Pjatigorsk
| Pjatigorsk Пятигорск | |
|---|---|
 Pohled na Pjatigorsk z hory Mašuk | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°2′ s. š., 43°3′ v. d. |
| Nadmořská výška | ~600 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Severokavkazský |
| Kraj | Stavropolský |
.svg) Stavropolský kraj na mapě Ruska | |
  Pjatigorsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 97 km² |
| Počet obyvatel | 144 955 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 1 494,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Lev Nikolajevič Travněv |
| Vznik | 1780 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 8793 |
| PSČ | 357500–357538 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pjatigorsk (rusky Пятигорск, doslova „Pětihoří“) je město na jihu Ruské federace. Nachází se v jižní části Stavropolského kraje je sídlem Severokavkazského federálního okruhu. Žije zde přibližně 145 tisíc[2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Město je střediskem a největším městem regionu Kavkazské minerální vody. Rozkládá se v předhůří Velkého Kavkazu na levém břehu řeky Podkumok. Nejvyšším bodem v okolí je hora Beštau s vrcholem ve výšce 1401 m n. m. V okolí se nachází více vrcholů: hora Mašuk (okolo 950 m n. m.), Gorjačaja, Post, Piket, Kazačka a jiné.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o sídle Biš Dag (Pět hor) pochází od Ibn Battúty z roku 1334. Rusko se oblasti zmocnilo v roce 1780 a zřídili zde Konstantinogorskou pevnost. Rozvoj zdejšího lázeňství začal stejně jako u ostatních severokavkazských lázní na počátku 19. století. Současný název město nese od r. 1830. Roku 1863 bylo město připojeno na ruskou telegrafní síť a o 30 let později sem byla dovedena železnice. V roce 1915 bylo otevřeno městské divadlo.
Mezi srpnem 1942 a lednem 1943 bylo město obsazeno wehrmachtem. Dne 19. ledna 2010 se město stalo sídlem nově zřízeného Severokavkazského federálního okruhu, vyčleněného z Jižního federálního okruhu.
Lázně
[editovat | editovat zdroj]Město je vyhledávaným balneologickým a rekreačním střediskem. Celé oblast je bohatá na minerální vody a Pjatigorsk je administrativním centrem širší aglomerace, která sdružuje města s rekreačním zaměřením (Kavkazské minerální vody). Z této skupiny se Pjatigorsk vyznačuje nejrůznorodějšími přírodními léčebnými zdroji minerálních vod, jejichž léčivé účinky byly známé dávno v minulosti. Nachází se zde více než 40 pramenů o různé teplotě a chemického složení. Z nedalekého Tambukanského jezera se těží bahno, které má léčivé účinky. Klima mírného kontinentálního podnebí je velmi příznivé zejména v létě a začátkem jara, kdy je Pjatigorsk vyhledávaný pro příznivé terapeutické účinky zdejšího vzduchu.
Vzdělání a věda
[editovat | editovat zdroj]Ve městě sídlí tři vysoké školy: Pjatigorská státní univerzita, filiálka Severokavkazské federální univerzity Stavropol a Lékařsko-farmaceutická fakulta Volgogradské univerzity. Sídlí zde také Výzkumný ústav balneologický.
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Rodáci
- Josef Trumpeldor, sionista a židovský veterán rusko-japonské války
- Nikolaj Trofimovič Fedorenko, sovětský diplomat a orientalista
- Semjon Sergejevič Slepakov, ruský komik a scenárista
- Gleb, slovenský raper
- Elina Avanesjanová, arménská tenistka
- Zemřelí
- Michail Jurjevič Lermontov – zemřel při souboji
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piatigorsk na slovenské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2023 года. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Pjatigorsk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pjatigorsk na Wikimedia Commons
