Přeskočit na obsah

Dálnice D10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z R10)
Dálnice D10
Mapa
Základní údaje
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic
ZačátekPraha
(50°7′ s. š., 14°34′34″ v. d.)
KonecOhrazenice
(50°35′47″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
Celková délka70,395 km
    v provozu:70,395 km
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Hlavní město Praha
  • Středočeský kraj
  • Liberecký kraj
    • Geodata (OSM)OSM, WMF
    Dálnice D10 u Březiny.
    Dálnice D10 u Březiny.
    Objekty na trase
         Začátek dálnice E55
         Začátek zpoplatněného úseku (platí pouze pro elektronické mýtné)
         (1) Dálniční křižovatka Satalice D0 E55 E65
         Odpočívka Horní Počernice
          Odpočívka Horní Počernice
         (3) Radonice
        == Hranice mezi Hlavním městem Prahou a Středočeským krajem
         Začátek zpoplatněného úseku (dálniční kupón, elektronické mýtné již platí)
         (10) Brandýs nad Labem II101
         Most přes Labe (350 m)
         (14) Stará Boleslav II610
         (17) Hlavenec
          Odpočívka U Čtyř kamenů
         (21) Tuřice
         Most přes Jizeru (450 m)
         (27) Benátky nad Jizerou
         (33) Brodce II275
          Odpočívka Brodce
         Konec zpoplatněného úseku (jen pro dálniční kupón, elektronické mýtné platí dál
         (39/40) Bezděčín I16 I38
         Most přes železnici Nymburk - Mladá Boleslav (12 m)
          Odpočívka Podchlumí
         Most přes Klenici (42 m)
         (44) Mladá Boleslav I16
         Most přes železnici Mladá Boleslav - Stará Paka (44 m)
         (46) Kosmonosy I38
         Začátek zpoplatněného úseku (dálniční kupón, elektronické mýtné již platí)
          Odpočívka Bakov nad Jizerou
         Most přes železnici Bakov nad Jizerou - Kopidlno (60 m)
         (53) Bakov nad Jizerou II276
         (57) Mnichovo Hradiště II268
         (63) Březina II610
         Most přes Žehrovku a železnici Praha - Turnov (290 m)
         Most přes Jizeru (343 m)
        == Hranice mezi Středočeským krajem a Libereckým krajem
         (67) Svijany II279
          Odpočívka Příšovice
         (71) Dálniční křižovatka Ohrazenice I35 E442
         Konec zpoplatněného úseku
         Konec dálnice I10 I35 E65 E442
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Dálnice D10 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R10[1][2]) je dálnice, která vede z Prahy přes Mladou Boleslav do Turnova, kde končí a napojuje se do silniční sítě.

    Popis trasy dálnice

    [editovat | editovat zdroj]

    Dálnice D10 je zcela dokončená dálnice vedoucí z Prahy přes Mladou Boleslav do Turnova. Je dlouhá 70,395 km[3] a je v celé své délce čtyřpruhová.

    Po dálnici je v úseku od Prahy po Turnov, přesněji od mimoúrovňové křižovatky Satalice po konec dálnice u Turnova, vedena evropská silnice E65. V koncovém úseku dálnice, od mimoúrovňové křižovatky Ohrazenice po konec dálnice u Turnova, je po dálnici vedena ještě evropská silnice E442.

    Úsek od Prahy po Mladou Boleslav

    [editovat | editovat zdroj]

    Dálnice D10 začíná volným navázáním na Vysočanskou radiálu v Praze mezi Satalicemi a Kyjemi před mostem přes železniční trať Praha–Turnov. Po asi 0,5 km se nachází mimoúrovňová křižovatka Satalice, kde se s dálnicí D10 kříží dálnice D0. Od této křižovatky dále je po dálnici současně vedena i evropská silnice E65. Dálnice pokračuje kolem Horních Počernic, kterým vytváří severní dálniční obchvat. Za hranicemi Prahy se potom stáčí na severovýchod k Brandýsu nad Labem. Souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav dálnice obchází z jihovýchodu a východu, přičemž současně přechází po mostu dlouhém 350 m přes Labe. Severovýchodně od Staré Boleslavi protíná rozsáhlý lesní komplex a po mostě dlouhém 450 m přechází přes řeku Jizeru, přičemž dále vede až po Bezděčín v údolí řeky Jizery. Přitom prochází jihovýchodně kolem Benátek nad Jizerou za nimiž se stáčí na sever. U Bezděčína se dálnice odklání od toku řeky Jizery a stáčí se na severovýchod, aby vytvořila východní obchvat Mladé Boleslavi a Kosmonos. V úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Mladá Boleslav a mimoúrovňovou křižovatkou Kosmonosy vede dálnice v těsné blízkosti továrního areálu společnosti Škoda Auto.

    V úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Bezděčín a mimoúrovňovou křižovatkou Komonosy jsou po dálnici vedeny v peáži dvě silnice I. třídy, a to silnice I/16 v úseku od mimoúrovňové křižovatky Bezděčín (exit 39/40) po mimoúrovňovou křižovatku Mladá Boleslav (exit 44) a silnice I/38 v úseku od mimoúrovňové křižovatky Bezděčín (exit 39/40) po mimoúrovňovou křižovatku Kosmonosy (exit 46).

    Tato část dálnice je postavena ve třech různých kategoriích, a to v kategorii R 24,5/100 v úseku od začátku dálnice po mimoúrovňovou křižovatku Satalice, v kategorii R 26,5/100 od mimoúrovňové křižovatky Satalice po mimoúrovňovou křižovatku Brandýs nad Labem a v kategorii S 24,5/100 od mimoúrovňové křižovatky Brandýs nad Labem po mimoúrovňovou křižovatku Kosmonosy.[4][5]

    Úsek od Mladé Boleslavi po Turnov

    [editovat | editovat zdroj]

    Za Mladou Boleslaví a Kosmonosy dálnice ze západu obchází přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos a vrací se do údolí Jizery. Podél řeky Jizery již dálnice povede až do Turnova. Prochází jihovýchodně kolem Bakova nad Jizerou a následně jihovýchodně kolem Mnichova Hradiště. Následně u Březiny překonává po mostě dlouhém 290 m potok Žehrovku a železniční trať Praha–Turnov a u Svijan po mostě dlouhém 343 m řeku Jizeru. Před Turnovem se nachází mimoúrovňová křižovatka Ohrazenice, kde do dálnice zaúsťuje silnice I/35 vedená jako silnice pro motorová vozidla od Liberce. Současně je od této křižovatky po dálnici vedena i evropská silnice E442. Za mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice dálnice D10 končí volným přechodem na silnici I/10 a silnici I/35 vedené v peáži.

    V krátkém koncovém úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice a koncem dálnice je po dálnici vedena v peáži silnice I/35.

    Tato část dálnice je postavena ve dvou různých kategoriích, a to v kategorii S 24,5/100 v úseku od mimoúrovňové křižovatky Kosmonosy po mimoúrovňovou křižovatku Březina a v úseku od mimoúrovňové křižovatky Svijany po mimoúrovňovou křižovatku Ohrazenice a v kategorii R 24,5/100 od mimoúrovňové křižovatky Březina po mimoúrovňovou křižovatku Svijany.[4]

    Historie výstavby

    [editovat | editovat zdroj]

    První úvahy o dálnici D10 se objevují na začátku 60. let 20. století, tehdy však ještě jako o rychlostní silnici R10[1][2]. Součástí sítě dálnic a rychlostních silnic se stala v roce 1963 přijetím koncepce dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací.[4][6] Původně byla plánována jako čtyřpruhová rychlostní silnice v úseku Praha – Mladá Boleslav – Turnov a jako dvoupruhová rychlostní silnice v úseku Turnov – Harrachov – Polsko.

    Výstavba dnešní dálnice D10 byla zahájena v roce 1967[7] stavbou 8 km dlouhého úseku mezi Bezděčínem a Chudoplesy. V průběhu 70. let 20. století byly postupně zahájeny stavby všech úseků mezi Prahou a Mladou Boleslaví a úseku mezi Chudoplesy a Březinou.[4][8]

    Prvním úsekem otevřeným pro veřejnost byl 6 km dlouhý úsek mezi Starou Boleslaví a Tuřicemi zprovozněný v roce 1972. V roce 1975 následovalo zprovoznění obchvatu Mladé Boleslavi, tj. úseku mezi Bezděčínem a Chudoplesy. V letech 1977 až 1980 byly postupně zprovozněny úseky mezi Tuřicemi a Bezděčínem, čímž byl zprovozněn souvislý tah mezi Starou Boleslaví a Mladou Boleslaví. Poslední úsek mezi Prahou a Mladou Boleslaví, tedy úsek mezi Prahou a Starou Boleslaví, byl zprovozněn v roce 1981.[4][8]

    Stavba zbývající části dálnice mezi Mladou Boleslaví a Turnovem byla po jednotlivých dílčích úsecích postupně zahájena v průběhu 80. let 20. století (s výjimkou úseku mezi Chudoplesy a Březinou, který byl zahájen již v roce 1978). Zprovoznění této části dálnice probíhalo rovněž postupně, a to vždy po na sebe navazujících úsecích jak od Mladé Boleslavi, tak i od Turnova. Jako první byla v roce 1981 zprovozněna část úseku mezi Chudoplesy a Březinou, a to od Chudoples po Bakov nad Jizerou. Zbývající část tohoto úseku byla postupně zprovozněna do roku 1985. Mezitím byla v roce 1982 zprovozněna mimoúrovňová křižovatka Ohrazenice, na který v roce 1985 navázal předchozí asi 1,5 km dlouhý úsek mezi Příšovicemi a Ohrazenicemi a v roce 1986 asi 2 km úsek mezi Svijany a Příšovicemi. Obě části dálnice byly propojeny v roce 1992 zprovozněním posledního úseku mezi Březinou a Svijany.[4][8]

    Jako poslední byla postavena mimoúrovňová křižovatka Satalice, která nahradila dosavadní provizorní napojení na dálnici D0. Stavba křižovatky byla zahájena spolu se stavbou první části Vysočanské radiály v roce 2005. Křižovatka byla zprovozněna v roce 2011.[4]

    V rámci přehodnocení koncepce výstavby dálnic a rychlostních silnic provedené v první polovině 90. let 20. století bylo pokračování od Turnova směrem na Harrachov a Polsko vyškrtnuto, čímž se dnešní dálnice D10 stala zcela dokončenou. Pokračování dálnice od mimoúrovňové křižovatky Ohrazenice k Dolánkům tak už nebylo realizováno. Místo toho byl v letech 1998 až 2000 na konec dálnice navázán čtyřpruhový úsek silnic I/10 a I/35 (vedeny v peáži), který zaústil do již dříve zprovozněného průtahu městem Turnov.[8]

    Na přelomu 90. let 20. století a začátku 21. století proběhla takřka v celé délce dálnice rekonstrukce povrchu a oprava mostů. V letech 1999 až 2000 byl rekonstruován úsek dálnice mezi Starou Boleslaví a Svijany, v letech 2002 a 2003 úsek mezi Svijany a Turnovem a v letech 2006 až 2007 pak proběhla rekonstrukce zbývající části mezi Prahou a Starou Boleslaví.[4][8]

    Úsek Staničení (km) Délka Kategorie Zahájení stavby Uvedení do provozu Křižovatky
    Praha-Satalice – hranice města 0,000 – 3,721 3,721 km R26,5/100 1978 1981 a 2011 Satalice
    Radonice
    Praha – Brandýs nad Labem 3,721 – 9,778 6,057 km R26,5/100 1976 1981 Brandýs nad Labem
    Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 9,778 – 14,634 4,856 km S24,5/100 1975 1981 Stará Boleslav
    Stará Boleslav – Tuřice 14,634 – 20,654 6,020 km S24,5/100 1970 1972 Hlavenec
    Tuřice – Předměřice nad Jizerou 20,654 – 24,073 3,419 km S24,5/100 1974 1977 Tuřice
    Předměřice nad Jizerou – Benátky nad Jizerou 24,073 – 27,173 3,100 km S24,5/100 1975 1977 Benátky nad Jizerou
    Benátky nad Jizerou – Kbel 27,173 – 29,218 2,045 km S24,5/100 1976 1979 —
    Kbel – Brodce 29,218 – 32,518 3,300 km S24,5/100 1977 1979 —
    Brodce – Písková Lhota 32,518 – 35,618 3,100 km S24,5/100 1978 1980 Brodce
    Písková Lhota – Bezděčín 35,618 – 40,123 4,505 km S24,5/100 1978 1980 Bezděčín
    Bezděčín – Chudoplesy 40,123 – 48,749 8,626 km S24,5/100 1967 1975 Mladá Boleslav-jih
    Mladá Boleslav-centrum
    Mladá Boleslav-sever
    Chudoplesy – Březina 48,749 – 62,748 13,999 km S24,5/100 1978 1985 Bakov nad Jizerou
    Mnichovo Hradiště
    Březina
    Březina – Svijany 62,748 – 66,596 3,848 km R24,5/100 1985 1992 Svijany
    Svijany – Příšovice 66,596 – 68,696 2,100 km S24,5/100 1983 1986 —
    Příšovice – Ohrazenice 68,696 – 70,372 1,676 km S24,5/100 1980 1985 —
    MÚK Ohrazenice 70,372 – 71,565 1,193 km S24,5/100 1980 1982 Ohrazenice

    Připravované projekty

    [editovat | editovat zdroj]

    Dálnice D10 je podle současné koncepce dálniční sítě dokončena v celé své délce. Všechny připravované projekty se tudíž týkají pouze stavebních úprav již hotových úseků.

    Dálnice D10 je, coby převedená rychlostní silnice R10, dálnicí II. třídy,[9] a splňuje tudíž pouze mírnější normy a požadavky. Ředitelství silnic a dálnic však plánuje postupnou úpravu dálnic II. třídy tak, aby se jejich úroveň sjednotila s úrovní dálnic I. třídy.[2] Při jednotlivých větších rekonstrukcích tak bude dálnice současně upravována podle norem a požadavků pro dálnice I. třídy.

    V současnosti jsou připravovány tři projekty úpravy stávající dálnice D10. První se týká úseku u Prahy, konkrétně mimoúrovňové křižovatky Radonice (exit 3). Připravuje se její celková úprava, neboť v současnosti je křižovatka přetížena, kvůli čemuž se na dálnici tvoří kolony odbočujících vozidel. Druhým projektem je celkové rozšíření na šestipruh v každém směru od MÚK Satalice až po MÚK Kosmonosy. Jako první se bude rozšiřovat úsek mezi MÚK Satalice do Svémyslic. Součástí bude i výstavba SSÚD Brodce. Třetím projektem je přestavba MÚK Kosmonosy z trubkovité křižovatky na prstencovou nad dálnicí.

    Modernizace silnice

    [editovat | editovat zdroj]
    ikona
    Tento článek pojednává o navržené či plánované budoucí stavbě.
    Měl by obsahovat pouze ověřitelná fakta o publikovaných záměrech, plánech nebo přípravě, případně o vývoji, proměně, projednávání nebo kritice takových záměrů a plánů.
    Při úpravách článku, prosíme, dbejte pečlivě na omezení vlastního výzkumu.
    Číslo Název Délka Kategorie Zahájení
    výstavby     		Uvedení
    do provozu     		Křižovatky
    S17 MÚK Kosmonosy 1,67 km D24,5/120 09/2023 plánováno 2025[10] Kosmonosy
    S32 MÚK Bezděčín – přímá větev — — 07/2023 10/2023[11] Bezděčín
    A17 MÚK Satalice – MÚK Radonice, zkapacitnění 3,01 km D34/100 plánováno 2029 plánováno 2030[12] Radonice
    S25 Exit 3 – Exit 46, zkapacitnění 43,00 km — plánováno 2028 plánováno 2030[13] —

    Zpoplatnění

    [editovat | editovat zdroj]
    Dálnice D10 poblíž Mnichova Hradiště.
    Dálnice D10 před mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice.

    Použití dálnice je zpoplatněno, a to jak v systému časového zpoplatnění[14] tak i v systému elektronického mýtného[15]

    Současnost

    [editovat | editovat zdroj]

    V systému časového zpoplatnění je dálnice D10 zpoplatněna pouze v úseku od mimoúrovňové křižovatky Stará Boleslav (exit 14) po mimoúrovňovou křižovatku Bezděčín (exit 39/40) a úseku od mimoúrovňové křižovatky Kosmonosy (exit 46) po konec dálnice u Turnova za mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice (exit 71). Zbývající úseky u Prahy a u Mladé Boleslavi zpoplatněny nejsou.[16][17] V systému elektronického mýtného je dálnice D10 zpoplatněna v celé své délce, tedy od začátku dálnice v Praze před mimoúrovňovou křižovatkou Satalice (exit 1) po konec dálnice u Turnova za mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice (exit 71).[18]

    Historie

    [editovat | editovat zdroj]

    Použití dálnice D10 je zpoplatněno od 1. ledna 1995, tedy od zavedení poplatků za užívání dálnic a silnic dálničního typu.[19] V době zavedení zpoplatnění byla dálnice D10 zpoplatněna pouze v úseku od mimoúrovňové křižovatky Radonice (exit 3) po konec dálnice u Turnova za mimoúrovňovou křižovatkou Ohrazenice. Počáteční úsek v Praze po mimoúrovňovou křižovatku Radonice zpoplatněn nebyl.[20].

    Od svého zavedení bylo zpoplatnění dálnic a silnic dálničního typu předmětem několika změn, které se projevily i na míře zpoplatnění dálnice D10.

    Nejdříve byl dodatečně vyňat ze zpoplatněných úseků ještě úsek od mimoúrovňové křižovatky Bezděčín (exit 39/40) po mimoúrovňovou křižovatku Kosmonosy (exit 46), tedy obchvat Mladé Boleslavi.[21]

    Nejvýraznější změnou bylo opuštění dosavadního jednotného systému zpoplatnění prostřednictvím poplatku za užívání dálnic a silnic dálničního typu a od 1. ledna 2007 jeho nahrazení dvěma systémy zpoplatnění, a to systémem časového zpoplatnění a systémem elektronického mýta.[22] Existence dvou systémů zpoplatnění se projevila i na míře zpoplatnění dálnice D10. Zatímco v systému časového zpoplatnění nedošlo k žádným změnám a nezpoplatněné úseky zůstaly zcela zachovány, tak v systému elektronického mýta byla dálnice zpoplatněna v celé své délce.

    K další změně došlo 1. ledna 2011, odkdy byla dálnice D10 zpoplatněna v celé své délce i v systému časového zpoplatnění.[23][24][25]

    Poslední změna nastala 1. ledna 2016 a týká se opět systému časového zpoplatnění, odkdy je počáteční úsek od Prahy po mimoúrovňovou křižovatku Radonice (exit 3), jakož i úsek od mimoúrovňové křižovatky Bezděčín (exit 39/40) po mimoúrovňovou křižovatku Kosmonosy (exit 46) opět nezpoplatněn.[16][26] Důvodem, proč byly oba úseky opět vyjmuty z časového zpoplatnění, je jednak skutečnost, že oba slouží zároveň jako dálniční obchvat Horních Počernic a Satalic v případě prvního úseku a Mladé Boleslavi a Kosmonos v případě druhého úseku, jednak skutečnost, že u Bezděčína jsou po dálnici vedeny v peáži silnice I/16 a I/38.[27]

    Zajímavosti

    [editovat | editovat zdroj]
    Restaurace Letadlo na odpočívce Bakov nad Jizerou.

    První zajímavostí je umístění začátku dálnice. Dálnice D10 totiž nezačíná na mimoúrovňové křižovatce Satalice, tedy v místě křížení s dálnicí D0, jak je tomu obvyklé např. u dálnice D5, dálnice D6 nebo u dálnice D11 a jak je plánováno i u dálnice D3, dálnice D4, dálnice D7 a dálnice D8, nýbrž asi 0,5 km před ní, kde volně navazuje na Vysočanskou radiálu. Nultý kilometr, a tedy i začátek dálnice, se nachází v polích mezi Satalicemi a Kyjemi před mostem přes železniční trať Praha–Turnov. Tento zvláštně umístěný začátek dálnice D10 vznikl při dostavbě mimoúrovňové křižovatky Satalice, neboť do té doby se za součást dnešní dálnice D10 považovalo i provizorní napojení na dálnici D0 a nultý kilometr se nacházel na mimoúrovňové křižovatce Černý Most. Aby se nemuselo upravovat staničení celé dálnice D10, tak se začátek dálnice upravil na úkor Vysočanské radiály.

    Další zajímavostí je odpočívka Bakov nad Jizerou ve směru z Prahy na Turnov. Od roku 1986 je zde umístěné vyřazené letadlo Československých aerolinií typu Iljušin Il-18D, které slouží jako motorest.

    Odkazy

    [editovat | editovat zdroj]

    Reference

    [editovat | editovat zdroj]
    1. ↑ a b Čl. II. bod 2 zákona č. 268/2015 Sb.
    2. ↑ a b c Nové pojetí dálniční sítě [online]. Ministerstvo dopravy [cit. 2016-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-02-2016. 
    3. ↑ Ředitelství silnic a dálnic: Délky a další data komunikací. Ředitelství silnic a dálnic. 1. července 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-26].
    4. ↑ a b c d e f g h ceskedalnice.cz [online]. Kapitola Dálnice D10. Dostupné online. 
    5. ↑ Dálnice-Silnice.cz [online]. [cit. 2016-02-10]. Kapitola Vysočanská radiála. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-10. 
    6. ↑ Usnesení vlády Československé socialistické republiky z 10. dubna 1963, č. 286.
    7. ↑ ČIHÁK, Miloš; HAK, František; HLADKÁ, Jolana, a kol. Páteřní síť silnic a dálnic v ČR [online]. Agentura Lucie ve spolupráci se Společností pro rozvoj silniční dopravy, 2013. Kapitola Historie výstavby silnic a dálnic v ČR, s. 22–23. Dostupné online. ISBN 978-80-87138-52-6. [nedostupný zdroj]
    8. ↑ a b c d e Dálnice-Silnice.cz [online]. [cit. 2016-02-10]. Kapitola Dálnice D10. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-12. 
    9. ↑ Čl. II bod. 2 písm. a) zákona č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
    10. ↑ D10 MÚK Kosmonosy [online]. ŘSD, rev. 2024-03 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. 
    11. ↑ D10 přímá větev MÚK Bezděčín [online]. ŘSD, rev. 2023-10 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. 
    12. ↑ D0 510 MÚK Chlumecká a D10 MÚK Satalice – MÚK Radonice [online]. ŘSD, rev. 2023-10 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. 
    13. ↑ D10 modernizace, EXIT 3 - EXIT 46 - Mapa staveb ŘSD s.p. - ŘSD s. p. (rsd.cz) Dostupné online
    14. ↑ § 20 odst. 1 a 2 ve spojení s § 21 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
    15. ↑ § 20 odst. 1 a 2 ve spojení s § 22 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
    16. ↑ a b § 6 ve spojení s přílohou č. 2 vyhlášky č. 306/2015 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem.
    17. ↑ SFDI. Mýto a dálniční kupóny [online]. 2016 [cit. 2016-02-10]. Kapitola Zpoplatněné úseky. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02. 
    18. ↑ § 2 ve spojení s přílohou č. 1 vyhlášky č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným.
    19. ↑ Čl. I bod 2 zákona č. 134/1994 Sb., kterým byly do zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích vloženy §§ 6a a 6b upravující poplatek za užívání dálnic a silnic dálničního typu.
    20. ↑ Např. § 38 odst. 1 ve spojení s přílohou č. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb.
    21. ↑ Např. § 9 ve spojení s přílohou č. 2 vyhlášky č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací.
    22. ↑ Čl. I body 29 až 32 zákona č. 80/2006 Sb., kterým byla do zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vložena úprava časového zpoplatnění a elektronického mýta.
    23. ↑ Čl. I bod 12 vyhlášky č. 333/2010 Sb., kterým se změnila příloha č. 2 vyhlášky č. 527/2006 Sb.
    24. ↑ ZIKMUNDOVÁ, Markéta. Za dálnice se bude ve středních Čechách platit všude. Boleslav se bouří. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-01-24 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 
    25. ↑ BUKÁČEK, Ondřej. Na R10 jedině se známkou, zadarmo už totiž není. Deník [online]. Vltava Labe Media, 2011-01-04 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 
    26. ↑ čtk. Na čtyřech úsecích dálnic nebude potřeba od příštího roku známka. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-06-15 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 
    27. ↑ Některé dálniční obchvaty budou opět zdarma. ČT24 [online]. Česká televize, 2015-06-15 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 

    Externí odkazy

    [editovat | editovat zdroj]
    Dálnice v Česku
    D0 (Pražský okruh) • D1 • D2 • D3 • D4 • D5 • D6 • D7 • D8 • D10 • D11 • D35 • D46 • D48 • D49 • D52 • D55 • D56
    Nové pojetí dálniční sítě ♦ Silnice I. třídy v Česku • Silnice II. třídy v Česku
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dálnice_D10&oldid=24384601“