Místní církev
Vzhled
(přesměrováno z Partikulární církev)
Místní církev či partikulární církev (latinsky ecclesia particularis) je označení jakéhokoliv samostatně konstituovaného církevního společenství, které je součástí katolické církve ve smyslu celé, univerzální církve. Tak pojem definuje i kanonické právo římskokatolické církve, které však pojem „jedna a jediná katolická církev“ omezuje na církve sjednocené s Římem, respektive v kánonu 373 přiznává papeži výhradní právo zřizovat místní církve, čímž zároveň upírá místním církvím povahu autonomně konstituovaných společenství.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Obvykle je místní církev definována na základě určitého územního rozsahu, vliv může mít ovšem i určitá tradice či ritus.
Právní vymezení[editovat | editovat zdroj]
V Kodexu kanonického práva římskokatolické církve pojednávají o místních církvích kánony 368-374.
„ | Místními církvemi, v nichž a z nichž je jedna a jediná katolická církev, jsou především diecéze, jimž, pokud není zřejmý opak, jsou na roveň postaveny: územní prelatura a územní opatství, apoštolský vikariát a apoštolská prefektura a natrvalo zřízená apoštolská administratura. | “ |
— kánon 368 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kodex kanonického práva, Nakladatelství Zvon 1994, ISBN 80-7113-082-6, str. 163 a 165.