Integrace per partes (integrace po částech) se používá pro integrování součinu funkcí. Tato metoda je založena na větě o derivaci součinu:
Uplatněním této věty na podmínky pro integrál vzniknou následující vzorce:
Úpravou druhé rovnice vznikne metoda integrace označovaná per partes:
Druhý vztah získáme pouhou záměnou .
Vztah pro integraci po částech bývá také vyjadřován pomocí diferenciálu jako
Metoda per partes je vhodná pro integrování součinu funkcí. Při hledání integrálu lze metodu per partes použít opakovaně.
Nechť a mají v intervalu spojitou první derivaci. Potom v intervalu platí:
[1]
- , kde bylo použito
- Pro nalezení položíme , takže dostaneme . Pro řešení získaného integrálu použijeme opět metodu per partes, přičemž položíme , tzn. . Dosazením pak získáme konečný výsledek
Rychlá výpočetní metoda není rozšířením metody per partes.
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující zapamatování postupu výpočtu, jeho zpřehlednění
a následně usnadní i kontrolu.
Formálně je možné metodu naznačit následovně:
Při integraci součinu dvou funkcí se vytvoří dvousloupcová tabulka, kde se v prvním sloupci derivuje jeden z činitelů a ve druhém sloupci se integruje druhý. V každém kroku (řádku) tabulky si klademe otázku zda jsme schopni integrovat součin na daném řádku. Pokud ne, vytvoří se další řádek. Pokud ano, doplní se šipky
( ) a zapíše výsledek.
A) Klasické použití rychlé metody per partes (čtyřnásobné):
B) Zacyklení v případech integrace součinu exponenciálních a goniometrických funkcí:
- tj.
C) Rozšíření na součin v případech kdy má smysl pracovat s derivací integrandu:
- atd. [1] [2]
- atd. [1] [2]
Nechť a mají v intervalu spojitou první derivaci. Potom v intervalu platí:
[1]
Zápis je zápis použitý v Newton-Leibnizově vzorci pro výpočet
Newtonova určitého integrálu.
- , kde bylo použito ,
- ↑ a b c d
KAREL REKTORYS A SPOLUPRACOVNÍCI. Přehled užité matematiky. 7. vyd. Praha: Prometheus, 2000. ISBN 8071961795.
- ↑ a b
BARTSCH, Hans-Jochen. Matematické vzorce. 3., rev. vyd. Přeložil Zdeněk TICHÝ. Praha: Mladá fronta, 1996. ISBN 80-2040607-7.