Boučí
| Boučí | |
|---|---|
 Kaplička a bývalý statek | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Dolní Nivy |
| Okres | Sokolov |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′6″ s. š., 12°35′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 57 (2021)[1] |
| Katastrální území | Boučí (4,62 km²) |
| PSČ | 357 04 |
| Počet domů | 18 (2021)[2] |
  Boučí | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 29874 |
| Kód k. ú. | 629871 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boučí (německy Pichelberg[3]) je malá vesnice, část obce Dolní Nivy v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru západně od Dolních Niv. Je zde evidováno 37 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.[5]
Boučí je také název katastrálního území o rozloze 4,62 km².[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1268.[7][pozn. 1] Pravděpodobně na počátku 13. století zde vznikla tvrz. Roku 1318 je jejím majitelem uváděn Merlin z Pichtelberka z vedlejší větve Hartenberků. Dalšími majiteli byli Hartenberkové až do roku 1658, kdy ves koupili Nosticové.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Boučí se rozkládá na jižních svazích Krušných hor upadajících do Sokolovské pánve. Do jihozápadní části katastrálního území Boučí zasahuje východní okraj podkrušnohorské výsypky, která vznikla navezením skrývkových hmot z hnědouhelného lomu Jiří. Nad okrajem výsypky protéká Hluboký potok, do kterého se vlévá Boučský potok.[9]
Hornictví
[editovat | editovat zdroj]Od středověku se v okolí Boučí dobývala z křemenných žil ve svorech krušnohorsko-smrčinského krystalinika olověná ruda. Nejvydatnějšími byly doly Felix (Felixzeche) a Bartoloměj (Bartolomäi Zeche).[10][11] V letech 1947–1948 probíhal na svazích Boučského vrchu (667 metrů) průzkum na uranovou rudu, která zde byla následně těžena v letech 1950–1951. Celkem zde byly získány asi tři tuny uranu.[12]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 524 | 483 | 446 | 478 | 486 | 465 | 539 | 174 | 162 | 120 | 60 | 22 | 29 | 35 | 57 |
| Počet domů | 86 | 92 | 93 | 93 | 93 | 91 | 102 | 107 | - | 36 | 21 | 10 | 12 | 14 | 18 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1873 Boučí bylo osadou městyse Svatava v okrese Falknov. V letech 1874–1959 bylo samostatnou obcí v okrese Sokolov (v letech 1880–1910 Falknov a v letech 1921–1930 Falknov nad Ohří). Od roku 1960 je částí obce Dolní Nivy v okrese Sokolov. V letech 1890–1952 k obci patřily Nové Domy.[8][15]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Tvrziště – zbytky tvrze byly odstraněny na počátku 19. stolení a na jejích základech postaven dům čp. 57.[8][16]
- Kaplička neznámého zasvěcení (snad svatého Floriána) zrenovovaná roku 2009.[17]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360.
- ↑ a b c PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 74–75.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, svazek V. heslo Pichelberg. Praha: Československá akademie věd, 1962. S. 132–133.
- ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
- ↑ SEJKORA, Jiří et al. Výskyt clausthalitu na uranovém rudním výskytu Boučí u Oloví. Bulletin mineral.-petrolog.. Praha: Mineralogicko-petrologické oddělení Národního muzea, 2016. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1. Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 32, 376.
- ↑ Tvrz Boučí [online]. Hrady.cz [cit. 2021-03-26]. Dostupné online.
- ↑ SUROVÁ, Hilda. Obnova kapličky v Boučí. Sokolovsko. 2010, roč. 2010, čís. 1, s. 4–5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boučí na Wikimedia Commons - Boučí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
