Rdestík hřebenitý

Rdestík hřebenitý
	Rdestík hřebenitý (Stuckenia pectinata)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	žabníkotvaré (Alismatales);
Čeleď	rdestovité (Potamogetonaceae);
Rod	rdestík (Stuckenia);
Binomické jméno
	Stuckenia pectinata; (L.) Börner, 1912
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rdestík hřebenitý (Stuckenia pectinata, syn. Potamogeton pectinatus) je druh jednoděložné rostliny z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).

Popis

Jedná se vodní rostlinu s jednoletou až vytrvalou lodyhou, s plazivým podzemním oddenkem s terminálními hlízkami, pomocí kterých přezimuje.^[1]^[2] Patří mezi tzv. úzkolisté rdesty. Lodyha je až 200 cm dlouhá, v proudící vodě někdy až 350 cm.^[2] Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, střídavé, čepele jsou čárkovité, 2, 2–12,5 (někdy až 20, hlavně v proudící vodě) cm dlouhé a 0, 2–1,8 (vzácně až 2,9) mm široké, na vrcholu většinou zašpičatělé, jsou trojžilné, postranní žilky vedou při okraji čepele.^[2]^[3] Za sterilního stavu podobná šejdračka bahenní (Zannichellia palustris) se liší většinou vstřícnými listy, nikoliv střídavými. Palisty jsou vyvinuty, jsou asi 2, 2–5,5 mm dlouhé. Zvláštností je, že jsou srostlé s bazální části čepele, kromě vrcholu, který tvoří jakýsi jazýček. na straně odvrácené od listu jsou palisty nesrostlé, objímají lodyhu a tvoří jakousi listovou pochvu. Tímto znakem snadno odlišíme rdest hřebenitý od všech ostatních úzkolistých rdestů rostloucích v ČR. Květy jsou v květenstvích, ve válcovitých klasech, obsahují 4-5 (vzácně 2-7) přesleny květů a klasy jsou na vrcholu asi 2, 4–11,5 cm dlouhé stopky. Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené z 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je nažka, na vrcholu s velmi krátkým zobánkem.

Rozšíření

Rdest hřebenitý roste ve velké části Evropy, Asie, Afriky, Severní Ameriky, dále v Mexiku, Střední Americe, Jižní Americe a v Austrálii a na Novém Zélandu.^[4]^[5]

V ČR je to v současnosti jeden z nejhojnějších druhů úzkolistých rdestů. Vyskytuje se roztroušeně až hojně od nížin do podhůří, v rybnících, kanálech i v řekách. Nejhojnější je v rybničních oblastech a v nížinách a přilehlých pahorkatinách v povodích větších řek. V oblastech s méně vhodnými biotopy je podstatně řidší.^[2]^[3]

Taxonomie

V minulosti byl rod Stuckenia některými autory vřazován do široce pojatého rodu Potamogeton. Toto pojetí je použito např. v Kubátově Klíči ke květeně ČR.^[6] Současná taxonomie se na základě výsledků fylogenetických studií kloní k pojetí rodu Stuckenia jako samostatného.^[7]^[8] V Dostálově díle Nová květena ČSSR z roku 1989 je rod uveden pod synonymním jménem Coleogeton.^[9]

Reference

↑ Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
↑ ^a ^b ^c ^d Kaplan Z. (2003): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky V. P. pectinatus; Preslia, Praha, 75, 165–182, 2003
↑ ^a ^b Kaplan Z. (2002): Potamogetonaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736-743
↑ http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=222000377
↑ http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/potamogetona/potam/potapecv.jpg
↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 2012, čís. 84, s. 647–811. Dostupné online.
↑ DOSTÁL, Josef. Nová květena ČSSR. Praha: Academia, 1989.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu rdestík hřebenitý na Wikimedia Commons
Galerie rdestík hřebenitý na Wikimedia Commons

[rfr1-1] Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha

[rfr2-2] Kaplan Z. (2003): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky V. P. pectinatus; Preslia, Praha, 75, 165–182, 2003

[rfr3-3] Kaplan Z. (2002): Potamogetonaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736-743

[4] ttp://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=222000377

[5] ttp://linnaeus.nrm.se/flora/mono/potamogetona/potam/potapecv.jpg

[kub-6] KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.

[pwo-7] Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)

[danih-8] DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 2012, čís. 84, s. 647–811. Dostupné online.

[dostal-9] DOSTÁL, Josef. Nová květena ČSSR. Praha: Academia, 1989.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]