Op-art
Op-art (zkráceně z angl. optical art optické umění) je směr výtvarného umění, jenž se začal rozvíjet koncem 50. a počátkem 60. let 20. století.
Autoři op-artových děl využívají poznatky z geometrie, fyziognomie a optiky. Snaží se pomocí většinou černobílých geometrických obrazců nebo jiných výrazných barev, rastrů a vzájemně se překrývajících lineárních a plošných útvarů dosáhnout optické iluze pohybu, nestability.
V roce 1955 několik umělců z tohoto hnutí představilo své práce v Paříži v rámci výstavy Le mouvement (Pohyb). Název op-art byl použit poprvé v roce 1964 při přípravách na výstavu The Responsive Eye (Reagující oko) v Muzeu moderního umění v New Yorku.[1] Název je vlastně obdobou názvu jiného uměleckého směru pop-artu.
Jedním z hlavních představitelů op-artu je maďarský výtvarník Victor Vasarely. Dále např. Bridget Riley, Jesús-Rafael Soto, Youri Messen-Jaschin, Richard Anuszkiewicz, Julian Stanczak nebo Carlos Cruz-Diez.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HODGEOVÁ, Susie. Stručný příběh žen v umění. Praha: Grada Publishing, 2021. ISBN 978-80-271-1255-5. S. 34.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Op-art na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo op art ve Wikislovníku
- [1] Op art
- http://www.opartica.com
- https://web.archive.org/web/20070110065624/http://www.cs.brown.edu/stc/outrea/greenhouse/nursery/optical_illusions/home.html
- http://www.visualfunhouse.com Archivováno 28. 8. 2019 na Wayback Machine.
- http://webexhibits.org/colorart/contrast.html Archivováno 17. 10. 2014 na Wayback Machine.
- http://www.vasarely.com/