Prezidentské volby v Rusku 2018

Průzkumy veřejného mínění pro ruské prezidentské volby 2018

Výsledky voleb

Ruské prezidentské volby se uskutečnily v neděli dne 18. března 2018. Dosavadní prezident Vladimir Putin obhájil svůj mandát se 76,66 % hlasů (účast 67,47 %), ve funkci prezidenta je s přestávkou (2008–2012) již po čtvrté volební období. O další budoucí kandidatuře údajně již neuvažoval. O dva roky později podepsal ústavní zákon, který mu umožňuje kandidovat na další dvě volební období.

Volby provázely kontroverze a podvody, počínaje nepřipuštěním opozičního kandidáta Alexeje Navalného a konče nucením voličů k účasti a falšováním výsledků. Předsedkyní ruské Centrální volební komise byla od roku 2016 jmenovaná někdejší ochránkyně lidských práv a kdysi známá kritička Kremlu Ella Pamfilovová. Ta uvedla, že v pěti okrscích mělo docházet k případům podezřelého vhazování lístků do uren, ve všech těchto okrscích bylo hlasování anulováno. Takovýchto narušení ovšem bylo nahlášeno mnohonásobně více. Podle předsedkyně bylo v porovnání s rokem 2012 o polovinu tolik oznámených porušení, ale žádné nebylo tak vážné, aby to jakkoli ovlivnilo hlasování.

OBSE ve zprávě ze své pozorovatelské mise uvedla, že v těchto volbách nebylo konkurentní prostředí, provázelo je porušování základních lidských práv, Vladimir Putin byl nepřiměřeně protežován médii a voliči byli nuceni k účasti. Hlavní pozorovatel Šanghajské organizace pro spolupráci označil volby za „transparentní, věrohodné a demokratické“. Zástupce vedoucího monitorovací skupiny Občanské komory Ruské federace je nazval „bezprecedentně čistými“. Druhý nejúspěšnější kandidát Pavel Grudinin označil ruské volby za „nejšpinavější v postsovětském prostoru“.

Kandidáti

V první polovině prosince roku 2017 bylo oznámeno, že se bude o prezidentský úřad ucházet i počtvrté Vladimir Putin, dosavadní prezident. Dále kandiduje Pavel Grudinin, ředitel Leninova sovchozu, kandidující za komunistickou stranu, Vladimir Žirinovskij – ruský nacionalista, předseda Liberálně-demokratické strany Ruska, Xenija Sobčaková – novinářka a televizní moderátorka, Grigorij Javlinskij – ruský liberální ekonom, bývalý předseda liberálního opozičního politického hnutí Jabloko, Boris Titov – politik, podnikatel a předseda Strany růstu, Maxim Surajkin – předseda strany Komunisté Ruska a Sergej Baburin – dřívější poslanec Státní dumy a lídr strany Ruský všenárodní svaz. Hlavní kandidát opozice Alexej Navalnyj nebyl k volbám připuštěn kvůli jeho dřívějšímu odsouzení z údajného korupčního jednání.

Výsledky

Hlasování v ruských prezidentských volbách 2018

První kolo 18. března 2018, volební účast: 67,53%
Místo	Kandidát	Obrázek	Strana	Hlasů	Procent
1.	Vladimir Putin		nezávislý	56 433 927	76,69 %
2.	Pavel Grudinin		nestraník, navržený Komunistickou stranou Ruské federace	8 659 666	11,77 %
3.	Vladimir Žirinovskij		Liberálně-demokratická strana Ruska	4 155 168	5,65 %
4.	Xenija Sobčaková		Občanská iniciativa	1 238 180	1,68 %
5.	Grigorij Javlinskij		Jabloko	769 751	1,05 %
6.	Boris Titov		Strana růstu	556 880	0,76 %
7.	Maxim Surajkin		Komunisté Ruska	499 369	0,68 %
8.	Sergej Baburin		Ruský všenárodní svaz	479 037	0,65 %

Kontroverze

Kontroverze kolem kandidatury A. Navalného

Alexej Navalnyj je opoziční politik, předseda Strany pokroku a zakladatel Fondu boje s korupcí. Více než rok před volbami vedl velmi intenzivní předvolební kampaň, v níž dokázal aktivizovat stovky tisíc lidí napříč celým Ruskem i přes informační blokádu v celostátních médiích. Na desítky setkání s Navalným po celé zemi přicházely tisíce zejména mladých lidí. Kampaň provázel velký tlak ze strany úřadů, jeho stoupencům nebylo povolováno organizovat mítinky a demonstrace a poté docházelo k věznění organizátorů mítinků, jeho příznivci a členové jejich rodin byli zatýkáni, zastrašováni, došlo i k výpovědím ze zaměstnání či vyloučení ze studia. Sám Navalnyj byl v průběhu kampaně odsouzen dvakrát, jednou na 15, podruhé na 20 dní vězení. Centrální volební komise jej nakonec 25. prosince odmítla registrovat, neboť Navalnyj byl pravomocně odsouzen v kauze zpronevěry v podniku Kirovles. Rozsudek v této kauze však byl již dříve zpochybněn Evropským soudem pro lidská práva. Za politicky motivovaný proces označil tuto kauzu např. tehdejší velvyslanec USA v Rusku, Evropská unie a řada vysokých představitelů evropských zemí. Navalnyj v reakci na znemožnění kandidovat vyhlásil stávku voličů.

V souvislosti se zamítnutím kandidatury Alexeje Navalného ze strany ruské Centrální volební komise na základě jeho údajné zpronevěry v kauze Kirovles vydala Evropská služba pro vnější činnost tiskové prohlášení. V něm vyjádřila vážnou pochybnost nad politickým pluralismem v Rusku a nad uskutečněním demokratických voleb v příštím roce. Prohlášení také připomíná, že v kauza, která znemožnila Navalného kandidaturu, byla již jednou Evropským soudem pro lidská práva zpochybněna. Vyzývá také, aby politicky motivované rozsudky nebyly používány k omezení politické soutěže.

Mluvčí ministerstva zahraničí USA Noel Clay vyjádřil znepokojení nad rozhodnutím Centrální volební komise nepřipustit Navalného k prezidentským volbám. Zároveň sdělil, že USA vyzývají ruskou vládu k provedení čestných voleb, které budou transparentní, spravedlivé a svobodné a budou garantovat svobodné vyjádření vůle lidu.

28. ledna 2018 proběhly ve více než 100 ruských městech od Vladivostoku po Kaliningrad protesty proti nepřipuštění Alexeje Navalného k volbám a za jejich bojkot. Podle Navalného byli k volbám připuštěni pouze ti kandidáti, které Putin osobně vybral a kteří jej ani v nejmenším neohrožují. V sibiřském Jakutsku lidé vyšli nehledě na teplotu −45 °C. V Jakutsku, Jekatěrinburgu a Petrohradě se sešlo okolo 1 000 lidí, v Moskvě asi 3 000 - 4 000 lidí. V asi 20 % měst demonstrace nebyly povoleny. Zadrženo bylo po celé zemi 371 lidí, v souvislosti s protesty 120 osob dostalo pokuty v rozmezí 500 až 150 000 rublů nebo zatčeno v rozsahu 1 až 30 dní (k 31. lednu 2018).

Nátlak na nezávislé pozorovatele

Již před volbami byl vyvíjen nátlak na nezávislou pozorovatelskou organizaci Golos a na organizaci Alexeje Navalného, která k volbám vyslala přes 30 tisíc pozorovatelů. Nejdříve bylo oběma organizacím znemožněno vyslat pozorovatele přes jejich oficiálně zaregistrovaná média, takže museli požádat o pověření od kandidátů. Těsně před volbami proběhla po celém Rusku vlna domovních prohlídek a zatýkání. Na dobu voleb byli uvězněni někteří koordinátoři a lektoři pozorovatelů, zároveň se policie v některých regionech snažila zabavit aktivistům pověření pro pozorovatele. Jenom v Kemerovské oblasti takto policie zabavila přes 1600 pověření.

Během voleb

Opoziční pozorovatelé a novináři v průběhu voleb zdokumentovali množství kontroverzí a podvodů. Například v některých urnách již v momentě otevření volebních místností ležely hlasovací lístky. Centrální volební komise a zejména nezávislí pozorovatelé zveřejnili řadu videí, ve kterých členové volebních komisí vhazovali do uren svazky hlasovacích lístků. Šéf volební místnosti nedaleko Moskvy byl suspendován a druhý muž obviněný z toho, že hodil do urny vícero hlasů na dalekém východně byl zatčen.

Některým voličům bylo umožněno hlasovat více než jednou, což potvrdil i kandidát za komunistickou stranu Pavel Grudinin. Některé takové případy byly dokonce zachyceny kamerami.

Docházelo také k zatýkání a napadání pozorovatelů přímo ve volebních místnostech. Ve městě Dolgoprudnyj dva opilí lidé vyhnali z volební místnosti pozorovatele kandidáta Borise Titova, ten se do místnosti poté vrátil. V Machačkale byli údajně napadeni volební pozorovatelé. Předsedkyně Pamfilovová však jakékoliv vykázáni, či dokonce napadení pozorovatelů popřela a označila je za zvěsti, ačkoliv řada incidentů byla zachycena kamerami.

Několik stovek lidí si oficiálně stěžovalo, že byli nuceni k účasti ve volbách pod různými pohrůžkami, například nižším platem, nebo ztížením zkoušek na škole. Účast ve volbách museli dokazovat například fotografií z volební místnosti.Jednalo se nejenom o státní zaměstnance, ale i o studenty a zaměstnance soukromých podniků.

Záběry zveřejněné Golosem ukazují kamery ve volebních místnostech, které byly záměrně zakrývány, aby znemožnily pozorovat dění, například balónky.

Nesrovnalosti ve výsledcích

Podle zpráv nezávislých pozorovatelských organizací byla ve volebních místnostech, kde byl přítomen nezávislý pozorovatel, volební účast nápadně nižší než v ostatních. V Penzenské oblasti například pozorovatelé od Alexeje Navalného napočítali účast asi 50 %, oficiální volební účast v regionu ovšem činila 70 %. Zároveň bylo ve volebních místnostech Penzenské oblasti bez nezávislých pozorovatelů napočítáno o 15-20 % hlasů za Vladimira Putina více než na těch bez pozorovatelů. V Čečensku, kde k volbám přišlo oficiálně téměř 90 % voličů, odvolilo v místnostech pokrytých pozorovateli více než dvakrát méně lidí. Celkově Navalnyj uvádí, že oficiální údaje byly navýšeny asi o 10 %. Pozorovatelé agentury Reuters počítali u 12 volebních místností, kolik do nich za celý den přijde voličů. Oficiální výsledky v 9 z nich byly o 10 i více procent vyšší než údaje pozorovatelů.

Fyzik a matematik Sergej Špilkin, který se dlouhodobě zabývá podáváním matematických důkazů falzifikace ruských voleb, odhaduje, že v těchto prezidentských volbách bylo Putinovi přičteno okolo 10 milionů falešných hlasů. Vychází přitom z analýzy statistických anomálií, kdy Putin ve volebních místnostech s nižší účastí získal výrazně menší počet hlasů než ve volebních místnostech s vysokou účastí. Podle Špilkina se tak ale paradoxně jedná o nejčestnější volby v Rusku za posledních 15 let.

Zajímavosti

Na ruské ambasádě v Paříži hlasoval také francouzský herec Gérard Depardieu, který v roce 2013 obdržel od prezidenta Putina ruské občanství.

Poprvé se přímo pod ruskou vládou hlasovalo na Krymu. Voliči tam dostávali odznak s nápisem „S Ruskem na věčné časy“.

Ukrajina se rozhodla, že hlasování ruským občanům na svém území nedovolí – například ambasáda v Kyjevě byla blokována policejními jednotkami. Ukrajinská vláda tímto opatřením zareagovala na ruskou výzvu, aby zajistila bezpečnost zastupitelských úřadů v den voleb. Rusko postup Ukrajiny označilo za porušení mezinárodního práva.

Reakce

Čína byla první světovou velmocí, která reagovala na výsledky voleb, se slibem, že s Ruskem vytáhne vztahy na „vyšší stupeň“. Další země, které následovaly byly: Ázerbájdžán, Arménie, Bělorusko, Bulharsko, Chorvatsko, Kuba, Česká republika, Egypt, Německo, Guatemala, Maďarsko, Indie, Írán, Izrael, Japonsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Malajsie, Moldavsko, Saúdská Arábie, Sýrie, Tádžikistán, Uzbekistán a Venezuela. 20. března, tedy ještě před sečtením 100 % hlasů, Putinovi gratuloval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a telefonicky také americký prezident Donald Trump.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prezidentské volby v Rusku 2018 na Wikimedia Commons
• https://www.youtube.com/watch?v=tvgi9F-vIz4 - výběr některých volebních podvodů, zachycených kamerami

Portály: Politika | Rusko