Piknik u cesty
Piknik u cesty | |
---|---|
Autor | Arkadij a Boris Strugačtí |
Původní název | Пикник на обочине |
Překladatel | Marie Uhlířová |
Obálku navrhl | Miloslav Fulín |
Země | Sovětský svaz |
Jazyk | Ruština |
Žánr | Sci-fi |
Vydavatel | Mladá fronta |
Datum vydání | 1972 |
Česky vydáno | 1974 |
Typ média | Brožovaná |
Počet stran | 155 |
Náklad | 20 000 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Piknik u cesty (1972, Пикник на обочине) je vědeckofantastický román ruských sovětských spisovatelů bratrů Strugackých. Později byl román vydáván také pod jménem Stalker, pod tímto názvem vznikl i stejnojmenný film z roku 1979, který na motivy knihy natočil Andrej Tarkovskij.
Novelou Piknik u cesty byla také později inspirována série video her od studia GSC Game World, nazvaná S.T.A.L.K.E.R.
Obsah
[editovat | editovat zdroj]Příběh se točí okolo jednoho "Pásem", oblastí, které se vytvořily na Zemi po dopadu či přistání mimozemského tělesa. Není jasné, jestli se jednalo o dopad havarované kosmické lodi či o zvláštní meteorit, jedna z postav vyslovuje myšlenku, že jsou to zbytky mimozemské civilizace, která si uspořádala jakýsi piknik u cesty (odtud název knihy), a zanechala po svých radovánkách docela slušný nepořádek. Postava dál rozvíjí svou teorii, totiž že stejně jako lesní zvěř, která se po lidském pikniku podivuje věcem, které po sobě lidé zanechají – zapalovač, žvýkačka, olej z auta či alternátor, mají lidé v pásmu co do činění s jevy, které si dobře neumí vysvětlit: místa se zvýšenou gravitací, bouře rozžhaveného "peří", jakési "skořepiny", mezi nimiž se nachází super-statické pole, samy se množící věčné akumulátory a další libůstky. A stejně jako zvířata v lese jsou přítomností předmětů ohroženi na životě. O jevy a předměty v pásmu projevuje zájem kromě vědecké veřejnosti také skupina lidí, kteří nelegálně vnikají do pásma a vynášejí z něj věci na vlastní pěst - "stalkeři". Riskují život a vynášejí do světa předměty nedozírné ceny a nebezpečí současně.
Kniha vrcholí částí, v níž hlavní hrdina vyrazí do pásma ke kouli, která je podle legendy schopna splnit nejtajnější přání, ve filmu Andreje Tarkovského se předchozí kapitoly přeskakují a hrdina je na této cestě doprovázen profesorem a spisovatelem.
Konec knihy je otevřený, tajemná koule snad najde z hlubin duše znechucené hlavní postavy to nejlepší – přeje si zdánlivě fádní „štěstí pro všechny a nikdo ať neodejde s prázdnou“, na rozdíl od filmu, kde je hlavní postava pouhým průvodcem dvou expertů (vědecké elity národa), ze kterých ve finále strastiplné cesty nevypadne přání žádné (jeden se ji dokonce pokusí zničit).
Filmové adaptace
[editovat | editovat zdroj]- Návštěva z vesmíru 1977, Československý televizní film, režisér Otakar Kosek, natočený studiem v Ostravě. Odvysílán v televizi, ale později nenávratně zničen.[1]
- Stalker (1979, Сталкер), sovětsko-německý film, režie Andrej Tarkovskij.
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Piknik u cesty, Mladá fronta, Praha 1974, přeložila Marie Uhlířová, znovu 1985.
- Stalker, Laser a Triton, Plzeň a Praha 2002, přeložila Marie Uhlířová, znovu Triton, Praha 2010.
- Piknik u cesty, Triton 2021, přeložil Konstantin Šindelář
Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]- Stalker
- S.T.A.L.K.E.R., série akčních počítačových her silně inspirovaných tímto dílem
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (rusky) Пикник на обочине - ruský text románu
- (česky) Piknik u cesty na webu LEGIE