Přeskočit na obsah

Petr II. Karađorđević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Petr II. Karadjordjević)
Petr II.
Jugoslávský král
Portrét
Král Petr v exilu v roce 1944
Doba vlády9. říjen 1934 – 29. listopad 1945
Narození6. září 1923
Bělehrad
Úmrtí3. listopadu 1970 (ve věku 47 let)
Los Angeles
PohřbenOplenac a St. Sava's Serbian Orthodox Seminary
PředchůdceAlexandr I.
NástupceVyhlášena lidová republika
ManželkaAlexandra Řecká a Dánská
PotomciAlexandr II. Jugoslávský
DynastieKarađorđevićové
OtecAlexandr I. Jugoslávský
MatkaMarie Rumunská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr II. Karađorđević (srbsky: Petar II Karađorđević / Петар II Карађорђевић) (6. září 1923 v Bělehradě – 3. listopadu 1970 v Los Angeles, USA) byl třetím a zároveň posledním králem Jugoslávského království, před rokem 1929 označovaného jako Království Srbů, Chorvatů a Slovinců z dynastie Karađorđevićů. Králem se stal roku 1934 po smrti svého otce, až do jeho plnoletosti ho zastupoval jeho strýc Princ Pavel. Od roku 1941 až do své smrti byl králem v exilu.

Dětství

[editovat | editovat zdroj]
Osobní monogram krále Petra II.

Narodil se jako nejstarší syn krále Alexandra I. a princezny Marie Rumunské. Dva z jeho kmotrů byli král a královna Spojeného království.

Vzdělávání Petra začalo již v královském paláci. Poté navštěvoval Sandroyd School ve Wiltshiru v Anglii.

Vláda

[editovat | editovat zdroj]

V jedenácti letech se Petr z dynastie Karađorđevićů po zavraždění svého otce krále Alexandra I. při státní návštěvě Francie roku 1934 stal jugoslávským králem. Do jeho plnoletosti za něho vládla regentská rada vedená jeho strýcem princem Pavlem Karađorđevićem.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Přestože král a jeho poradní sbor byli proti spolupráci s nacistickým Německem, regent Pavel Karađorđević sjednal přistoupení Jugoslávie k Paktu tří.

Dne 27. března 1941 byl sedmnáctiletý Petr prohlášen za plnoletého a účastnil se Brity[zdroj?] podporovaného převratu proti Paktu tří. Dne 17. dubna 1941 se Jugoslávie rozpadla na několik celků. Chorvatští fašisté v čele s Antem Pavelićem vytvořili na území dnešního Chorvatska a Bosny a Hercegoviny Nezávislý stát Chorvatsko (NDH; Nezavisna država Hrvatska). Slovinsko bylo rozděleno na tři části, které si mezi sebou rozdělilo Německo, Itálie a Maďarsko.

Srbsko obsadilo několik států: Vojvodina (severní část Srbska) byla rozdělena mezi Maďarsko (severozápadní část – Bačka), Nezávislý stát Chorvatsko (jihozápadní část – Srem) a Německo (východní část Vojvodiny – Banát). Území dnešního Kosova, spolu se západní částí dnešní Severní Makedonie a částí Černé Hory bylo připojeno k Velké Albánii – loutkovému státu pod kontrolou Itálie, zbytek Makedonie a část východního Srbska zabralo Bulharsko. Ve zbytku Srbska byla k moci dosazena proněmecká fašistická vláda vedená generálem Milanem Nedićem. V Černé Hoře byl k moci dosazen proitalský kníže.

Exil

[editovat | editovat zdroj]
Petr II. s chotí Alexandrou (1963).

Petr II., jeho vláda a část jednotek opustili Jugoslávii a přes Střední východ se dostali do Londýna, kde byli uznáni jako exilová vláda. Odpor na jugoslávském území však vedl komunistický vůdce Josip Broz Tito.

Král Petr II. ve Velké Británii dokončil studia a vstoupil do RAF. 20. března 1944 se v londýnském exilu oženil s princeznou Alexandrou Řeckou a Dánskou. Obřad, kterého se králova matka odmítla z důvodu bolesti zubů zúčastnit, se konal na jugoslávské ambasádě v Londýně.[1] Alexandra na sobě měla svatební šaty, které jí zapůjčila lady Mary Lygonová, manželka prince Vsevoloda Ivanoviče Ruského (sám syn tety krále Petra princezny Heleny Srbské). Mezi svatebními hosty byli čtyři vládnoucí panovníci (Jiří VI. Britský, Jiří II. Řecký, Haakon VII. Norský a Vilemína Nizozemská) a několik dalších členů evropských královských rodin, včetně dvou bratrů ženicha (princ Tomislav a princ Ondřej), matka nevěsty, princ Jindřich, vévoda z Gloucesteru a princ Bernhard Lippsko-Biesterfeldský, princ choť nizozemský.[2][3]

Ač stále v exilu, byl 29. listopadu 1945 jugoslávskou komunistickou stranou sesazen, sám však nikdy neabdikoval.

Po skončení války se usadil v USA. Po mnoha letech bolestí v důsledku cirhózy, po neúspěšné transplantaci jater, dne 3. listopadu 1970 zemřel v Los Angeles. Jeho tělo bylo pohřbeno klášterním kostele sv. Sávy v Libertyville, ve státě Illinois, a byl tak historicky jediným evropským panovníkem pohřbeným na americké půdě.

Jeho syn, korunní princ Alexandr, je následníkem jugoslávského trůnu.

Převoz ostatků do vlasti

[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. března 2007 korunní princ Alexandr zveřejnil svůj záměr navrátit tělo svého otce zpět do Srbska. Tento záměr ovšem vzbudil emoce mezi americkými Srby, neboť Petr II. si sám srbský pravoslavný klášter sv. Sávy zvolil jako místo svého posledního spočinutí kvůli tisícům Srbů žijících v okolí Chicaga.[4]

22. ledna 2013 byly ostatky krále Petra převezeny zpět do Bělehradu.[5] Tělo bylo uloženo nejprve v královské kapli v Dedinje a poté, 26. května 2013, v rodinné královské hrobce v Oplenaci společně se svou ženou, královnou Alexandrou. Jeho matka, královna Marie a bratr, princ Ondřej, leží tamtéž. Na rakev Petra II. byly položeny srbské korunovační klenoty. Královského pohřbu se účastnil srbský premiér Ivica Dačić, syn krále Petra Alexandr s rodinou a srbský patriarcha Irenej.[6][7] Ten se také vyslovil pro obnovu srbské monarchie.[8]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Karađorđe Petrović
 
 
 Alexandr Karađorđević
 
 
 
 
 
 
 Jelena Petrović
 
 
 Petr I. Karađorđević
 
 
 
 
 
 
 Jevrem Nenadović
 
 
 Persida Nenadović
 
 
 
 
 
 
 Jovanka Milovanović
 
 
 Alexandr I. Jugoslávský
 
 
 
 
 
 
 Mirko Petrović-Njegoš
 
 
 Nikola I. Petrović-Njegoš
 
 
 
 
 
 
 Anastasija Martinović
 
 
 Zorka Černohorská
 
 
 
 
 
 
 Petar Vukotić
 
 
 Milena Vukotić
 
 
 
 
 
 
 Jelena Vojvodić
 
Petr II. Karađorđević
 
 
 
 
 
 Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský
 
 
 Leopold Hohenzollernský
 
 
 
 
 
 
 Josefína Bádenská
 
 
 Ferdinand I. Rumunský
 
 
 
 
 
 
 Ferdinand II. Portugalský
 
 
 Antonie Portugalská
 
 
 
 
 
 
 Marie II. Portugalská
 
 
 Marie Rumunská
 
 
 
 
 
 
 Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
 Viktorie Britská
 
 
 Marie Edinburská
 
 
 
 
 
 
 Alexandr II. Ruský
 
 
 Marie Alexandrovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
 Marie Alexandrovna Ruská
 

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Alexandra of Yugoslavia Is Dead; Queen Without a Throne Was 71. The New York Times. 1993-02-01. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  2. ↑ La familia de la reina Sofía : la dinastía griega, la Casa de Hannover y los reales primos de Europa | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Princess Alexandra (Queen of Yugoslavia). Flickr - Photo Sharing! [online]. 2014-07-14 [cit. 2024-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ↑ Tělo krále z USA možná pocestuje do vlasti. news.yahoo.com [online]. [cit. 2007-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-03-07. 
  5. ↑ King Peter II Now in Royal Palace Chapel [online]. Royal Family of Serbia [cit. 2016-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-25. 
  6. ↑ Remains of last Yugoslav king Peter II Karadjordjevic returned from US to Serbia. The Washington Post. washingtonpost.com, 22. ledna 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ The remains of King Peter II in Belgrade (Посмртни остаци краља Петра II у Београду). Radiotelevizija Srbije. rtv.rs, 22. ledna 2013. Dostupné online [cit. 23. ledna 2013]. (srbsky) 
  8. ↑ Serbian Patriarch Irinej states that Serbia needs emperor or king, or some form of parliamentary monarchy Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine.. Retrieved 23. ledna 2013.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Petar. A King's Heritage; The Memoirs of King Peter II of Yugoslavia. London: Cassell, 1955.
  • Marlene Eilers, Descendants of Queen Victoria

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Srbští princové
Praotec
1. generace
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
1 také jugoslávský princ
Pretendenti jugoslávského a srbského trůnu od roku 1945
Erb Karađorđevićů
Viz též Karađorđevićové
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_II._Karađorđević&oldid=24480572“