Potosí

Potosí
	Letecký pohled na město
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	19°33′ j. š., 65°44′0″ z. d.
Nadmořská výška	3900–4070 m n. m.
Stát	Bolívie
Departement	Potosí
Provincie	Tomás Frías
	Potosí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	53 km²
Počet obyvatel	170 230 (2011)
Hustota zalidnění	3 211,9 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iv, vi
Odkaz	420 (anglicky)
Zařazení	1987 (11. zasedání)
Správa
Starosta	René Joaquino
Oficiální web	www.ci-lapaz.gov.bo
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Potosí, dříve známé také jako Villa Imperial de Potosí, je město na jihu Bolívie, hlavní město stejnojmenného departementu a provincie Tomás Frías. Rozkládá se na úbočí pověstmi opředené hory Cerro Rico (španělsky „bohatý vrch“, kečuánsky Sumac Orcko „krásná hora“), v níž fungoval největší stříbrný důl na světě.

V roce 2011 žilo v Potosí 170 230 obyvatel. Jeho průměrná nadmořská výška činí 3900 m n. m., což z něj činí druhé nejvýše položené velkoměsto (nad 100 000 obyvatel) na světě po bolivijském sídle El Alto, které však tvoří předměstí níže položeného La Paz.

Dějiny

Město založili Španělé roku 1545 v nově vzniklém místokrálovství Peru a díky stříbrnému bohatství začalo extrémním tempem růst; podle sčítání místokrále Francisca de Toledo zde již v roce 1573 žilo 120 000 lidí, z toho zhruba dvě třetiny tvořily domorodé národy. O půlstoletí později se město velikostí vyrovnalo Seville a byly zde stavěny opulentní kostely a další stavby. Sláva Potosí, které dodávalo značnou část příjmů španělské imperiální pokladny, se velmi rychle šířila: zmiňuje se o něm i Miguel de Cervantes v Donu Quijotovi a v hovorové španělštině se výraz potosí stal synonymem neobyčejného bohatství.^[2]

Po vrcholu v 17. století se však Potosí následkem vyčerpávání zásob stříbra a tvrdého vykořisťování horníků (zejména z řad Indiánů) začalo opět postupně vylidňovat, přestože místo skomírajících Indiánů sem byli španělskými kolonisty dodáváni černošští otroci.

V roce 1776 bylo Potosí i celé tzv. Horní Peru přičleněno k nově ustavenému místokrálovství Río de la Plata se sídlem v Buenos Aires. Vytěžené stříbro už tedy nadále nebylo dováženo do Evropy oklikou přes Peru a Panamu, nýbrž právě přes budoucí hlavní město Argentiny, pro něž koncem 18. století představovalo hlavní zdroj příjmů, ovšem pouze do doby válek o nezávislost na počátku 19. století.^[3]

V roce 1825 se město stalo součástí nezávislé Bolívie, ovšem už s pouhými 8000 obyvateli, necelou desetinou někdejší velikosti. Před vylidněním bylo zachráněno novými cínovými doly v polovině 19. století a turismem koncem 20. století. V roce 1987 bylo město zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO, roku 2014 na seznam světového dědictví v ohrožení.

Partnerská města

Reference

↑ Potosí : información útil. www.potosi.com.bo [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-29.
↑ Diccionario de RAE, heslo potosí
↑ CHALUPA, Jiří: Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile. Praha : NLN, 1999, s. 89.

Externí odkazy

Galerie Potosí na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Potosí na Wikimedia Commons
(španělsky) Oficiální stránky

Pohled na město (2007) – v pozadí Cerro Rico

[1] Potosí : información útil. www.potosi.com.bo [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-29.

[2] Diccionario de RAE, heslo potosí

[3] CHALUPA, Jiří: Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile. Praha : NLN, 1999, s. 89.

[1]

[2]

[3]