Lysohlávka česká

Lysohlávka česká
	Lysohlávka česká (Psilocybe serbica var. bohemica)
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusé (Basidiomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	lupenotvaré (Agaricales);
Čeleď	límcovkovité (Strophariaceae);
Rod	lysohlávka (Psilocybe);
Binomické jméno
	Psilocybe bohemica; (Šebek ex Šebek, 1983)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica Šebek ex Šebek) je drobná houba z čeledi límcovkovitých. Byla popsána z lokality v Čechách v 80. letech 20. století českým mykologem Svatoplukem Šebkem. Podobně jako některé další evropské lysohlávky (lysohlávka tajemná – Psilocybe arcana, lysohlávka moravská – Psilocybe moravica, lysohlávka modrající – Psilocybe cyanescens aj.) obsahuje psychoaktivní látky psilocybin a psilocin. Dle molekulární analýzy publikované v roce 2010 (Borovička et al.)^[1] je P. bohemica (Šebek, 1983) identický druh s P. arcana (Borovička et Hlaváček, 2001), P. moravica (Borovička, 2003) a P. serbica (Moser et Horak, 1968).

Synonyma

Stropharia coprinifacies Rolland ss. Herink
Psilocybe coprinifacies (Rolland) Pouzar
Psilocybe mairei Singer ss. Kubička et alli, pp., non Singer

Popis

Klobouk má obvykle 2–5 cm v průměru, v mládí je tupě kuželovitý, později až sklenutý či téměř plochý, často s hrbolem a se slabě rýhovaným okrajem. Barvy je za vlhka někdy špinavě hnědé (bez oranžových tónů), nejčastěji však karamelově hnědé, vysycháním přechází do špinavě bílé (světlá mléčná káva). Při poranění a ve stáří modrozelená.
Lupeny jsou přirostlé a obvykle krátce sbíhavé, nejdříve světle šedé či světle šedohnědé, později okrově hnědé se světlejším ostřím, nejsou čokoládově hnědé.
Třeň je 4,5–10 cm dlouhý, 0,2–0,7 cm silný, relativně tenký, válcovitý, lysý, lehce žíhaný (s nepatrnými zbytky vela). Na bázi obvykle nebývá výrazně ztlustlý, s hustými rhizomorfami prorůstajícími do substrátu. Po otlačení modrající.
Podboubí bílé, tvoří rhizomorfy cca 1mm silné

Mladé plodnice
Vysušením zbělalé plodnice se známkami modrání

Výskyt

Roste v srpnu až prosinci (vzácně i později), většinou ve skupinách, na rozkládajících se větvičkách a opadu podél lesních cest a v kopřivách, v několika málo případech i uprostřed lesa. Prostředí pro podhoubí jsou spadlé větve listnatých dřevin. Upřednostňuje ruderální půdy. Oproti lysohlávce tajemné je velmi vzácná, v ČR je asi 20 ověřených lokalit.^[zdroj?]

Účinné látky

Psychoaktivní houba, obsahuje psilocybin a psilocin. Halucinogenní účinky se jeví jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii. Nutné je ale varovat před požitím těchto hub bez lékařského doporučení, neboť jde o látky rizikové (účinky jsou podobné LSD). V dnešní době je často pro své psychoaktivní účinky užívána jako halucinogenní droga. Většinou se konzumuje syrová nebo sušená.

Možné záměny

Mezi houbami, které na první pohled mohou vypadat podobně jsou:

Jedovatá čepičatka jehličnanová^[2], která navíc často roste na stejných místech.
Jedovatá sametovka vrásčitá
Opěnka měnlivá
Špička obecná
Třepenitky (svazčitá, cihlová, maková)
Helmovka (různé druhy, např pařezová.
Křehutka (různé druhy)
Pavučinec hnědý
Jiné druhy lysohlávek (modrající, lesní, azurově modrající)

Odkazy

Reference

↑ Borovička J, Noordeloos ME, Gryndler M, Oborník M. Molecular phylogeny of Psilocybe cyanescens complex in Europe, with reference to the position of the secotioid Weraroa novae-zelandiae. Mycological Progress. 2010, s. 149–155. DOI 10.1007/s11557-010-0684-3. S2CID 36050854.
↑ TAUBEROVÁ, Daniela. Vražedný běs ve Velkých Losinách po lysohlávkách? Nepravděpodobné, míní experti. Deník.cz. 2022-11-03. Dostupné online [cit. 2022-11-03].

Literatura

Borovička J., Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice I.: Psilocybe arcana Borovička et Hlaváček, lysohlávka tajemná. Mykologický Sborník 78 (1): 2–7.
Borovička J., Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice II.: Psilocybe bohemica Šebek, lysohlávka česká. Mykologický Sborník 78 (2): 57–65.
Borovička J. (2003): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice III. Psilocybe moravica sp. nova, lysohlávka moravská. Mykologický Sborník 80 (4): 126–141.
Borovička J. (2005): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice IV. Problém lysohlávky modrající – Psilocybe cyanescens Wakef. Mykologický Sborník 82 (1): 1–21.
Borovička J. (2006): New variety of Psilocybe moravica and notes on Psilocybe bohemica. Czech Mycology 58: 75–80.
Borovička J., Noordeloos M.E., Gryndler M., Oborník M. (2010): Molecular phylogeny of Psilocybe cyanescens complex in Europe, with reference to the position of the secotioid Weraroa novae-zelandiae. Mycological Progress. 10 (2): 149–155. doi:10.1007/s11557-010-0684-3.
Hanuš L. (1976): Robert Gordon Wasson – etnomykolog XX. století. Mykologický sborník 53 (2–3), 73–79
Hanuš L. (1977): Velada – mazatecký obřad požívání halucinogenních hub. Mykologický sborník 54 (5), 142–148
Moser M., Horak E. (1968): Psilocybe serbica spec.nov., eine neue Psilocybin und Psilocin bildende Art aus Serbien. Zeitschrift für Pilzkunde (in German). 34 (3): 137–44.
Šebek S. (1983). Böhmischer Kahlkopf – Psilocybe bohemica. Česká Mykologie. 37 (3): 177–81.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu lysohlávka česká na Wikimedia Commons
lysohlávky na serveru BIOTOX.CZ

[1] Borovička J, Noordeloos ME, Gryndler M, Oborník M. Molecular phylogeny of Psilocybe cyanescens complex in Europe, with reference to the position of the secotioid Weraroa novae-zelandiae. Mycological Progress. 2010, s. 149–155. DOI 10.1007/s11557-010-0684-3. S2CID 36050854.

[2] TAUBEROVÁ, Daniela. Vražedný běs ve Velkých Losinách po lysohlávkách? Nepravděpodobné, míní experti. Deník.cz. 2022-11-03. Dostupné online [cit. 2022-11-03].

[1]

[2]