Přeskočit na obsah

Piaggio PD.808

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Piaggio-Douglas PD.808)
PD.808
Prototyp MM577 v barvách italských vzdušných sil na letecké výstavě v Hannoveru, 1966
Prototyp MM577 v barvách italských vzdušných sil na letecké výstavě v Hannoveru, 1966
Určeníbusiness jet/lehký víceúčelový vojenský letoun
PůvodItálie
VýrobcePiaggio Aero (ve spolupráci s Douglas Aircraft)
ŠéfkonstruktérEdward Heinemann a Alessandro Mazzoni[1]
První let29. srpna 1964
Zařazenolistopad 1966
Vyřazeno2003 (Aeronautica Militare)[2]
Charaktervyřazen ze služby
UživatelAeronautica Militare (dříve)
Vyrobeno kusů24
Cena za kus350 000–400 000 USD[3] (předpokládaná, 1961)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piaggio PD.808 byl italský business jet vyráběný společností Piaggio. Projekt vznikl v rámci joint venture společností Piaggio a americké Douglas Aircraft Company.[4]

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]
PD.808GE1 ve starším typu kamufláže Aeronautica Militare.

Společný projekt společností Piaggio a Douglas původně vznikal od roku 1961 pod názvem Vespa Jet.[4][p 1] Základní projektové práce proběhly u firmy Douglas, a poté došlo ke stavbě prototypu v továrně Piaggio ve Finale Ligure.[5] PD.808 byl samonosný dolnoplošník s přídavnými palivovými nádržemi na koncích křídla, poháněný dvojicí proudových motorů Bristol Siddeley Viper instalovaných na zádi trupu, se zatažitelným podvozkem příďového typu, původně projektovaný tak aby byl schopný nést pilota a šest cestujících.[4] První prototyp s motory Viper 525 s tahem po 13,33 kN, jemuž Aeronautica Militare přidělila vojenské sériové číslo M.M.577, poprvé vzlétl 29. srpna 1964, brzy následován dalším se zvětšenými koncovými křídelními nádržemi a dvěma předváděcími exempláři pro civilní trhy.[5]

Společnost se pokoušela získat zájem zákazníků z komerční oblasti, kterým nabízela také variantu poháněnou motory General Electric CJ610, ale jediným provozovatelem typu se stala italská Aeronautica Militare, která typ objednala původně v počtu 25 kusů[5] a užívala jej jako spojovací, cvičný a při kalibraci radarů. Její stroje byly poháněny motory Viper 526 s tahem po 14,95 kN.[6]

PD.808 ve speciálním zbarvení na letecké přehlídce Giornata Azzurra 2006
  • PD-808VIP: verze pro transport VIP.
  • PD-808TA: letoun pro výcvik navigátorů.
  • PD-808RM (radiomisure): užíván pro kalibraci radarů a radiomajáků. Postaveny čtyři kusy.
  • PD-808GE (guerra elettronica): typ modifikovaný pro vedení radioelektronického boje. Varianta PD-808GE1 vstoupila do služby v roce 1972, PD-808GE2 v roce 1977.
  • PD-808TF (turbofan): plánovaná verze s dvouproudovými motory, k jejíž stavbě nedošlo.

Zachované kusy

[editovat | editovat zdroj]
PD.808 vystavený v Lucce
  • V italské Lucce je vystaven exemplář PD-808GE sériového čísla M.M.62015, dříve provozovaný Aeronautica Militare.[9]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[11][12]

Hlavní technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 1-2
  • Kapacita: 6-10 cestujících
  • Délka: 12,85 m (42 stop a 2 palce)
  • Rozpětí křídel: 13,2 m (43 stop a 4 palce) (včetně křídelních nádrží)
  • Výška: 4,8 m (15 stop a 9 palců)
  • Nosná plocha: 20,9 m² (225 čtverečních stop)
  • Štíhlost křídla: 6,25
  • Profil křídla: u kořene modifikovaný DES 0010-1·1-40/11°, dále modif. DES 0008-1·1-40/9°
  • Palivová kapacita: 1 935 l (511 amerických galonů) v nádržích ve křídlech, 1 792 l (473 amer. galonů) v nádržích na koncích křídel
  • Prázdná hmotnost: 4 830 kg (10 648 liber)
  • Maximální vzletová hmotnost: 8 165 kg (18 001 lb)
  • Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Rolls-Royce Viper Mk526
  • Maximální rychlost: 852 km/h (460 uzlů, 529 mph, M=0,85) ve výši 5 945 m (19 505 stop)
  • Cestovní rychlost: 722 km/h (449 uzlů, 390 mph) ve výši 1 250 m (4 100 stop)
  • Pádová rychlost: 167 km/h (90 uzlů, 104 mph) při přistávací hmotnosti 5 902 kg (138 012 lb)
  • Maximální přípustná rychlost letu: 788 km/h (425 uzlů, 490 mph) (M=0,85 nad letovou hladinou 4 260 m (13 980 stop)
  • Dolet: 2 128 km (1 149 nm, 1 322 mil) (při plné zásobě paliva, zátěži 381 kg a 45 minutách palivové rezervy)
  • Praktický dostup: 13 715 m (44 997 stop)
  • Počáteční stoupavost: 27,5 m/s (5 410 stop za minutu) při hmotnosti 7 176 kg (15 820 lb)
  • Zatížení křídel: 390,6 kg/m² (80,0 liber na čtvereční stopu)
  • Poměr tah/hmotnost: 0,0036 kN/kg
  1. Podle skútru Vespa, také vyráběného koncernem Piaggio.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piaggio PD.808 na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky)/(italsky) The Piaggio Story
  2. CENCIOTTI, David. La radiazione dell’ultimo PD-808. The Aviationist [online]. [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. (italsky) 
  3. SWEENEY, Richard L. Douglas Aircraft Wings for Transport Supersonic and Space. Flying Magazine. Srpen 1961, s. 24. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Vespa-Jet. Flight. 8. března 1962, s. 367. (anglicky) 
  5. a b c Simpson 1991, s. 232-233
  6. Vespa-Jet. Flight. 8. srpna 1968, s. 367. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PD-808 Crash. Flight. 4. července 1968, s. 27. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Accident description: [online]. Aviation Safety Network [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. (anglicky) PD-808GE: MM62015 na aerialvisuals.ca
  10. (italsky) Piaggio PD.808, Aeronautica Italiana
  11. Taylor 1975
  12. Rendall 1995

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. (Atlas letadel). 
  • RENDALL, David. Jane's Aircraft Recognition Guide. Glasgow: HarperCollinsPublishers, 1995. Dostupné online. ISBN 0-00-470980-2. S. 505. (anglicky) 
  • SIMPSON, R.W. Airlife's General Aviation. Shrewsbury: Airlife Publishing, 1991. Dostupné online. ISBN 1-85310-194-X. (anglicky) 
  • TAYLOR, John W.R. Jane's All The World's Aircraft 1975-76. New York: Franklin Watts Inc, 1975. ISBN 978-0531032503. S. 137–138. (anglicky) 
  • BALOUS, Miroslav. Piaggio-Douglas PD.808 Vespa Jet. Letectví a kosmonautika. Prosinec 2014, čís. 12, s. 83. ISSN 0024-1156. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Letadla podobného určení, konfigurace a období

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]