921efcf-344c-3e55-829d-34fca714fcde NARA: 10044269 NDL: 00569817 NLA: 35469802 NLI: 987007552775605171 SUDOC: 027982610 UKPARL: OOHdO1dP VcBA: 497/33502 VIAF: 80148995963559751782 WorldCat Entities: E39PBJdgVmVrPYvMBJRRWKFYfq

Portály: Geografie