Parlamentní volby v Rusku 2011
Ruské parlamentní volby v roce 2011 se konaly 4. prosince 2011. Volilo se v nich do 450 křesel Státní dumy, dolní komory Federálního shromáždění Ruské federace, do které se naposledy volilo v roce 2007. Parlamentní volby se konaly krátce před prezidentskými volbami v březnu 2012.
Volby skončily vítězstvím dosavadní vládní strany Jednotné Rusko, která získala s 49,29 % nadpoloviční většinu (238 z 450) křesel. Oproti výsledku předchozích voleb si ovšem pohoršila a přišla o ústavní většinu. Nejvíce posílili komunisté, kteří si s 19,20 % hlasů polepšili o 35 křesel na dohromady 92 křesel. Třetí skončila strana Spravedlivé Rusko, která získala s 13,25 % dohromady 64 křesel, o 26 více než v předchozích volbách. Poslední, kdo se dostal do parlamentu, byla Liberálně-demokratická strana Ruska, která získala 11,68 % hlasů a tak 56 křesel, o 16 více, než minule. Zbylé strany se do parlamentu nedostaly, navíc pouze Jabloko s 3,43 % hlasů získalo nárok na státní příspěvek. Účast voličů byla 60,2 %.[1][2]
Politické strany
[editovat | editovat zdroj]Před volbami měly v Dumě své zástupce čtyři strany, které tím automaticky získaly právo se voleb účastnit: Jednotné Rusko vedené Vladimirem Putinem, Komunistická strana Ruské federace vedená Gennadijem Zjuganovem, Liberální demokratická strana Ruska vedená Vladimirem Žirinovským a Spravedlivé Rusko vedené Nikolajem Levičevem.
Další tři strany doložily dostatek podpory sebráním 150 000 podpisů do 19. října: Jabloko vedené Grigorijem Javlinským, Ruští patrioti vedení Gennadijem Semiginem a Správná věc vedená Andrejem Dunajevem.
Mezi strany, kterým se nepodařilo splnit pravidla pro registraci, patřily například Jiné Rusko nebo Nacionálně bolševická strana Ruska.
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]
Již před volbami se objevily spory ohledně jejich příprav. Nestátní nezisková organizace GOLOS připravila na webu interaktivní mapu Ruské federace s vyznačenými nahlášenými prohřešky proti férovosti voleb, přičemž další je tam zároveň možná nahlásit.[3] O podvodech včetně vycpávání uren dodatečnými hlasy mluví opozice i ruští a evropští pozorovatelé. Blogeři poukazují na živé televizní přenosy průběžných výsledků: v Rostovské, Voroněžské a Sverdlovské oblasti krátce ukázaly voličskou účast 140, 130 a 115 procent.
Naopak úřady a některá média začala různě GOLOS obviňovat z provádění propagandy za cizozemské peníze atp.[3]
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]| Strana | Hlasy | % | +/− | Křesla | +/− | % | |
| Jednotné Rusko (Единая Россия) | 32 379 135 | 49,32 | −14,98 ▼ | 238 | −77 ▼ | 52,88 | |
| Komunistická strana Ruské federace (Коммунистическая партия Российской Федерации) | 12 599 507 | 19,19 | +7,62 ▲ | 92 | +35 ▲ | 20,46 | |
| Spravedlivé Rusko (Справедливая Россия) | 8 695 522 | 13,24 | +5,50 ▲ | 64 | +26 ▲ | 14,21 | |
| Liberálně-demokratická strana Ruska (Либерально-Демократическая Партия России) | 7 664 570 | 11,67 | +3,43 ▲ | 56 | +16 ▲ | 12,45 | |
| Jabloko (Яблоко) | 2 252 403 | 3,43 | +1,84 ▲ | 0 | ±0 ▬ | 0,00 | |
| Ruští patrioti (Патриоты России) | 639 119 | 0,97 | +0,08 ▲ | 0 | ±0 ▬ | 0,00 | |
| Správná věc (Правое дело) | 392 806 | 0,60 | — | 0 | — | 0,00 | |
| Celkem (účast 60,20%) | 64 623 062 | 100,00 | ±0,00 ▬ | 450 | ±0 ▬ | 100,00 | |
| Zdroj: Ústřední volební komise | |||||||
Povolební protesty
[editovat | editovat zdroj]V důsledku podezření, že volby byly na více místech zmanipulované a doprovázené volebními podvody, došlo ještě večer 4. prosince ve velkých městech po celém Rusku k protestům, které se po týdnu malých demonstrací rozrostly na největší protesty od pádu Sovětského svazu. Celkově protesty proběhly v 99 městech po celé zemi a v 42 městech v zahraničí. Symbolem protestů se stala bílá stužka.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russische Parlamentswahlen 2011 na německé Wikipedii.
- ↑ Putinova strana udržela těsnou většinu. lidovky.cz [online]. 2011-12-6 [cit. 2011-12-6]. Dostupné online.
- ↑ Данные о предварительных итогах голосования [online]. 2011-12-4, rev. 2011-12-6 [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b HÁJEK, Adam. Kreml dráždí mapa jeho hříchů, před volbami si došlápl na pozorovatele. idnes.cz [online]. 2011-12-3 [cit. 2011-12-3]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Parlamentní volby v Rusku 2011 na Wikimedia Commons
