Lukánská republika, oficiálně Nejjasnější republika lukánská (italskySerenissima Repubblica Lucense nebo také Repubblica di Lucca, latinskyRespublica Lucensis) byl stát v Toskánsku ve střední Itálii, který zahrnoval město Lucca a jeho okolí. Lucca byla původně sídelním městem Markrabství toskánského, po smrti Matyldy Toskánské (1115) však město získalo faktickou samostatnost, která byla formálně potvrzena listinou markraběte Welfa VI. roku 1160. Roku 1288 se stát stal přímým lénem Svaté říše římské. V letech 1342–1368 byla Lucca okupována Pisou. Během napoleonských válek byla dvakrát okupována Francouzi (1799 a 1800) a v mezidobí Rakušany. Republika zanikla zásahem Napoleona 23. června 1805 vyhlášením monarchie. Lucca se tak stala součástí Knížectví Lucca a Piombino, jež obdržela Napoleonova sestra Elisa Bonaparteová.