Přeskočit na obsah

Opatov (okres Svitavy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Opatov v Čechách)
Opatov
Kaple svatého Jana Nepomuckého
Kaple svatého Jana Nepomuckého
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSvitavy
Obec s rozšířenou působnostíSvitavy
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°49′30″ s. š., 16°30′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 169 (2024)[1]
Rozloha29,72 km²[2]
Katastrální územíOpatov v Čechách
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ569 12
Počet domů358 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOpatov 159
56912 Opatov v Čechách
obecopatov@cmail.cz
StarostaIng. Petr Kovář
Oficiální web: www.obecopatov.cz
Opatov
Opatov
Další údaje
Kód obce578487
Kód části obce111457
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opatov (latinsky Abbatis villa, německy Abtsdorf)[4] je obec v okresu Svitavy a Pardubickém kraji. PSČ obce je 56912, její nadmořská výška 438 m. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Nachází se zde železniční stanice na hlavní trati Brno - Česká Třebová; zastavují zde pouze některé osobní vlaky.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347. V 1. polovině 13. století byl založen kostel sv. Antonína poustevníka snad na starších románských základech.[5] V letech 1575–1579 proběhly renesanční úpravy kostela,[5] roku 1689 byla k severní zdi presbytáře přistavěna kaple[5] a mezi roky 1702 a 1703 došlo k přístavbě severní boční lodi.[5]

V roce 1930 byla většina z 1981 obyvatel německé národnosti. K obci náleží osady Hvězda (Stern) při bývalém panském dvoře se správní budovou (Zámečkem) a Nový Rybník (Neuteich) při cestě do Semanína. K obci náležela dnes již zaniklá osada Královec.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Gotický kostel svatého Antonína Poustevníka
  • Barokní kaple svatého Jana Nepomuckého
  • Márnice, kruhová stavba, před opravou se zbytky renesančního sgrafita
  • Mohutná barokní fara s velkým hospodářským dvorem
  • Zbořená rychta pod kostelem
  • Dolní hospodářský dvůr s obytnou patrovou budovou
  • Zámeček Hvězda (Stern), mohutná stodola se sýpkou a chlévy bořeny 2006/7
  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého ve středu obce
  • Kamenný kříž před hřbitovem
  • Pomník 30 obětí 2. světové války
  • Kamenný most pod kostelem
  • Rybníky Hvězda a Vidlák
  • Přírodní rezervace Králova zahrada, zamokřený lesní porost s bohatým výskytem bledule jarní
  • Kaple v osadě Nový Rybník zničena opravou pomocí asf. šindele a plast. oken, věž neobnovena
  • Královec (něm. Königsberg), zaniklá osada mezi Opatovem a Anenskou Studánkou, opuštěná kaple zbořena z rozhodnutí obce Opatov na jaře 2008

Nález prehistorického Deinotheria

[editovat | editovat zdroj]

K nálezům kostí a koster pravěkých chobotnatců v prostoru mezi Opatovem a Českou Třebovou docházelo v průběhu 19. století při stavbě a terénních úpravách železniční tratě Česká Třebová - Brno. Jednalo se o náhodné nálezy a dnes je možné předpokládat výskyt dalších paleontologických nálezů v této oblasti.

Jak uvádí prof. Rudolf Musil jednalo se o objevy nejméně 4 - 5 jedinců. Datace prvních nálezů je nejasná. První depot kostí a zubů z roku 1852 byl odvezen do vídeňského muzea, kde byl ztracen. Další nález snad z roku 1853 (autor se domnívá, že se jednalo o rok 1852) byl učiněn při stavbě železniční trati v blízkosti obce Opatov. Byla nalezena dobře zachovalá kostra a okolní flóry. Nález je v současnosti možné spatřit v paleontologických sbírkách Národního Muzea v Praze. Kostra patřila mladšímu jedinci (podobně jako ostatní nálezy koster v prostoru Opatov - Česká Třebová) druhu Deinotherium levius.

Poslední nález byl učiněn v roce 1899 při likvidaci sesuvu půdy v blízkosti České Třebové. Kostra byla vyzvednuta částečně a byla určena jako Deinotherium cuvieri.

Prof. Rudolf Musil upozorňuje na možnost dalších nálezů mezi Opatovem a Českou Třebovou. Oblast se stala velmi důležitou pro studium rodu Deinotherium a to nejen z pohledu české paleontologie. Nález pomohl vyřešit problematiku zařazení Deinotheria z pohledu evoluční biologie 19. století. Kouskovité a neucelé nálezy Deinotreria v 18. a 19. století vedly vědce k závěrům, že se jednalo o kytovce, sirény atd. [6]

Pověsti

[editovat | editovat zdroj]
  • Jednou se na louce za obcí pásla prasata a jedna svině vyryla ze země zvon. Lidé se z toho velmi radovali, protože jejich obec dosud zvon neměla. Když jej však zavěsili do kostela a rozhoupali, zvon při zvonění volal: „Sau! Sau!“ (tj. svině). Lidem bylo líto krásných ozdob na zvonu, leč nezbylo, než jej nechat přelít. Po přelití už zvonil krásně.
  • Opatov a Hvězda[7]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Z Opatova pocházel Jan Deml. Jeho vnuk, kněz a spisovatel Jakub Deml (1878–1961) popisuje v Mohyle historii rodu. V kapitole 19 podává popisnou črtu o tom, jak se s Pavlou Kytlicovou a bratrem Antonínem vypravili do Opatova, aby nalezli dědův rodný domek.

Družba

[editovat | editovat zdroj]

Ostatní

[editovat | editovat zdroj]

V obci je od 17. července 2006 v provozu sluneční elektrárna využívající solární články s výkonem 60 kilowattů.[zdroj?]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ http://www.zwittau.de/orte/abtsdorf/abtsdorf.htm Abtsdorf bei Zwittau
  5. ↑ a b c d Pomezí Čech a Moravy, svazek 4. Kovařík Petr, Emporové kostely s podélnou dispozicí a jejich příklady na okrese Svitavy, str. 23 až 53
  6. ↑ MUSIL, Rudolf. Paleontologické nálezy v České Třebové a okolí. Vlastivědné zajímavosti Českotřebovka. 1997, čís. 9. 
  7. ↑ Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • DEML, Jakub. Mohyla. Praha: Vyšehrad, 1948.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Opatov
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Svitavy
Banín • Bělá nad Svitavou • Bělá u Jevíčka • Benátky • Bezděčí u Trnávky • Biskupice • Bohuňov • Bohuňovice • Borová • Borušov • Brněnec • Březina • Březinky • Březiny • Březová nad Svitavou • Budislav • Bystré • Cerekvice nad Loučnou • Čistá • Desná • Dětřichov • Dětřichov u Moravské Třebové • Dlouhá Loučka • Dolní Újezd • Gruna • Hartinkov • Hartmanice • Horky • Horní Újezd • Hradec nad Svitavou • Chmelík • Chornice • Chotěnov • Chotovice • Chrastavec • Janov • Janůvky • Jaroměřice • Jarošov • Javorník • Jedlová • Jevíčko • Kamenec u Poličky • Kamenná Horka • Karle • Koclířov • Korouhev • Koruna • Křenov • Kukle • Kunčina • Květná • Lavičné • Linhartice • Litomyšl • Lubná • Makov • Malíkov • Městečko Trnávka • Mikuleč • Mladějov na Moravě • Morašice • Moravská Třebová • Nedvězí • Němčice • Nová Sídla • Nová Ves u Jarošova • Oldřiš • Opatov • Opatovec • Osík • Pohledy • Polička • Pomezí • Poříčí u Litomyšle • Příluka • Pustá Kamenice • Pustá Rybná • Radiměř • Radkov • Rohozná • Rozhraní • Rozstání • Rudná • Rychnov na Moravě • Řídký • Sádek • Sebranice • Sedliště • Sklené • Slatina • Sloupnice • Staré Město • Stašov • Strakov • Suchá Lhota • Svitavy • Svojanov • Široký Důl • Študlov • Telecí • Trpín • Trstěnice • Tržek • Třebařov • Újezdec • Útěchov • Vendolí • Vidlatá Seč • Víska u Jevíčka • Vítějeves • Vlčkov • Vranová Lhota • Vrážné • Vysoká • Želivsko
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Opatov_(okres_Svitavy)&oldid=22684432“