Pero
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/A_single_white_feather_closeup.jpg/220px-A_single_white_feather_closeup.jpg)
Pero je rohovitý derivát pokožky ptáků, ale také některých tzv. opeřených dinosaurů. Pokrývá ptačí tělo a pomáhá udržet teplotu. Peří chrání také před zraněním a u většiny druhů ptáků pomáhá peří k létání a dává tělu aerodynamický tvar.
Peří je obarvené pigmenty nebo se jeví jako barevné vlivem fyzikálně optických jevů. Na těle neroste rovnoměrně, ale v pruzích. Některá místa na těle ptáka jsou holá a jsou peřím pouze překrytá. Podrobnosti hledejte v samostatném článku peří.
Stavba pera[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Pta%C4%8D%C3%AD_pero.png/220px-Pta%C4%8D%C3%AD_pero.png)
Pero vyrůstá z kůže v místě, zvaném pernice. Každé pero má dutou osu (stvol) a po jeho stranách vyrůstá prapor, který je tvořen větvemi s paprsky a háčky. Část stvolu, která vyrůstá z kůže se nazývá brk, horní část stvolu nesoucí prapor je osten. Pero je vyživováno cévami, které prostupují do dutiny pera.
Typy per[editovat | editovat zdroj]
- vlasové – žádný nebo malý prapor na špičce
- vibris – v koutcích zobáku, nosních otvorů a očí
- krycí nebo obrysové – kryje hlavu, krk, tělo a nohy
- letka – dlouhé pero na křídlech s nesouměrným praporem
- rejdovací nebo rýdovací – pero na ocasu, vyrůstají vějířovitě, obvykle jsou prodloužena a nesymetrická
- prachové – zajišťuje tepelnou izolaci (netvoří prapor)
Vznik pera[editovat | editovat zdroj]
Pero vzniklo přeměnou původní plazí šupiny, doklad ve formě fosilií ale chybí. Známo je ale asi 40 rodů dinosaurů, kteří byli opeření. Není pochyb o tom, že teropodní dinosauři byli předky ptáků a tento znak od nich současní ptáci odvozují. Pera mohla vzniknout před 250 miliony let.[1] Embryologie v posledních letech teprve začíná objevovat mechanismus, vedoucí ke vzniku obrysových per, umožňujících aktivní let.[2]
Využití člověkem[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Two_Pataxo_indians_%28Bras%C3%ADlia%2C_04_April_2006%29.jpeg/220px-Two_Pataxo_indians_%28Bras%C3%ADlia%2C_04_April_2006%29.jpeg)
Lidé používají ptačí peří k mnoha různým účelům.
V minulosti se seříznutý ptačí brk používal ke psaní (viz pero (psací náčiní)), barevná pera zdobila různé pokrývky hlavy. Prachovým peřím se plní polštáře a peřiny.
Pro americké Indiány je čelenka z peří důležitým kulturním a náboženským objektem.
Podle řecké báje se Ikaros pokusil uniknout z ostrova Kréta na umělých křídlech, vyrobených z ptačího peří spojeného voskem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ University of Bristol. New discovery pushes origin of feathers back by 70 million years. phys.org [online]. 2018-12-17 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KONDO, Mao; SEKINE, Tomoe; MIYAKOSHI, Taku; KITAJIMA, Keiichi; EGAWA, Shiro; SEKI, Ryohei; ABE, Gembu. Flight feather development: its early specialization during embryogenesis. S. 2. Zoological Letters [online]. 2018-12. Roč. 4, čís. 1, s. 2. Dostupné online. DOI 10.1186/s40851-017-0085-4. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Gergely Osváth, Orsolya Vincze, Dragomir-Cosmin David, László Jácint Nagy, Ádám Z Lendvai, Robert L. Nudds & Péter L. Pap (2020). Morphological characterization of flight feather shafts in four bird species with different flight styles. Biological Journal of the Linnean Society, blaa108. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blaa108
- Péter L. Pap, Gergely Osváth, Timea Daubner, Andreas Nord & Orsolya Vincze (2020). Down feather morphology reflects adaptation to habitat and thermal conditions across the avian phylogeny. Evolution. doi: https://doi.org/10.1111/evo.14075
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu peří na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo pero ve Wikislovníku