Olga Danilovićová
| Olga Danilovićová Олга Даниловић | |
|---|---|
.jpg) Olga Danilovićová ve Wimbledonu 2023 | |
| Stát |  Srbsko |
| Datum narození | 23. ledna 2001 (23 let) |
| Místo narození | Bělehrad, Srbsko |
| Bydliště | Bělehrad, Srbsko |
| Výška | 182 cm |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 640 201 USD |
| Tenisová raketa | Yonex |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 177–109 |
| Tituly | 1 WTA, 1 WTA 125, 6 ITF |
| Nejvyšší umístění | 93. místo (26. června 2023) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2021) |
| French Open | 4. kolo (2024) |
| Wimbledon | 1. kolo (2024) |
| US Open | 2. kolo (2021) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 46–25 |
| Tituly | 2 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 104. místo (24. dubna 2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 22. srpna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olga Danilovićová (cyrilice: Олга Даниловић, Danilović, * 23. ledna 2001 Bělehrad) je srbská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka tří grandslamových juniorek ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový turnaj, když se na Moscow River Cupu 2018 stala první šampionkou na hlavním ženském okruhu narozenou po roce 2000. K němu přidala dvě turnajová vítězství ve čtyřhře. Jednu singlovou i deblovou trofej vybojovala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 93. místě a ve čtyřhře v dubnu téhož roku na 104. místě. Trénuje ji Slovinec Robert Cokan. Dříve tuto roli plnil Španěl Àlex Corretja, jenž byl jejím mentorem od sezóny 2016.[2] V letech 2017–2018 roli kouče plnil Juan Lizariturry.[3][4]
V srbském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bulharsku, v němž vyhrála dvouhru nad Šinikovovou a v páru s Radanovićovou prohrály čtyřhru. Srbky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 7–3 ve dvouhře a 5–5 ve čtyřhře.[5]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V juniorské kategorii grandslamu vyhrála tři deblové soutěže. Nejdříve jako 16letá triumfovala na French Open 2016 se Španělkou Paulou Arias Manjónovou[6], poté ovládla se Slovinkou Kajou Juvanovou Wimbledon 2017[7] a konečně po boku Ukrajinky Marty Kosťjukové si odvezla titul z US Open 2017.[8]
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2015, když na turnaj v srbském Prokuplje s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Australance Alexandře Nancarrowové.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala při své druhé účasti na túře ITF v listopadu 2015, kdy zavítala na antalyjský turnaj s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále dvouhry přehrála Slovenku Vivien Juhászovou. Z Turecka si odvezla „double“ po triumfu ve čtyřhře s Berfou Cengizovou.[1]
Na okruhu WTA Tour, vyjma Fed Cupu, debutovala na květnovém Mutua Madrid Open 2018. Na úvod kvalifikace vyřadila jedenáctou nasazenou Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou. Následně však podlehla druhé nasazené Bělorusce Aryně Sabalenkové a do dvouhry neprošla. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v sedmnácti letech na červencovém Moscow River Cupu 2018, probíhajícím na antuce. Původně byla vyřazena již v kvalifikačním turnaji od Španělky Pauly Badosové. Po odstoupení Martićové však postoupila do dvouhry jako šťastná poražená. Na její raketě pak postupně dohrály Slovenka Anna Karolína Schmiedlová, turnajová osmička Kaia Kanepiová z Estonska, nejvýše nasazená světová desítka Julia Görgesová a v semifinále běloruská turnajová pětka Aljaksandra Sasnovičová. V boji o titul pak zdolala Rusku téhož věku Anastasiji Potapovovou po třísetovém průběhu. Na okruhu WTA Tour si připsala debutovou trofej jako první šampionka narozená v roce 2000 a později. Stala se také druhou šťastně poraženou vítězkou turnaje WTA, když navázala na Andreu Jaegerovou z lednového Las Vegas 1980. V následném vydání žebříčku se posunula ze 187. na 112. místo.[9][10][4]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se roku 2001 v srbské metropoli Bělehradu do rodiny čtyřnásobného mistra Evropy a stříbrného olympionika v basketbalu Predraga Daniloviće a sportovní novinářky působící v Radio-televiziji Srbije.
Finále na okruhu WTA Tour
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| Grand Slam (0) | |
| Turnaj mistryň (0) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
| Premier / WTA 500 (0) | |
| International / WTA 250 (1–1 D; 2–2 Č) | |
Dvouhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 29. července 2018 | Moskva, Rusko | International | antuka |  Anastasija Potapovová
|
7–5, 6–7(1–7), 6–4 |
| Finalistka | 1. | 17. července 2022 | Lausanne, Švýcarsko | WTA 250 | antuka |  Petra Martićová
|
4–6, 2–6 |
Čtyřhra: 4 (2–2)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 23. května 2018 | Taškent, Uzbekistán | International | tvrdý |  Tamara Zidanšeková
|
 Irina-Camelia Beguová Ioana Raluca Olaruová
|
7–5, 6–3 |
| Finalistka | 1. | 7. března 2021 | Lyon, Francie | WTA 250 | tvrdý (h) |  Eugenie Bouchardová
|
 Viktória Kužmová  Arantxa Rusová
|
6–3, 7–5, [7–10] |
| Vítězka | 2. | 16. července 2022 | Lausanne, Švýcarsko | WTA 250 | antuka |  Kristina Mladenovicová
|
 Ulrikke Eikeriová Tamara Zidanšeková
|
bez boje |
| Finalistka | 1. | 5. února 2023 | Lyon, Francie | WTA 250 | tvrdý (h) | Alexandra Panovová |  Cristina Bucșová Bibiane Schoofsová
|
6–7(3–7), 3–6 |
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| WTA 125 (1–0 D; 1–1 Č) | |
Dvouhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | červenec 2023 | Båstad, Švédsko | antuka |  Emma Navarrová
|
7–6(7–4), 3–6, 6–3 |
Čtyřhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | červen 2022 | Makarska, Chorvatsko | antuka | Aleksandra Krunićová
|
Dalila Jakupovićová Tena Lukasová
|
7–5, 2–6, [5–10] |
| Vítězka | 1. | září 2022 | Bari, Itálie | antuka |  Elisabetta Cocciarettová
|
 Andrea Gámizová Eva Vedderová
|
6–2, 6–3 |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| Turnaje W100 | Turnaje W80 |
| Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
| Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (6 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2016 | Antalya, Turecko | W10 | antuka | Vivien Juhászová
|
6–2, 6–3 |
| 2. | březen 2017 | Antalya, Turecko | W15 | antuka |  Julia Grabherová
|
6–3, 6–2 |
| 3. | březen 2018 | Pula, Itálie | W25 | antuka | Federica di Sarraová
|
6–4, 6–3 |
| 4. | červenec 2018 | Versmold, Německo | W60 | antuka |  Laura Siegemundová
|
5–7, 6–1, 6–3 |
| 5. | září 2019 | Montreux, Švýcarsko | W60 | antuka | Julia Grabherová
|
6–2, 6–3 |
| 6. | květen 2023 | Madrid, Španělsko | W100 | antuka | Sara Sorribesová Tormová
|
6–2, 6–3 |
Čtyřhra (1 titul)
[editovat | editovat zdroj]| č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2016 | Antalya, Turecko | W10 | antuka |  Berfu Cengizová
|
Tayisiya Mordergerová Yana Mordergerová
|
6–4, 6–4 |
Finále na juniorce Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra juniorek: 3 (3–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 2016 | French Open | antuka | Paula Arias Manjónová
|
Olesja Pervušinová Anastasija Potapovová
|
3–6, 6–3, [10–8] |
| Vítězka | 2017 | Wimbledon | tráva | Kaja Juvanová
|
Caty McNallyová Whitney Osuigweová
|
6–4, 6–3 |
| Vítězka | 2017 | US Open | tvrdý |  Marta Kosťuková
|
Lea Boškovićová  Wang Si-jü
|
6–1, 7–5 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Danilović na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Olga Danilovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 25. července 2023
- ↑ Koreča o Olgi: Nasledila je nešto posebno [online]. Sport Klub SR, 26-11-2017 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ OZMO, Saša. Olga za SK – novi trener, tatini saveti, sazrevanje... [online]. Sport Klub SR, 26-12-2017 [cit. 2018-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-07-2018. (srbsky)
- ↑ a b Olga Danilovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 25. července 2023
- ↑ Olga Danilovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 25. července 2023
- ↑ BORKOWSKI, Pete. French Open: Unseeded doubles teams claim junior titles [online]. Vavel [cit. 2016-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kaja Juvan osvojila mladinski Wimbledon med dvojicami [online]. Delo, 2017-07-16 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Marko Pavlović. Danilovićeva posle Vimbldona i RG, osvojila i US Open! [online]. Sport Klub, 2017-09-10 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Petr Pokorný, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. 17 let, lucky loser, debut na okruhu WTA. Danilovičová to v Moskvě dotáhla až k titulu! [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29, rev. 2018-07-30 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Danilovic claims first title in Moscow after all-teen tussle [online]. WTA Tour, 29-07-2018 [cit. 2018-07-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Danilovićová na Wikimedia Commons - Olga Danilovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Olga Danilovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Olga Danilovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Olga Danilovićová na X (dříve Twitteru)
