Pád Třetí říše
Pád Třetí říše | |
---|---|
Ikona filmu | |
Základní informace | |
Původní název | Der Untergang |
Země původu | Německo Rakousko Itálie |
Jazyk | němčina |
Délka | 155 min |
Žánr | drama / válečný / historický |
Předloha | Inside Hitler's Bunker Until the Final Hour Inside the Third Reich |
Námět | Joachim Fest Traudl Junge Melissa Müller |
Scénář | Bernd Eichinger |
Režie | Oliver Hirschbiegel |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Bruno Ganz Thomas Kretschmann Alexandra Maria Lara Corinna Harfouch Ulrich Matthes Juliane Köhler |
Produkce | Bernd Eichinger |
Hudba | Stephan Zacharias |
Kamera | Rainer Klausmann |
Střih | Hans Funck |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 2004 |
Produkční společnost | Newmarket Capital Group |
Distribuce | Constantin Film Newmarket Films |
Rozpočet | 13 000 000 € |
Tržby | 92,2 mil. $ (celosvětově)[1] 5,5 mil. $ (USA)[1] |
Ocenění | Cena Amanda za nejlepší zahraniční hraný film (2005) London Film Critics Circle Award for Actor of the Year (2005) Sølvklumpen for beste utenlandske kinofilm (2005) BIFA for Best Foreign Independent Film (2005) |
Pád Třetí říše na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pád Třetí říše (v německém originále Der Untergang) je hraný film německého režiséra Olivera Hirschbiegela z roku 2004 o posledních dnech v Hitlerově bunkru pod říšským kancléřstvím. Dne 8. září 2004 měl svou německou a 10. září rakouskou premiéru.[2] Do českých kin byl uveden 31. března 2005.[3]
Děj
[editovat | editovat zdroj]Film vychází ze vzpomínek Hitlerovy osobní sekretářky Traudl Jungeové a popisuje dění v bunkru v období mezi 20. dubnem a 30. dubnem 1945, tedy mezi Hitlerovými 56. narozeninami a jeho svatbou s Evou Braunovou a následnou sebevraždou.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Přijetí
[editovat | editovat zdroj]V německu film zaznamenal 6milionovou návštěvnost.[4] Celosvětově na tržbách vydělal 92,2 milionu dolarů.[5]
Ze 136 recenzí v agregátoru Rotten Tomatoes získal film celkové hodnocení 91 %, téměř 70 tisíc hodnotících uživatelů jej v průměru ocenilo 94 procenty.[6]
Filmová kritička MF Dnes Mirka Spáčilová udělila snímku jen 50 %. Uvedla mimo jiné: „[H]erec Bruno Ganz [j]e sice v gestech věrný, ale nikoli oslnivý. Dobře stupňuje hysterii pocitů zrady, bizarnost, s níž Hitler rozdává funkce, řády a tresty, které už nic neznamenají, sebeklam zlomeného šouravého muže, jenž téměř budí útrpnost. Ale neobsáhne to hlavní: čím si vlastně tahle troska dokázala získat oddanost davů? Nekoná-li se senzace kolem Hitlerovy postavy, "zbytek" filmu už ji neobstará vůbec. […] Pád Třetí říše je zkrátka obrázkovým dějepisem zániku: nic míň, nic víc.“[4]
Pád Třetí říše byl nominován na Oscara pro nejlepší zahraniční film a obdržel řadu jiných ocenění.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Box Office Mojo. Dostupné online. [cit. 2022-05-21].
- ↑ Pád Tretí ríse (2004) Release Info [online]. Internet Movie Database [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pád Třetí říše - Der Untergang. České noviny.cz [online]. 2005-03-31 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b SPÁČILOVÁ, Mirka. RECENZE: Pád třetí říše. Hodný Hitler? Spíše umělá senzace. iDNES.cz [online]. 2005-03-26 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Downfall [online]. Box Office Mojo [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Downfall (Der Untergang) (2004) [online]. Rotten Tomatoes [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pád Tretí ríse (2004) Awards [online]. Internet Movie Database [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Der letzte Akt (1955)
- Gespräch mit dem Biest (1996)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pád Třetí říše na Wikimedia Commons
- Pád Třetí říše v Česko-Slovenské filmové databázi