Oáza
Oáza je označení pro izolovanou oblast vegetace v poušti. Jako antarktické oázy jsou označována místa v Antarktidě, která nejsou pokryta ledovcem a může zde růst polární rostlinstvo.
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Slovo oáza (starořecky: ὄασις "óasis") užívali Egypťané a poté i Hérodotos pro oblasti vegetace v Libyjské poušti západně od Nilu.
Vznik a rostlinstvo
[editovat | editovat zdroj]Oázy vznikají v kotlinách a sníženinách, kde bývají dostatečné zdroje podzemní vody. Voda zde může vyvěrat jako pramen a vytvářet tzv. gueltu nebo být čerpána z artéské studně. V okolí vodních zdrojů se vyskytuje vegetace. K nejčastějším rostlinným druhům zde patří například datlová palma, fíkovník, olivovník nebo tamaryšek. Ve větších oázách se pěstují i běžné zemědělské plodiny – nejčastěji obilniny, proso nebo vinná réva.
Historie a význam
[editovat | editovat zdroj]Oázy v Severní Africe a Asii byly obydleny již v prehistorických dobách a byly vždy centrem lidského osídlení v pouštních oblastech. Panovníkům okolních říší a států sloužily oázy jako důležité opěrné a strategické body, pro obchodníky to byly důležité křižovatky cest, zastávky a nezbytná napajedla karavan.
Významné oázy
[editovat | editovat zdroj]Mezi nejvýznamnější oázy patří například (abecedně):
- Al-Hasa, Saúdská Arábie
- Fajjúm, Libyjská poušť, Egypt
- Farafra, Libyjská poušť, Egypt
- Kufra, Sahara, Libye
- Liwa, poušť Rub al-Chálí, Spojené arabské emiráty
- San Pedro de Atacama, poušť Atacama, Chile
- Síwa, Libyjská poušť, Egypt
- Tun-chuang, poušť Taklamakan, Čína